Co je to Buteyko metoda při dýchání?

V tomto dílu ze série „Nejpopulárnější dechové techniky – čím se liší?“ popíšeme systém, který byl inspirací a zdrojem pro moderní populární dechový systém, který jsme popsali v prvním článku. Kde se inspiroval? 

Buteyko metoda

Metoda pojmenovaná podle svého zakladatele, kterým byl sovětský lékař Konstantin Pavlovič Buteyko (1923 – 2003)*. 

Buteyko metoda zkoumá také medicínské využití pro pacienty, kteří trpí některými onemocněními. Podrobná pozorování mnoha lékařů a vědců v bývalém Sovětském svazu (a nejen tam) ukázala, že drtivá většina často vídaných nemocí naší společnosti, jako jsou nemoci srdečního a oběhového (kardiovaskulárního) nebo dechového (pulmonárního) systému, stejně jako cukrovka (diabetes mellitus) jsou spojené se zvýšenou minutovou ventilací. 

Průměrná minutová ventilace

Dr. Artour Rakhimov uvádí na svém webu průměrnou naměřenou minutovou ventilaci u pacientů různých onemocnění v těchto kategoriích. Tabulku můžete najít na tomto odkazu.

Průměrná minutová ventilace u zdravého dospělého člověka by měla být cca 5-7 litrů vzduchu za minutu (v závislosti na velikosti plic a celkové hmotnosti daného člověka). To je běžný nádech a výdech (cca 500 ml vzduchu na nádech, 10-14 nádechů za minutu). Této hodnotě (běžný nádech a výdech) se ve spirometrii říká dechový objem (TV, Tidal Volume). 

Díky jejímu snížení (tedy dýchání méně) a pouze nosem (i v noci) můžeme výrazně zlepšit zdravotní, biologický a také psychologický stav organismu. Výsledky zahrnují i původně nemocné, kteří se dostali nejen do „normálu“, ale do vysokých stupňů zdraví a biologické efektivity, která se projevuje například sníženou potřebou spánku, zvýšenou energií přes den a potřebou být fyzicky aktivní. 

Mozkový kmen a oxid uhličitý

Základní myšlenkou systému je přeprogramovat část mozku zvanou mozkový kmen, kde sídlí centra respirace (dýchání), aby byla odolnější proti oxidu uhličitému. Pokud je organismus citlivý (přecitlivělý) na oxid uhličitý (CO₂), bude mít tendenci se ho zbavovat – což znamená, že nás nutí dýchat více (než je zdravé). To je logika za tím, že postupné ubírání citlivosti na tento plyn snižuje celkovou minutovou ventilaci. Viz tabulky výše, vyšší minutová ventilace je typická pro mnoho moderních onemocnění. V rámci mé praxe s vrcholovými sportovci (MMA, cyklistika, tenis) je zmírnění minutové ventilace a soustředění na dýchání nosem také velmi dobrá cesta k navýšení výkonu i celkového zdraví sportovce. Aktuálně chystáme větší projekt, zaměřený na využití těchto principů v profesionálním sportu (olympionici a další čeští reprezentanti). 

V této metodě spatřuji velký potenciál také pro zdravé lidi. Mezi její výzkumníky a šiřitele patří také ruský lékař žijící v Kanadě, Artour Rakhimov. U Dr. Rakhimova jsem se poprvé setkal s údaji, které mě nesmírně zaujaly: pokročilí praktikanti Buteyko metody dokázali po delším intenzivním tréninku přirozeně spát méně. Čtyři hodiny jejich spánku byly tak kvalitní, že měli více energie než většina z nás po 7-8 hodinách. Trávili čas přes den ve stavu vyšší soustředěnosti a měli vyloženě potřebu sportovat a jinak se „pozitivně stresovat“ – například se vystavovat chladu. 

Systém Oxygen Advantage, popisovaný v prvním článku této série je vlastně „dceřiný“ systém, který založil Patrick McKeown, prezident mezinárodního svazu Buteyko praktikantů a instruktorů. Jeho systém je více zaměřen na práci se sportovci, i když v poslední době se bude pravděpodobně více věnovat také práci s veřejností – průměrně zdravými, běžnými lidmi. 

Výhody Buteyko metody 

Jak jsem psal výše, vidím v této metodě velký potenciál k objevení. Praxe metody může vést k výraznému zlepšení zdravotního stavu, také k navýšení soustředění a množství energie přes den. Mezi běžné efekty může patřit snížení krevního tlaku, ulehčení kardiovaskularnímu systému, úleva pacientům se záchvaty, úzkostmi a různými atakami. Dr. Buteyko pozoroval ve své klinické praxi dýchání pacientů s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi a dokázal prý s nesmírně vysokou mírou přesnosti podle změn dýchání určit, kdy je pacient v tak špatném stavu, že organismus nebude dále moci pokračovat ve své existenci. 

Naopak úprava dechových vzorců může tento stav potenciálně zvrátit. Vypovídá o tom základní biochemická teorie i úspěšné případy praktikantů. 

Komplexnost. Praxe metody zahrnovala dříve také chladovou a kontrastní terapii – Dr. Buteyko i jeho kolegové byli ve skvělém fyzickém a zdravotním stavu. Nevýhodou je, že se aktuálně vyučuje jen dechová část systému a mimo ruštinu jsem neobjevil kompletní a bohaté zdroje o dalších částech metody, které prý Dr. Buteyko také předával.

V jednom našem projektu Code of Life chystáme měření a sledování tréninkového pokroku a změn životního stylu jednoho z českých influencerů mezi lidmi, kteří se potýkají s úzkostnými stavy. 

Na závěr výhod Buteyko metody – čím více člověk cvičí, tím dále je schopen se zdravotně a energeticky dostat. Má to ovšem jeden háček…

Nevýhody Buteyko metody

Nevýhoda číslo jedna je za mě časová náročnost. Dr. Buteyko a jeho kolegové lékaři se svými pacienty a studenty praktikovali 3-4 hodiny denně… Výsledky této praxe byly podle dostupných zdrojů fenomenální – i závažné zdravotní kompilace se dařilo zvrátit. Dr. Buteyko měl v jisté době vymezen rok života, protože trpěl maligní hypertenzí, která měla být smrtelná. Nakonec se dožil velmi vysokého věku, navzdory pokusu o vraždu několik let před jeho smrtí. (Zprávy z historie říkají, že podobných incidentů, které ohrozily jeho život, bylo v minulosti více.) 

Další nevýhodou je, že někteří zájemci o dýchání z dalších koutů Evropy a USA mohou mít předsudky spojené s místem původu této metody.

Třetí ohled je za mě to, že věda, která ukazuje efekty těchto technik, má někdy trochu jiný styl než studie prováděné na západ od bývalého Sovětského svazu. V kruzích, které se metodě věnují ve zbytku Evropy, se často používá termín „ruská věda“, který označuje poměrně složitý způsob výzkumu a argumentace. Odborníci na dýchání na západě mohou mít pochybnosti o realistické proveditelnosti vyšších úrovní Buteyko metody v našem sociálním prostředí. 

Trénink dýchání se samozřejmě dá provádět u některých dalších činností, jako je řízení, úklid, mytí nádobí nebo pracovní meeting, ale vzhledem k náročnosti této praxe na soustředění je v našem prostředí** málo pravděpodobné, že by ji větší počet lidí dokázal dodržovat opravdu denně v tomto rozsahu. 

Poznámky z textu: 

• * Využívám anglického přepisu jména Dr. Buteyka, pod kterým najdete z mého hledání přes Google veškeré zmínky o jeho metodě v rámci článků a webů. V češtině bývá jeho jméno přepisováno jako „Butějko“. Vzhledem k tomu, že nehovořím rusky, využívám aktuálně anglický přepis jeho jména. 
• ** To je díky sociálním sítím, reklamě a rychlosti komunikačních technologií nejagresivnějším prostředím, v jakém jsme jako lidé kdy žili.