Naše tělo je otevřený systém. Neustále do něj a z něj proudí kvanta molekul a částic. Chodíme světem jako takový filtr, do kterého spousta věcí snadno pronikne. Proto potřebujeme imunitní systém, který bude velmi dobře trénován na to, aby rozpoznal, co do těla patří, a co mu může ublížit. Bez imunitního systému bychom na planetě Zemi nepřežili ani minutu. Za co všechno tedy imunita zodpovídá?
- Boj s nebezpečnými patogeny, bakteriemi, viry a zabraňování infekci
- Neutralizování škodlivých látek z vnějšího prostředí
- Rozpoznávání rakovinotvorných, virem infikovaných či jinak nebezpečných buněk v těle a jejich eliminace
Co tvoří imunitní systém?
Imunitní systém tvoří buňky nejrůznějších tvarů. Jsou jako zvědové, které skenují všechny části těla, aby tam nic neproniklo. Vyskytují se v kůži, střevech, mozku, plicích a v krvi, aby mohly včas zasáhnout. Buněk imunitního systému je mnoho a mají své speciální role.
Jeden typ zvaný makrofágy je vycvičen k tomu, aby požíral cizorodé bakterie a odpadní látky. Mezi ně se řadí tzv. neutrofily, které tvoří část vrozené imunity a první nejpočetnější linii v boji s infekcí. Bakterie, která vstoupí do těla musí nejprve čelit právě neutrofilům.
Jaké imunitní buňky tedy naše tělo obsahuje?
1. Myeloidní linie: Fagocyty a mastocyty
Neutrofily
Nejpočetnější fagocyty. Mají za úkol rozpoznat patogen a požírat nebezpečné a cizorodé látky. Vypouští granule s látkami, které útočí na bakterie. Reakce v rámci hodin.
Makrofágy
Vyhledávají patogeny a požírají mrtvé či poškozené buňky. Vypouští cytokiny, které pomáhají s imunitní odpovědí.
Mastocyty
Účastní se procesu rozpoznávání patogenu a jeho eliminace. Zvyšují zánět a podílí se na alergické reakci, jelikož jedním z mechanismů jejich působení je vypouštění granulí s histaminem.
Monocyty
Mají vícero komplexních rolí. Podílí se na regeneraci a opravě tkání. Vznikají z nich makrofágy.
Dendritické buňky
Vyskytují se ve dvou formách: nezralé a zralé. Cestují mezi lymfou, krví a dalšími tkáněmi, kde pohlcují proteiny okolních buněk. Vystavují je na svém povrchu a dávají signál dalším složkám imunitního systému o potenciálním nebezpečí.
2. Lymfoidní linie: Lymfocyty
Jiný typ buněk zvaný lymfocyty slouží k inteligentnějšímu boji s infekcí. Rozdělují se na NK buňky, T-buňky, které působí jako velmi sofistikovaní imunitní zabijáci, a B-buňky, které disponují imunitní pamětí – to znamená, že si pamatují minulé nebezpečné patogeny a v budoucnu jsou schopny je rozpoznat a odstranit daleko rychleji. Na principu imunitní paměti funguje například očkování.
NK buňky
Způsobují cytotoxické a cytolytické reakce. To znamená, že eliminují nádorové a virem infikované buňky.
B-buňky
Existují v různých formách, jako jsou regulační, paměťové nebo diferenciované B-lymfocyty. Mají několik složitých a rozmanitých nástrojů pro boj s patogeny. Při kontaktu s patogenem nebo buňkou, která má za úkol na přítomnost patogenu upozornit (dendritické buňky), se naivní B-buňky stáhnou zpět do lymfatických uzlin, kde se změní podle toho, jaká infekce je zrovna přítomná. Je totiž rozdíl, jestli tělo napadne virus, bakterie, parazit nebo ještě něco jiného. Na každého totiž platí jiné zbraně hromadného ničení. B-buňky na základě toho vyberou ze své genetiky odpověď, která bude adekvátní. Mechanismem jejich působení jsou různé protilátky – IgA, IgD, IgE, IgG a IgM. Mezi další reakce patří produkce protizánětlivých cytokinů IL-10. B-buňky disponují schopností změnit se na paměťové a nést informaci o útoku cizorodého patogenu v těle do dalších generací. Díky tomu se říká, že si tělo buduje imunitu a zvládá lépe odstraňovat patogeny, se kterými má zkušenost.
T-buňky
Existuje celá řada typů. Některé z nich mají pomocnou roli a produkují tzv. cytokiny, které indukují antivirovou nebo antibakteriální reakci. Pak existují tzv. cytotoxické T-zabijácké-buňky, které mají velmi silné zbraně, jimiž mohou snadno ničit buňky. Pomocí molekulárních mechanismů jsou schopny v cílové buňce způsobit buněčnou smrt – sepnout mechanismus, díky kterému se buňka sama zničí. T-buňky tak mají v těle roli hlavních regulátorů, a protože disponují tak silnou ničivou silou, musí procházet speciálním tréninkem, aby neútočily na buňky vlastního těla a dokázaly dobře rozpoznat, kdy se opravdu jedná o nebezpečí.
Když se řekne trénink bojových jednotek, asi každý si představí cvičiště plné náročných překážek, ze kterého ne každý vyjde jako voják. Stejně je tomu i v imunitním systému a jako takové cvičící středisko funguje brzlík. V tomto útvaru se testují T-lymfocyty. Prezentují se jim komponenty buněk vlastního těla a T-lymfocyty se učí na ně odpovídat. Jakmile bílá krvinka omylem zapne destruktivní mechanismus, kterým by za normálních podmínek zničila buňku tělu vlastní, je bez milosti vyloučena z procesu.
Náš tip: V kombinaci medicinálních hub, dračí krve a vitamínu D jsme si pro tebe připravili imunitní balíček se speciálním protokolem dávkování a 15% slevou s poštovném zdarma. Mrkni zde!
Jak bílá krvinka pozná, že je něco špatně?
Bílé krvinky se musí naučit několik typů odpovědí. Buňky v těle jsou vybaveny komunikačním aparátem, jak s T-lymfocyty komunikovat, zda je vše v pořádku, nebo byly napadeny například virem. Pomocí svých imunitních receptorů MHC I a MHC II tak vystavují na svůj povrch části vlastních vnitřních nebo cizích pohlcených proteinů a tím dávají najevo, co se uvnitř nich děje. T-buňky jsou schopny rozpoznat proteiny, které tělu a jeho buňkám patří. Jakmile je ale buňka napadena a něco se uvnitř ní skrývá, vystaví na svůj povrch cizí protein – ten rozpozná T-lymfocyt a pomocí svých zbraní v nakažené buňce zapne proces, díky němuž se sama zničí. Jedině tak se zabrání potenciálnímu šíření nákazy. T-lymfocyty tak obsahují nejrůznější zbraně, kterými mohou velmi efektivně ovlivnit život a smrt buněk v těle.
Pestrobarevná škála zbraní
Buňky imunitního systému hrají důležitou roli v obranyschopnosti těla. V těle je zastupuje celá řada typů. Dalo by se to přirovnat k armádě, kde existuje spousta specializací, zvláštních komunikačních kanálů a ničivých zbraní. Náš imunitní systém musí být dostatečně přizpůsobivý, aby si v evoluci poradil s neustále se obměňujícími typy virů a bakterií z vnějšího prostředí. Stojí tak na pevných základech tvořících velmi křehkou rovnováhu, která je narušitelná celou řadou vlivů, mezi které patří i chronický stres.
Imunita jako superman
Celý tým Code of Life si pro tebe ve spolupráci s doktory připravil i neskutečně našlápnutý imunitní kurz, který tě provede denní rutinou, díky které dlouhodobě získáš silnější imunitní systém. Stále probíhá 30% slevová akce na tento neomezený online kurz.
