Jako lidé fungujeme převážně na automatických reakcích a zvycích. Pro mozek se jedná o velmi efektivní styl fungování, a tak opakovaně využíváme naučené strategie a vzorce chování, “ty milionkrát prošlapané cestičky v mozku,” po kterých neustále chodíme – ať už jsou pro nás více či méně výhodné. Náš mozek je přednastaven na šetření energie a jakákoli změna je pro něj energeticky náročná. Proto je pro nás výhodné znát přesné strategie, jak na to.
3 kroky pro efektivní aplikaci změn
V rámci efektivity je žádoucí se nejprve zaměřit na zvyky, které nám pomohou omezit ty vzorce chování, které nám energii berou. A posílit chceme naopak ty, které nám energii dodávají.
Prvním krokem je proto začít růst komplexně, jak jsme si řekli i v prvním cyklu o výkonnosti.
Druhým krokem je uvědomit si, jak moc nás ovlivňuje vnější prostředí. To detailně rozebral Vojta ve svém článku o mindsetu.
A třetím krokem je pochopení, jak v našem mozku funguje zvykotvorba a jak ji hacknout, a to si povíme dnes.
Jak tedy zvyky fungují?
U každého zvyku existují tři fáze:
- Spouštěč
- Provedení
- Odměna
My si můžeme všechny tyto části uvědomit a měnit je. Nejjednodušší cestou, jak pracovat se zvyky či vzorci chování, které již máme, je identifikovat spouštěč. Když ho nalezneme, buď můžeme onen spouštěč změnit, či ho kompletně odstranit.
Popřípadě můžeme na starém spouštěči postavit novou, odlišnou reakci. Neboli změnit 2. část, které se říká provedení. Provedení je ta akce, kterou na základě spouštěče děláme, a třeba ji dělat nechceme. Změna akce je ale náročný proces, a pokud začínáte, je lepší se jí vyhnout.
Tak či tak, ideální recept na dlouhodobě udržitelnou změnu je začít velmi pomalu.
Jak nalezneme spouštěč?
Skrze uvědomění a identifikaci. To nejdůležitější je si vůbec uvědomit, jak moc na automatických reakcích fungujeme. K tomu je třeba částečného probuzení neboli zvědomění se. To nám umožní naše schopnost sebereflexe. Díky ní jsme schopni změnit směr (odbočit) v našich mozkových dálnicích, na kterých všichni alespoň částečně jedeme.
Fungovat na automatických reakcích není špatně
Fungovat na automatických vzorcích a zjednodušování není špatné. Je to naopak naprosto nezbytné pro naše každodenní fungování – nemůžeme se přeci všemu učit pokaždé znovu! Díky tomuto mechanismu, který využíváme celý život, dnes umíme chodit, sedět, mluvit atp. Je tedy zcela zásadní pro celý náš život.
Problém však nastává jinde. Jde o to, zda jsme si ty automatické reakce záměrně napsali sami, či je někdo napsal za nás.
Již odmala si do zvyků a automatických reakcí instalujeme vědomé i nevědomé programy naší mysli
To startuje již na začátku našeho života, kdy pozorujeme, jak se chovají lidé kolem. Rodiče, kamarádi, přátelé, nebo naprostí cizinci. No a to, že člověk je od přírody nedokonalý, znamená, že ani naše chování a myšlenkové vzorce dokonalé nebudou!
Zde tak přichází na řadu identifikace výhodných a nevýhodných vzorců myšlenek a automatických reakcí. Můžeme se vrátit do mladšího věku a uvědomit si, jací byli moji rodiče, moji blízcí, a postupně si uvědomovat, co jsem od nich převzal, co používám dnes, co je výhodné a co méně.
Následně se zeptám sám sebe, zda ty věci, které ze svého prostředí mám, ve svém životě chci, nebo ne. Zeptám se, jestli mi k něčemu slouží, nebo ne. A pak se rozhodnu, co si chci udržet ve své identitě, a co již nadále není potřeba. V tuhle chvíli jsme identifikovali a pojmenovali, co bychom rádi změnili. Následně začíná testování.
Jak pracovat s fází testování? Jak přidat pozitivní zvyk? Jak odebrat negativní zvyk či vzorec chování? Kde lidé při budování zvyků nejčastěji chybují? To se dozvíte v dnešním videu.
Rád bys měl optimalizovaný den jako správný biohacker? Celý tým Code of Life pro tebe připravil unikátní online kurz Optimalizace dne pro zdraví, dlouhověkost a výkonnost. V kurzu nalezneš 45 videí, 143 stránek textu a průvodce zapisováním a měřením. Proč chodit, když můžeš létat?
