Hudba je kouzelná hned z několika úhlů pohledu. Pro náš mozek a vlastně celý organismus (vnímáme ji celým tělem až do morku kostí) je hudba něco, co musí zpracovávat. Hudba je pro nás blahodárná. Snižuje symptomy úzkosti, deprese a zlepšuje naši náladu. Komplexně zapojuje do aktivity různé části mozku. Dokáže taky zlepšit kognitivní funkce a učení. Než se pustíme do konkrétních studií, pojďme ještě prozkoumat jednu fascinující perspektivu:
Člověk – vlnění – člověk
K tomu, abychom slyšeli hudbu, máme vyvinutý sluchový aparát, který v prostoru vnímá chvění/vlny s určitou frekvencí. Následkem tohoto vlnění se v našem mozku aktivují neurony, které pak zapojují další a další, signál doputuje do sluchového centra a my díky celému tomuto procesu můžeme prožít a interpretovat dané vlnění v prostoru.
To ale není to nejzajímavější! Aby tohle vlnění v prostoru vůbec mohlo vzniknout v podobě hudby, musí jej někdo vytvořit. A jak se to stane? Představte si člověka, který tvoří hudbu – ať už naživo, nebo “jen” sedí ve studiu a vytváří hudbu digitálně nebo dopředu, abyste si ji pak mohli poslechnout. Vždy musí provést velmi specifický úkon. Aby vyprodukoval jakoukoliv hudbu, musí dosáhnout aktivace nervových buněk přesně tím způsobem, aby udělal pohyb, který potřebuje. A zase – je jedno, jestli se jedná o tvorbu na počítači, hlasem nebo fyzickým hudebním nástrojem.
Poslech hudby tedy nikdy není oddělen od její tvorby a od nervových buněk, které tento proces kódují. Nyní před sebou máme jednoduché schéma, v němž se aktivují neurony člověka, který tvoří hudbu, pošlou signál do motorického kortexu a ten následně aktivuje daný pohyb. Tento pohyb se překládá do konkrétního zvuku, tedy vlnění v prostoru, a toto vlnění je pak zaznamenáno naším sluchovým aparátem a přeloženo do neurochemického signálu, který se rozbíhá naším mozkem a ten ho interpretuje.
Celé tohle rozhraní je zaznamenáno v jediném momentu Vaší oblíbené písničky. Zkuste na to pomyslet příště, až ji budete poslouchat. Teď ale zpátky k efektům hudby na náš organismus.
Kognice
Jak jsem zmiňoval na začátku, hudba může podpořit kognitivní funkce a paměť, ale pozor! V jedné studii se ukázalo, že to, jestli bude hudba podporovat řešení úloh, záleží na hlasitosti, typu hudby a náročnosti úkolu. Pokud se řeší komplexní problémy, tak hudba obvykle nepomáhá, ale naopak zlepšuje řešení úloh jednoduchých (1).
Holistický efekt hudby
Efekty hudby nemůžeme házet do jednoho specifického pytle. Ukazuje se totiž, že má komplexní psycho-biologické působení. Ovlivňuje naše rozpoložení, mozkovou aktivitu, afektivní stavy, emoce a jejich regulaci, hladinu stresových hormonů a mnoho dalšího. V mnohém má podobný efekt jako relaxační techniky, meditace, mírná fyzická aktivita, imaginační terapie a jóga (2).
Když lidé poslouchají hudbu, kterou vnímají jako smysluplnou, zažívají silně příjemné pocity. Dochází k aktivaci částí mozku, které jsou součástí našeho motivačního a odměňovacího systému. Zatím jsme ale nedokázali najít konkrétní prvky hudby, které by tuto odměnu zapříčinily, protože hudba, která u někoho vyvolává silné emoce, se u druhých nesetkává s žádnou měřitelnou reakcí, a naopak. Hudba, její poslech, prožitek a efekty na náš organismus jsou tedy velice individuální (3).
Hudba a kortizol
Ukazuje se, že hudba ovlivňuje také hladiny stresových hormonů. Jedním z těch nejdůležitějších je kortizol, jehož hladina se v důsledku poslechu meditativní hudby, chorálu a folku snižuje, jak prokázala jedna zajímavá studie. U lidí vystavených technu, rocku a upbeat popu došlo naopak ke zvýšení jeho hladiny. V rámci jiného výzkumu pak rozdělili hudbu podle rytmu a pouze hudba s nižším tempem měla efekt na snížení kortizolu. V jedné studii také zkoumali efekt mateřského zpěvu na hladiny kortizolu 6měsíčních dětí. Výsledky ukázaly, že mateřské zpívání mělo jakýsi optimalizační efekt – u dětí, které měly počáteční hodnoty kortizolu relativně nižší, se zvýšil a u dětí, které ho měly relativně zvýšený, se naopak snížil (4).
Hudba je tedy skvělým pomocníkem pro naše celkové zdraví. Existuje i evidence pro přímou podporu imunity (k čemuž přispívá i dlouhodobé snižování stresu a kortizolu) a dalších faktorů, ale poznatky nejsou ještě úplně směrodatné či signifikantní. Co ale víme, je, že hudba výrazným způsobem ovlivňuje aktivitu našeho mozku, může nám zlepšit náladu, mentální zdraví a emoční stav. Aktivní zapojení se do hudby nám zase dává pocit kontroly a sociálního propojení + všechny benefity spojené z fyzickým aspektem tvorby hudby (zpíváním), jako je například aktivace parasympatického nervového systému.
Pokračujte s hudbou po cestě k vyváženému životu. Připravili jsme pro vás kurz optimalizace dne, který vám pomůže rychleji implementovat nové zvyky a vzorce chování do svého života.
