Nelogický, avšak obrovsky efektivní krok, jak značně zvýšit svou produktivitu

Naše současná kultura trpí nutkavou přepracovaností skrze zvyk, který jsme nazvali “mít vše hotovo”. Tato tendence neustálého zvyšování tlaku a přidávání na tempu však většinou nevede, navzdory tomu, co rád tvrdí dnešní osobní rozvoj, k “vytvoření diamantu”. Jak nám potvrdí statistiky, mnohem častěji vede na zcela opačnou stranu. Na stranu vyhoření. Nedávný výzkum však ukazuje, že existuje mnohem konstruktivnější a udržitelnější cesta, jak zvýšit produktivitu a náš blahobyt!

Úspěšný člověk neustále sprintuje

Většina “úspěšných” lidí, ať už se bavíme o startupistech, univerzitních studentech, bohatých podnikatelích, politicích, lékařích, právnících, ale i neziskových pracovnících s motivací konat dobro, sprintuje. Běží jako o závod, tlačí se vpřed, dostávají se dál, stoupají výš, inovují lépe, pracují tvrději. Dnešní úspěšný člověk tak překonává, překonává a překonává. Přes bolest, přes překážky za onou cílovou čárou, která se po každém překonání znovu objeví jako nová a ještě náročnější.

Spokojenost nepřichází a/nebo se objeví na chvilku po každém proběhnutí cílové čáry. Moc dlouho však nevydrží, jelikož ten další závod se již běží a v něm zaostáváme, musíme přidat !

Úspěšní tak často dřou do morku kostí, mohou být trochu nervózní, jelikož nestíhají, obětují svůj čas, často své zdraví i vztahy ve znamení dosažení úspěchu. Úspěch, bohatství, inovace jsou to, co za to přece stojí!

Nebo ne?

Co na to studie?

Studie ukazují, že dopady přepracování jsou:

vyčerpání
podráždění
zhoršené trávení
snížená imunita
neschopnost se odpojit od svých myšlenek
někdy i nedostatek sebeovládání, pokud jde o jídlo, cvičení, spánek, alkohol
a v konečném důsledku často i vyhoření

Krom všech fyzických a psychických zdravotních problémů spojených s nadměrným výkonem a chronickým stresem z toho vyplývajícím, bývalý profesor psychologie z Harvardu Dan Wegner také poukázal na to, že tato cesta u většiny ani neskončí kýženým úspěchem.

Wegner vytvořil termín ironické procesy, aby popsal selhání z důvodu nadměrné disciplíny (1). Konkrétně poukázal na to, že extrémní kontrola a pozornost zaměřená na jeden cíl spíše vede k selhání, podobně jako jo-jo efekt, který nastává po dietě. Dle výzkumu Roye Baumeistera přílišná sebekázeň dlouhodobě funguje na úkor kapacity naší vůle. Stejně tak přílišné soustředění a aktivace ubližuje našim kreativním schopnostem (2).

Věřím však, že na nic z toho nepotřebujeme výzkum…

Většina z nás většinu z výše zmíněného ve větší či menší míře prožila či stále prožívá. Sprintovat je v dnešní kultuře normální a dělá to každý. Kdybychom to ani nezkusili, tak by nám ta loď úspěchu, na které spatřujeme ony záblesky klidu a svobody, loď, na kterou se snažíme dostat, jednoznačně ujela.

Nicnedělání, pauzy a hra

Tento model mnoho lidí ve snaze dostat se na tuto loď sestřelí, často je stojí prožitý život, naplnění ve zdraví a vztazích a někdy i hledání smyslu v nesmyslu. Existuje způsob, jak ho změnit?

Pojďme se podívat na nelogické strategie, které nám poskytnou alternativu a znásobí naši možnost dojít úspěchu.

Praktikujme nicnedělání či rozšiřujme své aktivity

Pokud jste stejně jako my lidé, kteří většinu svého života pracovali v nastavení být lepší, překonávat se ve snaze dostat se do první ligy, pouhá myšlenka nic nedělat, nebo se dokonce zastavit, přičichnout a procítit vůni květin vám může přijít směšná a naprosto neproduktivní. Tato myšlenka pro vás bude pravděpodobně zcela nelogická a kontraproduktivní.

Pokud vám současný extrémní životní styl vyhovuje, pak klidně pokračujte. Také jsem ho ještě 3 roky zpátky žil a díky dostatku času ve vnitřním světě a důležitosti, kterou jsem zároveň připisoval zdraví, nebyl zcela nevýhodný. Určitě to však nebyl mód prožívání.

Pokud se však otevřete a začnete se věnovat více aktivnímu odpočinku či opravdové relaxaci a rozvoji klidového stavu, zjistíte, že díky tomu naleznete vyšší úrovně produktivity, přestože pracujete méně. Naleznete možnost, kde pracujete mnohem efektivněji a pravděpodobně i zdravěji a udržitelněji.

Přidejme pauzy

Taky se vám stalo, že ve sprše, na procházce, při řízení či jiné formě odpočinku vám to došlo? Přišel ten AHA moment a vám to prostě sepnulo?

Náš mozek je totiž kreativnější a získává různé vhledy právě v takových pauzách. Studie ukazují, že většina “aha” momentů, momentů, kdy nalezneme řešení komplexnějších problémů, přichází v alfa vlnách, které jsou typické pro stav klidu a relaxace.

To potvrzuje i další studie, která ukázala, že jsme nejvíce kreativní, když jsme rozespalí (3).

Obnovujme rezervoáry naší pozornosti

Neustálé udržování pozornosti je mentálně velmi namáhavé. Kontrola je velmi únavná a výzkumy ukazují, že relaxace není jen regenerační, ale ve skutečnosti vede k lepší paměti i porozumění (4).

V pauzách se vám navíc obnovují rezervoáry pozornosti, která je klíčová pro další naskočení na vlnu flow.

Hrajme si více

Studie také ukazují, že dobrá nálada vede k větším vhledům a snazšímu řešení problémů (5). Mark Beeman ze Severozápadní univerzity a Barbara Fredrikson z Univerzity Chapel Hill v Severní Karolíně nezávisle na sobě ukázali, že pokud si budeme více hrát, pomůže to naší kreativitě. Dle této studie to však může pomoci i našemu zdraví (6).

Pokud tedy ke všemu navíc přidáme pozitivní náladu a hru, stavy klidu povzneseme ještě na vyšší úroveň.