Spánek je fascinující záležitost. Každý den uleháme do postele s tím, že na několik hodin zapomínáme, kým a čím vlastně jsme. Tělo regeneruje a během spánkových fází se střídají ty nejhlubší s REM fázemi, kde se odehrává většina našeho snění – příběhů, které se chaoticky míhají naší myslí, když v ní chybí hlavní kormidelník našeho vědomí.
REM spánek a jeho funkce
Znáte to. Po dlouhém dni se konečně vydáte do postele. Zatemníte okna, zhasnete světla, odložíte brýle blokující modré světlo a jdete spát. Ihned po usnutí upadáte do nejhlubší fáze spánku z celé noci. Říká se jí také non-REM hluboký spánek. V této fázi probíhá celá řada regeneračních procesů. Tělo si udržuje stabilitu jak v pohybu a dechu, tak v teplotě. Po zhruba 90 minutách se z hlubokého spánku dostanete do mělčí fáze spánku, do REM. A zde začíná tělo i mozek fungovat jinak než ve fázi hluboké.
Během REM spánku se stabilita tělesných systémů mírně naruší. Teplota kolísá, dýcháme rychleji a méně pravidelně, tělo je paralyzované, aby se nemohlo hýbat, a v mozku se spontánně rozsvěcí populace neuronů vizuální kůry, které kódují nějakou zkušenost. Jinými slovy, zdají se nám sny. Oči během této fáze kmitají za strany na stranu, a z toho důvodu nese tato fáze název REM (Rapid Eye Movement). Co tyto sny reprezentují a jakou roli hrají v našem životě, na to se lidé a vědci ptají pěknou řádku let. V jedné studii se na to ale podívali trochu podrobněji.
V čem nám jsou užitečné sny?
Spánkoví výzkumníci v Jižní Karolíně se tomu podívali na zoubek. Ve studii pozorovali, jak sny korelují s reálnými životními událostmi.
Studie zahrnovala 48 dobrovolníků, kteří strávili noc ve spánkové laboratoři na polysomnografu. Během noci byli celkem třináctkrát probuzeni, aby podali zprávy o svých snech. Druhý den ráno měli pak posoudit obsah svých snů a zhodnotit, zda mají souvislost s některými životními událostmi, ať už v budoucnosti, či v minulosti. Celkem 481 zpráv o snech bylo zahrnuto do tohoto výzkumu a vyplynulo z nich následující.
53 % snů v jejich vzorku bylo možné vystopovat ke vzpomínkám. Zejména k těm (v 50 % případů), které odkazují na opakující se životní události. 26 % snů pak bylo vystopovatelných k náročným zážitkům a vzpomínkám, ale i obavám z budoucích událostí.
Dbejte na svůj spánek a hlídejte si cirkadiánní rytmus. Optimalizujte svůj den podle sebe a svých preferencí.
Jsou sny nahodilé aktivace nebo smysluplná reflexe života?
Sny tak pravděpodobně nejsou jen nahodilými spontánními aktivacemi mozku. Naopak mohou souviset s událostmi v životě člověka, zejména s těmi významnými, které se opakují, nebo těmi, které vzbuzují strach. Během REM fáze se také významně zpracovávají emoční vzpomínky, které sny mohou ještě podpořit.
Na tomto odkazu si o studii můžete přečíst více v angličtině.
