Chladová terapie jako balzám pro tělo i mysl

Chladová terapie znamená posilování organismu pomocí jedné z nejstarších přírodních sil. Různými sportovními aktivitami, jako je zvedání závaží, běh nebo cyklistika, se naše tělo stává silnějším a zdravějším. Chladová terapie má synergický vliv se sportem. Doporučuji dělat oboje: sportovat i otužovat se. 

Čím je otužování zajímavé? Když se vaše tělo vyrovnává s chladným prostředím, dává impulzy k posílení vaší nervové soustavy, vyrovnání hormonálního systému, regulaci imunity a produkci látek soustředění, pozitivního myšlení a dobré nálady, jako jsou norepinefrin, dopamin a endorfiny (1). Výsledkem je lepší nálada a prevence depresí a zhoršených nálad, které jsou bohužel hlavně v rámci pandemických opatření na vzestupu (2-3násobně), viz tato infografika.

Proč má chlad na náš organismus tak silné pozitivní účinky? 

Po většinu času existence lidského druhu nám byla zima. Celou dobu našeho vývoje (asi 250 000 let) jsme se jako homo sapiens museli se zimou vyrovnávat. Pokud zajdete v létě do jakékoliv jeskyně, ucítíte, že je tam celkem zima, i když je venku teplo. Jen si představte, jak je tam v zimě. Zima byla s našimi předky všude. Pokud kempujete v outdooru, téměř v jakémkoliv ročním období, tak si představte, že nemáte možnost si vzít izolující termotriko a po pár dnech se vrátit do vyhřáté místnosti.

Posledních tepelně “luxusních” desítek let naší moderní civilizace představuje jen malé promile (ani ne desetina procenta) z celkové existence nás lidí na planetě.

Více o využívání chladu našimi předky a starodávnými civilizacemi se dočtete v článku Historický vývoj chladové terapie. 

Jak principiálně vystavení se chladovým podmínkám funguje?

Jeho základní mechanismus znáte už z úvodu tohoto kurzu – z kapitoly o stresu, který nemusí být vždy špatný. Mechanismu přizpůsobení se jakémukoli stresoru se říká hormeze. Vystihuje ji rovnice “malá dávka = rozsáhlé přizpůsobení” nebo lidové pořekadlo: “co tě nezabije, to tě posílí”. 

O co při hormezi jde? O přirozené posílení organismu pomocí malé výzvy – dávky některé formy stresu. Pozitivní hormetický eustress, jak jej dnes chápeme, nám může způsobit zima, horko, fyzická námaha, půsty, nebo dokonce některé byliny. Chceme náš organismus udělat silnějším, odolnějším a zdravějším v každé době. Mikrodávkami stresoru zajistíme, že až přijde stres ve větším měřítku (nedostatek potravy, chemický stres, pandemie, velká fyzická námaha), tak se s nimi organismus lépe vyrovná – a přežije.

Celkově jedinec, který má silný organismus, je méně náchylný k jakémukoliv onemocnění. Zdravý, silný organismus, který je i uvnitř v dobré kondici, je těžší nakazit zvnějšku. A když už něčím nakažený je, tak se s patogeny lépe vyrovná. “Ve zdravém těle zdravý duch,” praví pořekadlo. Chlad nám pomáhá s obojím. Má silné antidepresivní účinky, také díky produkci látek, jako jsou noradrenalin, dopamin a endorfiny.

Související články: 

• Otužování: Kompletní průvodce chladem
• Historický vývoj chladové terapie
• Co je to hormeze?

Zdroj:

1. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S030698770700566X