Sympatikus a parasympatikus jsou 2 systémy autonomního nervového systému. To jsou systémy, které nám udržují mnohé tělesné funkce a reakce organismu v chodu. Zároveň fungují autonomně čili nezávisle na naší vůli (jak se ale dozvíme, zjišťujeme, že vůlí se ovlivnit dají). 

Sympatikus 

To je ten systém, který je aktivní, když potřebujeme přežít nebo něco udělat. Je to ten systém, který je v naší moderní společnosti obecně pře-aktivovaný, tomu říkáme sympatická dominance. Je totiž lehké spadnout do nekonečného dělání, ale zastavení se a bytí nám už tolik nejde (často to děláme, jen abychom mohli dělat víc). V evoluci se tento systém vyvinul jako reakce na stres např. z predátora nebo z toho, že nemám co jíst, potřebuji tedy jít lovit. V našem organismu ho zajišťují hlavně hormony a neuropřenašeče, jako jsou dopamin, noradrenalin a adrenalin.

Parasympatikus 

Ten je aktivní v bezpečném prostředí. Umožňuje nám udržet homeostázu.

V parasympatickém stavu se nám opravuje organismus a dochází k uvolnění svalstva, trávení a odpočinku. Obecně ho máme nedostatečně aktivovaný, právě protože jsme si v dnešní společnosti vytvořili „rychlá“ města a stresující prostředí. Stres z okolí jsme si vnesli do své hlavy a často nám jde těžko vypnout a pořádně si odpočinout. Vznikají z toho pak nejrůznější psychická i fyzická onemocnění a problémy. V našem organismu je parasympatikus reprezentován tzv. bloudivým nervem. Je opravdu bloudivý, protože nám bloudí po (inervuje) vnitřních orgánech (včetně srdce), následně pak pokračuje směrem k hlavě a inervuje svaly obličeje, hlasivek a uší. Důležité je také zmínit, že 80 % parasympatiku jsou vlákna senzorická, zaznamenávají tedy aktivitu tam, kde se nachází, a předává ji do mozku. 

Co tedy můžeme udělat pro to, abychom aktivovali parasympatikus častěji a s větší intenzitou? Jak již bylo zmíněno výše, parasympatikus je aktivní, když jsme v bezpečí, a to je naprosto zásadní.

1. Být s přáteli. Tam se i nevědomě můžeme cítit velice bezpečně a dochází k aktivaci parasympatického systému. K aktivaci také dochází na základě poslouchání lidského hlasu či povídání, čemuž se s přáteli téměř nevyhneme, takže sociální kontakt je pro nás ohromně důležitý.
2. Dotek a objímání. Existuje moment, kdy se cítíme bezpečněji než při dotýkání nebo objímání s naším partnerem či blízkými? V našem organismu se na základě toho produkuje oxytocin, což je hormon, který je pro nás velice důležitý a působí na tzv. „social bonding“, tedy propojení s dalšími lidmi, příjemný a bezpečný pocit a na jeho popud se aktivuje právě i parasympatický systém.
3. Úsměv. Jak již víme, parasympatikus je z 80 % senzorický, ovládá a snímá i obličej. Svaly v naší tváři tedy můžeme vědomě ovlivnit aktivitu parasympatického nervového systému. Automaticky se také budeme cítit lépe, protože se aktivují stejné nervosvalové spoje, které se aktivují vždy, když se usmíváme.
4. Meditace. Meditace je jeden z nejlepších aktivátorů parasympatiku. Ovlivňujeme zde hned několik systémů najednou a těmi jsou: dech, uvolnění těla a mysli, často i zavřené oči a pocit bezpečí.
5. Dlouhý výdech. Ne nadarmo se naštvanému člověku říká, ať dýchá zhluboka. Dlouhý výdech je jedna z nejjednodušších akcí, které můžeme udělat pro aktivaci parasympatiku. Nejlepší je, že ho můžeme dělat úplně kdekoliv a vytvořit si zvyk provést ho několikrát během dne. S výdechem je dobré se naučit i uvolňovat tělo a ramena, uvidíte, jak pozitivní efekt to na vás bude mít.
6. Zpívání a chanting. Tyhle aktivity znamenají pro náš organismus bezpečí. Kombinuje se zde mnoho úrovní aktivace parasympatiku a těmi jsou: hlasivky, dlouhý výdech, vibrace vnitřních orgánů a často sociální kontakt. Tohle všechno senzorické nervy vnímají a zvyšuje se intenzita aktivity parasympatiku.
7. Pohled na obzor. Tohle je také velice rychlý aktivátor parasympatiku. V evoluci jsme se mohli cítit bezpečně, když nám nehrozilo nebezpečí nějakého predátora, proto pohled na obzor a fakt, že žádný predátor kolem není, aktivuje náš parasympatikus. Stejný princip můžeme aplikovat, i když přijdeme do nového prostoru např. v práci nebo při pracovním pohovoru! Stačí se rozhlédnout kolem a zmapovat danou místnost, mozek se tak na podvědomé úrovni uklidní, protože mu nehrozí nebezpečí.
8. Příroda. Takový protiklad města, alespoň co se rychlosti fungování týče. To, co se děje kolem, nás neustále ovlivňuje. Když budeme trávit více času v pomalé přírodě, automaticky se také zpomalíme a uklidníme. Navíc se ukazuje, že je to extrémně prospěšné pro naše fyzické i psychické zdraví. Příroda je také spolehlivým aktivátorem parasympatiku.

Které z těchto 8 věcí pravidelně děláš ty? Které zařídíš do svého každodenního režimu? Více informací o biohackingu najdeš v naší FB komunitě Biohacking CZ/SK, tak se připoj mezi nás.