Biohacking řeší spoustu otázek, od zdravotních po výkonnostní. Pro ty z nás, kteří se snaží o přiměřený duševní výkon, je pohybová aktivita (které často pro zjednodušení budu říkat “sport”) nedílnou součástí životního stylu. V oddílu sportovní biohacking si ukážeme všehochuť pohybu podporujícího také zdraví a rozumný duševní výkon.
Pro běžného člověka nabízí sportovní biohacking rychlejší a efektivnější cestu k benefitům, které nám sport běžně přináší. Navíc poskytuje kompletní a ověřené odpovědi na otázky, které nám často leží v hlavě, ale nemáme se koho zeptat nebo jsou informace od našeho okolí a z internetu matoucím způsobem protichůdné. Se sportem a fyzickým pohybem celkově je spojeno mnoho přínosů pro naše každodenní fungování. Sportovní biohacking nám pomáhá pochopit, jaké vazby existují mezi různými formami sportu / pohybu a naším každodenním životem.
Trenér – biohacker
Pro aktivní sportovce otevírá sportovní biohacking nový svět. Každý sportovec a sportovní trenér je v podstatě biohacker. Ovlivňuje své tělo k vyššímu výkonu (“hackuje” ho). Biohacking dává pestré paletě sportovních zaměření a intenzit (od příležitostné po profesionální) kompletní podporu výkonu, regenerace a spojení sportu se životem tak, abychom měli energii na každou jeho důležitou součást.
Komplexita
Jako příklad – někteří sportovci řeší stravu, ale mají mezery ve spánkové hygieně a vůbec nezohledňují dýchání. Je prokázáno, že špičkové sportovní výkony neznamenají automaticky, že je organismus v dobré kondici. Pro ověření může sloužit takzvané BOLT skóre (Body Oxygen Level Test, zvané také KP – kontrolní pauza). Při něm se měří čas, který sportovec vydrží po jemném výdechu bez dechu bez jakýchkoliv náznaků nedostatku vzduchu. Člověk tak získá zpětnou vazbu na svou chemosenzitivitu a celkovou odolnost proti stresu. I profesionální atlet v mezinárodním žebříčku výkonnosti může mít BOLT skóre velmi nízké. To znamená, že ho výkony stojí více energie, než by nutně musely. Cvičením na zvýšení BOLTu se atlet dostává do zdravějšího módu fungování, kde je tělo extrémními výkony méně zatěžováno a lépe po nich regeneruje.
Sport jako stresová zátěž
Není tajemstvím, že velmi intenzivní sportovní aktivita představuje pro tělo značnou zátěž. Těm z nás, kteří si vybrali intenzivní fyzickou aktivitu jako životní cestu, přináší sportovní biohacking možnosti, jak zmírnit negativní dopady velmi intenzivní fyzické aktivity (od únavy po chronické poškozování buněk) a podpořit regenerativní schopnosti těla. Tím také zvyšuje naše šance na dlouhověkost a bezbolestné zdraví v pokročilejším věku. Jak často zmiňuje jeden ze sta nejpopulárnějších sportovních trenérů se zaměřením na vytrvalostní sporty, Ben Greenfield: “Nikdy jsem neříkal, že jet 180 km na kole a pak 42 km běžet je ‘zdravé’.”
Z úhlu pohledu osobní zkušenosti s extrémní fyzičkou aktivitou, pocházím z rodiny vytrvalostních sportovců (běžci a cyklisté). Slyšel jsem od táty i bratranců příběhy mnoha lidí z tohoto prostředí, z doby před 20-40 lety, kdy se regeneraci mnoho pozornosti nedopřávalo. Extrémní fyzická námaha (stejně jako neustálý psychologický stres) dokáže člověka doslova ničit na fyzické i biochemické úrovni. Použití preventivních a podpůrných metod, jako je chladová terapie, správné dechové vzorce, cílené použití sauny, chytrá výživa, spánková hygiena a doplňky, dnes představuje základ dlouhodobé udržitelnosti objektivně dobrého stavu organismu. A to i pro nás, kteří ho vystavujeme značným dávkám fyzického stresu.
A nejen pro nás. Stejné postupy fungují pro všechny zájemce, kteří mají v životě vyšší míru stresu nebo chtějí být dnes i za 10, 20 nebo 40 let v co nejlepší fyzické i psychické a mentální kondici.
Když už sportovec nemůže
Když aktivní sportovec nemá možnost sportovat – z důvodu zranění, nemoci, rodinných okolností nebo věku – často ztrácí celkové nadšení do života a elán. Příchodu chmur nebo dokonce deprese se můžeme biohackingem vyhnout a dát tělu i psychice možnost být v dobré kondici v každé životní situaci.
Sportovní biohacking nabízí řešení pro zraněné, stárnoucí sportovce nebo celkově lidi s omezenými možnostmi pohybu. Systematické využívání sauny (1), chladové terapie, pásů na omezení proudění krve do končetin (BFR), isometrického napětí a strečingu, elektrické stimulace svalů (EMS), dokonce použití některých bylin a výtažků (2) může pomoci napodobit účinky aktivního pohybu na fyzické i biochemické rovině. Žádná z těchto metod není novinka – naopak některé jsou staré jako lidstvo samo. My se pouze snažíme ukázat jejich přínos na základě důkladného vědeckého zkoumání, které za sebou tyto metody mají (od působení chladu na organismus po elektrickou stimulaci svalů). A na základě osobní zkušenosti s nimi ukazujeme praktické cesty, jak je jako celek zařadit do už tak nabitého života 21. století.
Biologické souvislosti pohybu a duševního stavu
Antidepresivní účinky pohybu jsou dlouho dobře známy (3, 4) u aerobních aktivit (například běhání (5)) nebo anaerobních (například u silového tréninku (6)). Cvičení pomáhá také zlepšit kondici mozku (díky vylučování nervového růstového faktoru BDNF) (7). Tyto efekty v našem dni pocítíme více než rozdíl, jestli uběhneme 10 km za hodinu nebo 45 minut.
Pokud nejste zastáncem intenzivního sportu, pochopení těchto souvislosti vám umožní:
- Dostat jednoduchý a zdravý pohyb do běžného života (ideálně do průběhu každého dne).
- Zůstat motivovaný, protože uvidíte, na kolika rovinách nás i lehký fyzický pohyb ovlivňuje.
Systematickému zařazení pohybu do každodenního života se věnujeme také v jedné z šesti kapitol online kurzu Optimalizace dne.
Když nejsem železný muž (ani žena) aneb přínosy sportu ve společenské rovině
Jak více ukazujeme v novém samostatném projektu sportovního biohackingu s Bárou, sport má mnoho psychologických přínosů také v osobním a pracovním životě. Kromě zdraví je to také pocit zodpovědnosti za sebe sama, všímavost k ostatním, týmový duch, přirozený respekt k pravidlům, disciplína, ale také vyvážený život (rovnováha v cyklech zátěž / regenerace – práce / odpočinek). Vnímáme sport jako důležitou součást přípravy a průběhu pro pracovní život u generace Z a dalších nastupujících. Společensky vzato, generace X a do jisté míry Y měly dost rozdílné podmínky pro dospívání. Když hovořím s vedoucími pracovních celků a firem, vnímám ve společnosti silnou potřebu rozvoje vnímání začlenění do celku a i jisté formy uskromnění (hlavně v počátcích kariéry). Také je znát podpora výše zmíněných kognitivních dovedností, například z úhlu pohledu schopnosti koncentrace (8) a dlouhodobé udržitelnosti zdraví mozku v informačně velmi náročném prostředí.
