Deprese, úzkosti a vliv spánku na naše emoce

Spánek mě fascinuje. Většinu svého života jsem ho brala jako nutné zlo a to se také odrazilo na mém životě. Ocitla jsem se v pekle. Život byl peklo. Spala jsem čtyři hodiny denně a neustále jsem si namlouvala, jak je to oukej. Jsem přeci mladá, takže moje tělo to zvládne. Zvládlo, ale o chlup.

Nejen, že jsem byla fyzicky pořád nemocná, ale moje mysl byla zanesená. Když jsem si prožila léta negativních okamžiků, včetně deprese a konstantních úzkostí, tak jsem si začala pokládat otázky: Jaký vliv má spánek na naše emoce? Jaký vliv má spánek na deprese a úzkosti? Je možné, že kvalita spánku ovlivňuje, jak se cítím? Ukázalo se, že ano.

Věděli jste, že lidé s nedostatkem spánku jsou více iracionální, než kdyby se pořádně vyspali? Jsou dokonce hyperaktivní a roztěkaní. To na mě sedělo.

Experiment a důležitost spánku

V minulém článku jsem se bavila o studii, kde se prováděl experiment na dvou skupinách. Jedna měla za sebou 8hodinový spánek a druhá nespala celou noc. Obě skupinky byly v kontrolovaném prostředí, ve spánkové laboratoři.

Jeden člověk z té druhé skupinky, tedy nevyspalé, říkejme mu Pepa, byl vzhůru 16 hodin – normálních 16 hodin. Když se ho ptali, jaká má očekávání a jak si myslí, že zvládne jednu noc bez spánku, odpověděl, že má před sebou 30 stránek reportu, který by si rád během této noci přečetl, chce začít co nejdřív. Tohle Pepa řekl v 23:30. O 6 hodin později, v 5:30 ráno se Pepy zeptali, jak se má. Pepa byl v tu chvíli vzhůru po dobu 22 hodin. Na otázku, jak se cítí a jak to s reportem šlo, odpověděl, že žádný “debilní” report nedočetl, že je “namíchnutý” a hned vzápětí se tomu, co řekl, začal smát. Smál se tomu, jak je ta situace absurdní.

Tohle je hodně důležité. Tady vidíme, jak během tak krátké doby vystřídal několik extrémních emocí. Během pár vteřin začal být velmi naštvaný a vzápětí se této své naštvanosti začal smát.

Co se nám děje v mozku, když jsme nevyspalí?

Vědci se zaměřili na to, co se nám vlastně v mozku děje, když jsme nevyspalí, proč jsme v tu chvíli tak iracionální a emočně nestabilní. V našem mozku existuje něco, čemu se říká amygdala. Máme jednu v levé půlce mozku a druhou v pravé. Amygdala je centrum hluboko v našem mozku, které generuje silné emoční reakce, včetně negativních reakcí.

Můžete si to představit, jako kdyby vám například někdo zapískal píšťalkou u ucha. Tehdy by se amygdala zapnula a vyslala by signál do mozku: nebezpečí! Zabij ho nebo uteč! Když jste nevyspalí, tak ale nepotřebujete, aby vám někdo hlasitě pískal píšťalou u ucha, vaše amygdala se sepne i při jemnějších zvucích. To určitě znáte. Možná jste to zažili. Když jste se nevyspali, tak jste byli citlivější na různé zvuky, byli jste víc protivní a dělali jste horší rozhodnutí. To je právě kvůli amygdale, která je bez spánku citlivější.

Dále vědci zkoumali, co se děje v mozku skupince, která se vyspala krásných 8 hodin. Ukázalo se, že jejich mozková reaktivita byla o 60 % nižší než u nevyspalých jedinců. Jinak řečeno, amygdala byla o 60 % hlučnější a reagovala o 60 % víc u nevyspalých jedinců než u vyspalých.

Tohle je také alarmující. Pokud je spánek tak důležitý, co se týče stability našich emocí, tak by bylo skvělé, kdybychom se všichni včetně finančních ředitelů, učitelů ve školách a politiků na svá velká rozhodnutí, která během dne děláme a kterými ovlivňujeme společnost, pořádně vyspali.

S tím úzce souvisí mentální neduhy, jako je například deprese, úzkost, posttraumatická porucha, schizofrenie, sebevražedné sklony a další.

Deprese, úzkost, PTSD, schizofrenie a sebevražda

Věděli jste, že v dnešním uspěchaném a nevyspalém světě momentálně běhá přes 300 milionů lidí, kterým je smutno? Je to tak. A většina z nich jsou ženy. Podle Světové zdravotnické organizace tito lidé mají diagnostikovanou tzv. depresi. Ukazuje se, že nedostatek spánku tuto mentální nemoc jen podporuje. Nejen to, nedostatek spánku podporuje větší šanci, že člověk skončí s úzkostmi, postraumatickou psychickou poruchou, schizofrenií nebo i sebevraždou.

Matt Walker, psycholog a neurovědec, ve své knize Proč spíme zmiňuje jednu zajímavost. Když je na tom člověk emočně špatně, mnoho z nás se utěšuje alkoholem. Jenže se ukazuje, že alkohol je jedním z nejsilnějších potlačovatelů REM spánku, který tak nutně potřebujeme. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu.

Další zajímavostí je, že to vypadá, že neexistuje zatím žádná mentální porucha, při níž by jedinci měli spánek v pořádku.

Osobně jsem si depresí prošla a musím říct, že není o co stát. Faktorů, které tento stav ovlivňují, je samozřejmě mnoho. Nicméně nedostatek spánku nám nepomáhá. U mě spánek hrál velkou roli. Když jsem studovala vysokou ve Skotsku, pracovala jsem u toho na plný úvazek za barem, do toho jsem běhala a učila malé děti street dance, tak jsem moc času neměla. Osekala jsem spánek na čtyři hodiny denně, protože jsem si myslela, že spát můžu až v hrobě, že spánek není důležitý. Jenže… jak dnes už víme, v důsledku nedostatku spánku se nám zhoršuje fyzické, ale i psychické zdraví, zkracuje se nám život a snižuje se jeho kvalita.

Spánek je zadarmo, je příjemný a nezbytný pro život. Uděláme-li z něho prioritu číslo jedna, postavíme si tak základní kámen svého života, který je pevný a na kterém můžeme stavět dál.