S vědeckými studiemi ohledně meditace a jejích benefitů existuje jeden problém. V mnoha studiích totiž lidé pomocí dotazníků hodnotí svůj stav po nějakém tréninku všímavosti či meditace po určitou dobu (nejčastěji 8 týdnů). Tohle sebehodnocení je nutně zkreslené, protože lidé vědí, že něco trénují, a tuší, že by se potom měli cítit lépe. Hodnotí tedy svůj stav v tomto nastavení mysli a mohou si díky tomu například více všímat pozitivních prožitků a emocí.
To samo o sobě není vůbec problém, neboť už to, že se člověk najednou ocitne v tomto rámci, bude mít nějaký (pozitivní) efekt na jeho prožívání. Ale samozřejmě ve vědecké komunitě a stejně tak v komunitě nás biohackerů je žádoucí, abychom se dostali k co nejobjektivnějším datům a mechanismům akce. Potřebujeme rozlišit různé typy a délky trvání těchto programů pro zlepšení mentálního zdraví a zvládání stresu. Tyto studie (včetně neurozobrazovacích) samozřejmě existují a potvrzují pozitivní efekt meditace a všímavosti.
Měření stresu pomocí vlasu
Nedávno ale vyšla také krásná studie, která měřila přímo hladinu stresového hormonu kortizolu* ve vlasech. Ty rostou asi o 1 cm za měsíc. Pokud měříme hladinu kortizolu od kořínku, můžeme sledovat průměrnou hladinu kortizolu v daném období. Vlasy tedy slouží jako skvělý záznamový nástroj. Studie probíhala 9 měsíců (3 x 3 měsíční trénink 6 dní v týdnu po 30 minutách) a k měření docházelo každé 3 měsíce.
Vyšlo najevo, že po 3 měsících efekt nebyl výrazný, ale po 6 měsících tréninku založeného na meditaci klesla průměrná hladina kortizolu u 332 účastníků studie o 25 %! To se jeví jako neuvěřitelný výsledek, ale je naopak zcela uvěřitelný právě v kontextu meditace a celé řadě mechanismů a procesů, kterými nás pozitivně ovlivňuje. Efekt po 9 měsících se držel na podobné nižší hladině.
Snížení akutní stresové reakce
Zajímavé bylo, že u stejné skupiny lidí (kteří jsou součástí jedné větší dlouhodobé studie) byla provedena další studie na krátkodobou kortizolovou reakci (ze slin) na základě akutního stresu. Účastníci byli vystaveni stresu na pracovním pohovoru a měli řešit těžké matematické úlohy. Ukázalo se, že lidé, kteří prošli výše zmíněným 9měsíčním programem, měli o 51 % nižší kortizolovou reakci na tuto stresovou událost oproti lidem, kteří tímto tréninkem neprošli.
Autoři také tvrdí, že nezáleží tolik na obsahu tréninku jako na délce a pravidelnosti trénování. Určitě nemusíme začínat rovnou se 30 minutami denně. Stačí třeba 5 minut a postupně tento čas navyšovat. Benefity, které v důsledku takové praxe po pár měsících ucítíte, budou těžko k uvěření. Budete šťastnější a zdravější.
A teď přichází ten nejzásadnější moment. O meditaci toho víme opravdu hodně a její benefity jsou téměř nezměrné. Jenže vědění a čtení o ní nám k ničemu nebude, pokud si opravdu každý den na tu chvilku do meditace nesedneme (nebo neprojdeme). Takže je to na tobě: nestojí za to s ní již opravdu začít?
Optimalizujte svůj den s námi.
Mohlo by tě zajímat: Jak stres zvyšuje zánětlivost organismu a proč je to problém?
* Kortizol je jeden z nejznámějších stresových hormonů, který patří ke glukokortikoidům. Je zcela zásadní pro naše normální fungování, ale ukazuje se, že pokud je dlouhodobě mírně zvýšený, způsobuje to celou řadu problémů a zhoršuje nám jak fyzické, tak mentální zdraví. V dnešní době je tohle poměrně častý fenomén. Měli bychom se proto snažit kultivovat praktiky pro snížení efektu stresu na výkyvy kortizolu.
