Stáváš se tím, co vpouštíš do své identity

Už jste se sami sebe někdy zeptali: Co je to “Já”, které mě definuje? A zdali máte jen jedno, nebo je jich více? Každý máme v civilizaci nějakou roli, která se opakuje po tisíciletí a jen se mění její názvy. Kdysi byl člověk sběračem a dnes prodává zeleninu. Druhý byl lovec a dnes loví zakázky. Třetí byl šaman a dnes dělá marketingového ředitele. Tisíce let se neustále rodíme do světa a volíme si nebo dostáváme nějakou roli podle toho, kde budeme pro náš “kmen” užiteční. Role nás tak definuje a tvoří unikátní identitu našeho “Já”. Zvyky, příjmy, ale i způsob komunikace ve světě nás zařazují do určité komunity lidí a díky tomu nacházíme své místo pod sluncem. Ale obzvlášť v dnešní době je identita zranitelným místem pro člověka, ale i pro společnost. A čímpak to je?

Život, továrna na smyl i bezvýznamnost

Kdybyste se před 2000 lety zeptali člověka, jak bude vypadat svět za 1000 let, pravděpodobně by odpověděl něco ve smyslu: “Asi bude víc krav.” Historie se vždy točila v cyklech. Přelomové vynálezy se zjevovaly jednou za čas a člověk si svět představoval spíše jako neměnný. Uvědomme si, že ještě v minulém století se dědilo řemeslo z generace na generaci. Jestli váš pradědeček byl sedlák, tak pravděpodobně proto, že i jeho táta byl sedlák. A také nejspíš počítal s tím, že i z vás o dvě generace později se stane sedlák. Role člověka tak byla do jisté míry předurčena, už když se narodil na svět. Nebylo tak proč si lámat hlavu s tím, kdo jsem, kam zapadám a jak by měla vypadat moje identita.

Geny, vliv prostředí a schopnost změny

Z biologického úhlu pohledu jde v tomto příběhu o to, že každý organismus se už miliony let snaží definovat sám sebe pomocí specializace. Buňkám v těle je role přiřazena podle toho, jestli přicestují do oka či mozku. Orlovi jeho genetika a evoluce pořídila křídla, a tak nevyhnutelně přijde na svůj smysl života v oblacích. A také rodinka 19. století se sedláckou tradicí do jisté míry předurčuje svého potomka k tomu, aby byl také sedlákem. Tomuhle se odborně říká nika a je to jakýsi prostor, ve kterém jsme já a můj druh schopni vyznat se nejlépe na světě. Člověk je stejně jako ostatní organismy nejlepší v tom, co ho od narození definuje. Co se odráží v jeho genech a je podníceno okolním prostředím.

Jen jeho dar a problém zároveň je ten, že mu evoluce dala v genech schopnost měnit se, a dokonce schopnost mozkem tuto změnu řídit jak uvnitř, tak i ve vnějším světě. Toto je nyní výraznější než kdy dříve. Protože každý člověk je jiný, na světě existuje milion různých specializací a on si tak podmanil téměř každý centimetr na Zemi. A nyní nejenže už nemá niku, kam by se mohl rozšířit, on si nyní svou niku musí vytvářet sám. A s ní i svou identitu a smysl ve světě. No koho by z toho občas nepřepadla existenciální krize? 

Nepřeberné možnosti a stále nepojmenované cíle

Dnešní identita je fluidní. Je střílena od boku. Člověku se jeho identita formuje cíleně i nevědomě podle toho, s čím se ztotožní, jaké informace vstřebává nebo s kým se stýká. Máme nadbytek možností. Nadbytek nadbytku a z toho plyne, že v našich identitách se vznáší miliardy věcí, osobností a informací, o jejichž pravdivosti můžeme v přemíře chaosu jen debatovat. Lidem tak do jejich identit neustále proudí kvanta bitů informací, které formují jejich budoucí priority, rozhodování a samotnou jejich roli ve společnosti.

Cílené formování identity je spjato s bohatou nabídkou možností, které jsme vystaveni v dětství i v dospělosti. Ti šťastnější tak dospějí k vědomí vlastního cíle. Někomu je cílevědomost vštípena tím, že je veden k tomu být doktorem. Jiný si ji vytvoří sám, protože se chce stát užitečným na poli vzdělávání nebo zpívat na pódiích a bavit ostatní. Ale cílevědomost není samozřejmost. V jiné formě se identita tvoří nuceně, jako když člověk pomocí identity prodavače v samoobsluze musí uživit své další role otce rodiny nebo kamaráda v hospodě.

“Stáváme se tím, co a odkud vpouštíme do vlastní identity.”

Je naše moderní identita v krizi?

Pro mě osobně je identita něco, co z části definuje, jak naplněni se v životě cítíme. A její nejvýraznější částí je práce, kterou vykonáváme ve společnosti. Když právě této identitě v dnešní době možností chybí cíle-vědomost a člověku je často přidělena z jeho nouze, začne si ji hledat jinde. Někde, kde dostane odměnu za roli, kterou vykonává. A proto dnes identita prochází svou krizí. Lidé touží po sebedefinování a toho využívají různé autority, které přispěchaly na pomoc: identitu vám snadno a rychle uvaří z ničeho. Ve velkých dogmatech nebo menších dogmátkách stádového efektu jim umožní ztotožnit se s davem a definovat se pomocí skupinového smyslu. Každé náboženství, autoritářství, populismus, ale i nástroje marketingu a konzumu hrají na tuto ztrátu identity, kterou do jisté míry může trpět každý z nás.

Pozornost a odvaha utvářet se

Identitu nemáme jen jednu. Je to soubor našich rolí v rodině i společnosti, který nám dává pocit užitečnosti a sounáležitosti. Když jedna její výrazná složka zkrátka není naplněna, venku je spousta těch, kteří poskytnou nálepku utěšení. A nebojí se to učinit i k naplnění vlastních cílů. Stáváme se tím, co a odkud vpouštíme do vlastní identity. To utváří naše vyjadřování, okruh přátel, smysl, budoucí rozhodování a celkově i jakým člověkem, partnerem nebo kamarádem jsme pro druhé.

Proto ve věku, kdy je tak snadné manipulovat lidskou pozorností, potřebujeme věnovat onu nejcennější pozornost tomu, co do naší identity vstupuje. A začít to vpouštět či odmítat vědomě. Utvářet se na základě vědomosti kroků a cíle. Mějme na paměti, že člověk má unikátní schopnost vytvořit si prostředí, ve kterém exceluje. Člověk si umí a musí vytvářet svou niku a smysl ve světě. V době, kdy jsou technologie daleko před naší biologií a manipulace identity je možná ze všech stran, bychom měli objevovat a rozvíjet nástroje, které nám tyto extrémy pomohou vyrovnat.

V tom nám může pomoci jakákoliv forma poznávání sebe sama skrze praktiky meditace, biohackingu, ale například i cest do zahraničí mimo svou komfortní zónu. Za její hranicí můžeme nalézt to, co nás doopravdy utváří, co nás pohání vpřed, udělat ze svých slabostí přednosti. Ale vše začíná pozorností k identitě, převzetím zodpovědnosti za svůj život a hravou tvůrčí schopností každého z nás.

Více informací o biohackingu najdeš v naší FB komunitě Biohacking CZ/SK, tak se připoj mezi nás.