Serotonin je molekula, která je vesměs spojována s dobrou náladou, pocitem přijetí a anti-depresivním působením. Obecně se traduje, že 95 % serotoninu se tvoří ve střevech. Je to pravda ale to, že by to radikálně mělo ovlivnit naše chování, je jeden z častých mýtů, které občas slýcháváme. Serotonin je jeden ze zásadních neuropřenašečů, které ovlivňují naši náladu, ale je zde jeden zásadní problém, ze střev a krve se do mozku nemají, jak dostat.

Bariéra mezi krevním řečištěm a mozkem

Mozek je velice citlivý na jakékoliv změny. I z toho důvodu má mechanismy, které pomáhají udržet homeostázu, tedy stálé vnitřní prostředí organismu. Jednou z nejdůležitějších struktur, které k tomu napomáhají je tzv. hematoencefalická bariéra (Blood brain barrier). Co tohle slovo znamená? Mozek potřebuje přísun krve, která mu dovádí kyslík a živiny. Jenže jak se to udělá, aby to nenarušilo právě homeostázu? Krev vlastně nikdy do vnitřního prostředí mozku nejde! Krevní řečiště je vždy od vnitřního prostředí mozku odděleno právě zmiňovanou hematoencefalickou bariérou, což se v překladu dá přeložit jako “krvo-mozková” bariéra. Tahle bariéra zamezuje vstupu naprosté většiny látek z naší krve, ale pro některé, které mozek potřebuje, jsou zde příslušné kanály. Těmi jsou například voda, kyslík nebo glukóza. Neprojdou ale látky, jako jsou např. neuropřenašeče jako dopamin nebo serotonin, protože se v mozku vyskytují v tak malém množství, že i malé narušení jejich rovnováhy by znamenalo velké změny v mozkové aktivitě a tedy i v našem chování a náladě.

Proč serotonin ne?

Serotonin hraje roli v nervovém přenosu. Je to jeden z neuropřenašečů, kteří hrají roli v regulovaní naší nálady. Serotonin je často asociovaný s pozitivními emocemi, ale jeho role je daleko komplexnější. Zásadní je to, že si mozek hladiny serotoninu velmi dobře hlídá a z krve do mozku projít nedokáže.

Serotonin a střeva

Zde přichází ona senzační informace: až 95 % serotoninu se tvoří v našich střevech. Je tomu doopravdy tak? Jak tam vzniká? Tvoříme si ho sami?

Jako mnoho dalších důležitých látek v našem organismu ho pro nás tvoří náš střevní mikrobiom, tedy populace mikroorganismů, které ve střevě žijí. Má nás tedy serotonin ze střev přestat zajímat, nebo zde nějakou roli přece jenom hraje?

Serotonin si dokáže sedat na některé receptory v našich vnitřních orgánech. I zde se totiž vyskytují nervy. Jedním z nejdůležitějších nervů periferní nervové soustavy je tzv. nervus vagus, neboli nerv bloudivý. Periferní nervová soustava je tzv. autonomní, funguje automaticky bez vědomého ovládání.

Nervus Vagus

Bloudivý nerv je nejdelší nerv v těle, který v těle reprezentuje parasympatický nervový systém. Ten je důležitý pro odpočinek, uvolnění, regeneraci a trávení. Můžeme si ho aktivovat různými způsoby, které si můžete přečíst zde. Dalším způsobem jeho aktivace je právě serotonin. Serotonin také hraje tzv. pleitropickou (obojetnou) roli v motilitě střeva, tedy pohybu střeva a trávení. Optimalizuje to, jak se potrava posouvá v našem střevě. Serotonin tedy hraje důležitou roli nejenom v mozku. 

Rád bys měl optimalizovaný den jako správný biohacker? Celý tým Code of Life pro tebe připravil unikátní online kurz Optimalizace dne pro zdraví, dlouhověkost a výkonnost. V kurzu nalezneš 45 videí, 143 stránek textu a průvodce zapisováním a měřením. Proč chodit, když můžeš létat?