V minulých cyklech jsme si ukázali, jakou roli hraje mindset v každodenním životě, v dosahování cílů i v přístupu k vlastnímu tělu a výkonu. Řekli jsme si, že se stáváme tím, co vpouštíme do vlastní identity. Mindset tedy hraje velice významnou roli v životě a jeho směrování. Díky činnostem, kterým se věnujeme, a přístupu, který si kultivujeme, se mění i náš mozek. Ale můžeme se měnit i na té nejzákladnější úrovni? V posledních 20 letech je na vzestupu obor, který zkoumá fundamentální úroveň člověka – jeho genetický kód a jak se projevuje. Říká se mu epigenetika, kde současná věda přichází s množstvím fascinujících poznatků.
Pozornost a prostředí
V biohackingu z 0 na 100 už zaznělo, že co vpouštíme do vlastní identity, tím se stáváme. Každý máme k dispozici limity světa kolem nás. Máme zkušenost jen se svým subjektivním prožitkem a každý den se do něj probouzíme znovu, pořád dokola. Během jednoho dne stihneme udělat omezený počet kroků, napadne nás omezené množství myšlenek a vykonáme omezený počet činností. Čas je zkrátka pro všechny stejným měřítkem, a tak i naše pozornost může přijmout jen omezené množství informací. Jestli přes den uniká k prokrastinaci, nebo zda ji směřujeme cíleně, ovlivní, jaké informace se uloží do naší dlouhodobé paměti a tím pádem i do naší budoucí identity. Pozornost je rozhodujícím faktorem, který určuje, jaký život prožijeme. Nastavení mysli pak ovlivňuje mnoho mikrorozhodnutí, která tuto pozornost směrují nejrůznějšími cestami.
Prostředí vs. geny
Právě naše prostředí ovlivňuje, kým se stáváme. Když se narodíme do tohoto světa, jsme jako houba. Dítě chodí světem s tím, že si potřebuje osvojit co nejvíce informací nutných pro přežití. A tak se učí, co je to hmota, co je bezpečné, a co nebezpečné nebo odhadovat společenské normy a chování. Například chování rodičů v dětství ovlivňuje nemalou část dospělého života. Identita dítěte je tak založena z velké části na prostředí, ve kterém vyrůstá. Na těchto základech je postaven i prvotní mindset. Dospívající dítě tak vyráží do světa s nastavením mysli, které ovlivní spousty jeho všedních rozhodnutí. Ale mindset nemusí ovlivňovat jen to, čím jsme na té “mentální” úrovni. Mindset ovlivňuje i přímo naši biologickou strukturu a zdraví – a to na té nejzákladnější úrovni.
Kód života a epigenetika
Člověka na té nejzákladnější úrovni tvoří molekula zvaná DNA. Je to taková dvoušroubovice složená ze čtyř písmenek abecedy A, C, T, G, která v sobě nese informace nashromážděné za miliony let evoluce. Tyto informace se dědí do dalších generací z matčiny a otcovy strany, a tak ve výsledku tvoří naprosto unikátního jedince. V DNA jsou totiž uloženy geny. Ty obsahují návody, jak postavit mozek, kde má být oko a jak bude celý člověk ve výsledku fungovat. Jenže to není tak, že by v každé části těla buňky měly odlišnou DNA, a proto se od sebe liší.
Všechny totiž obsahují stejný informační základ. Rozdíl je v tom, že buňky mají odlišně “zapnuté” a “vypnuté” geny. Tím pádem se všude projevuje jiná informace, a ta ovlivní i to, jestli se z buňky stane buňka oka nebo svalu. Této schopnosti DNA “tlumit”, nebo naopak “aktivovat” geny se říká epigenetika a věnuje se jí celý vědní obor, který je raketově na vzestupu posledních 20 let.
Co je to epigenetika? Co jsou to geny? Mohou se měnit? Může mindset ovlivnit geny na té nejzákladnější úrovni? To vše se dozvíte v dnešním videu Úvod do epigenetiky!
