Každý z nás již někdy v životě pocítil “motýlky” v břiše při pohledu na milovanou osobu nebo ztratil chuť k jídlu, když byl vystaven stresující situaci. Věřte, že tyto pocity nejsou vyvolány nahodile, ale mají základ v tzv. Gut-Brain axis neboli ose střevo-mozek. Mezi těmito orgány probíhá neustálá obousměrná komunikace, která při nesprávné synchronizaci může vést až ke střevním a dalším zdravotním problémům. Pojďme se tedy společně na tento fenomén podívat a ukázat si, jak těmto nežádoucím účinkům předejít.
Osa střevo-mozek
Jak již pravděpodobně mnoho z nás ví, naše střevo je kolonizováno biliony bakterií, plísní a virů – lidským střevním mikrobiomem. Bylo prokázáno, že zastoupení jednotlivých druhů bakterií hraje důležitou roli nejen v příjmu potravy, ale i v rámci našeho zdraví (1). Je to proto, že lidské střevo je orgánem velmi bohatým na imunitní buňky. Společně s potravou vkládáme do těla velké množství škodlivých částic, virů a bakterií, které je nutné z těla eliminovat.
Silná imunita ovšem není jediná věc, na kterou má náš střevní mikrobiom vliv. Bylo prokázáno, že se podílí i na celkovém duševním zdraví a fungování nervového systému jedince (2). Osa střevo-mozek označuje neustálý tok informací mezi střevními mikroby a centrálním nervovým systémem. Jedná se o komplexní oboustrannou komunikační síť, která je nezbytná pro udržení správné funkce metabolických drah.
Narušení této osy může být významným přispěvatelem v řadě psychických a duševních problémů, jako je ztráta motivace, zvýšené riziko deprese anebo špatná paměť. Nedávná studie dokonce ukázala, že může podporovat přibývání na váze tím, že vyvolává změny v našem metabolismu, kontrole sytosti a stravovacím chování (3). V roce 2020 bylo prokázáno, že narušená signalizace v ose střevo-mozek může vyvolat silnou preferenci cukru, a tak přispívat ke vzniku obezity (4).
Jak osa mozek-střevo funguje?
Střeva a mozek spolu komunikují prostřednictvím chemických látek zvaných neurotransmitery. Neurotransmitery syntetizované mozkem se podílejí hlavně na regulaci emocí a vyvolání pudu sebezáchovy. Nedávné studie ukázaly, že tyto látky mohou hrát důležitou roli také ve střevech (5). Neurotransmitery noradrenalin, adrenalin, dopamin a serotonin jsou schopny regulovat a řídit nejen průtok krve, ale ovlivňují také pohyby střev, vstřebávání živin, imunitní systém trávicího traktu a mikrobiom.
Střeva produkují 90 % našeho hormonu štěstí serotoninu, 50 % dopaminu, který nám přináší potěšení, melatonin – hormon spánku, a oxytocin, hormon přítulnosti.
Bylo ukázáno, že mnoho neurotransmiterů, které jsou zodpovědné za udržování našeho duševního zdraví, je ve skutečnosti produkováno buď střevními buňkami, nebo střevním mikrobiomem. Střeva produkují 90 % našeho hormonu štěstí serotoninu, 50 % dopaminu, který nám přináší potěšení, melatonin – hormon spánku, a oxytocin, hormon přítulnosti. Můžeme si tedy snadno odvodit, že když je rovnováha organismů v našich střevech narušena, může to ovlivnit naši náladu a chování.
Existuje významná souvislost mezi osou střevo-mozek a tím, jak jsme náchylní ke stresu. Chronický stres může vyvolat epizody deprese a úzkosti. Spekuluje se, že lidé, kteří mají dobré zdraví střev, mohou být vůči tlaku odolnější než ti, kteří ho mají oslabené. Několik studií také ukázalo, jak změny střevní mikroflóry v raném věku způsobené léčbou antibiotiky, nedostatečným kojením, porodem císařským řezem, infekcí, vystavením stresu a dalšími vlivy prostředí mohou vést k dlouhodobým změnám fyziologie a chování souvisejícího se stresem (6).
Jak na správnou výživu našeho střevního mikrobiomu?
Zdravá strava hraje významnou roli při utváření lidského mikrobiomu tím, že podporuje růst prospěšných bakterií a zastavuje hromadění těch škodlivých. Výživa může také ovlivňovat komunikaci na ose střevo-mozek, což dále ovlivňuje vazby mezi gastrointestinálním traktem a nervovým systémem. Faktory, jako jsou dráždivé látky z prostředí, stres, antibiotika, a dokonce i způsob porodu, mohou tento sofistikovaný systém narušit (7).
Zlepšení stravovacích návyků je jednou z nejdůležitějších věcí, které můžeme pro své střevní mikroby udělat. Některé živiny jsou však pro naše střeva vhodnější než jiné a i při zdravé vyvážené stravě můžeme občas pociťovat jejich nedostatek. Pro jednoduchou představu, jak přirozeně zlepšit zdraví střev, se snažte týdně konzumovat alespoň 30 různých rostlinných potravin plných vlákniny a prospěšných rostlinných látek. Celkově je dobré řídit se heslem: Čím větší rozmanitost, tím lépe.
Pro správnou funkci mikrobiomu se snažte týdně konzumovat alespoň 30 různých rostlinných potravin plných vlákniny a prospěšných rostlinných látek.
Je také dobré myslet na to, že pokud jsme zrovna vystaveni nějaké stresové situaci nebo bojujeme s určitou nemocí, je důležité tělu dodávat potřebné vitamíny a podporovat správný střevní mikrobiom pomocí antibiotik. Velmi efektivně toho můžete docílit také pomocí různých doplňků stravy. Na správný mikrobiom má největší vliv přísun vitamínu D a omega-3 mastných kyselin.
Pokud byste se chtěli v rámci doplňků stravy dozvědět více informací, určitě stojí za to vyzkoušet náš program Průvodce suplementy. V tomto kurzu se dozvíte spoustu informací o tom, jak kombinovat různé doplňky stravy, a to nejen v otázce střevní mikroflóry, ale celého organismu.
Zdroje:
- Kamada, N., et al., Role of the gut microbiota in immunity and inflammatory disease. Nature Reviews Immunology, 2013. 13(5): p. 321-335.
- Liang, S., X. Wu, and F. Jin, Gut-Brain Psychology: Rethinking Psychology From the Microbiota-Gut-Brain Axis. Front Integr Neurosci, 2018. 12: p. 33.
- Bliss, E.S. and E. Whiteside, The Gut-Brain Axis, the Human Gut Microbiota and Their Integration in the Development of Obesity. Front Physiol, 2018. 9: p. 900.
- Tan, H.E., et al., The gut-brain axis mediates sugar preference. Nature, 2020. 580(7804): p. 511-516.
- Mittal, R., et al., Neurotransmitters: The Critical Modulators Regulating Gut-Brain Axis. J Cell Physiol, 2017. 232(9): p. 2359-2372.
- Socala, K., et al., The role of microbiota-gut-brain axis in neuropsychiatric and neurological disorders. Pharmacol Res, 2021. 172: p. 105840.
- Bibbo, S., et al., The role of diet on gut microbiota composition. Eur Rev Med Pharmacol Sci, 2016. 20(22): p. 4742-4749.
