Naše současná kultura trpí nutkavou přepracovaností skrze zvyk, který jsme nazvali “mít vše hotovo”. Tato tendence neustálého zvyšování tlaku a přidávání na tempu však většinou nevede, navzdory tomu, co rád tvrdí dnešní osobní rozvoj, k “vytvoření diamantu”. Jak nám potvrdí statistiky, mnohem častěji vede na zcela opačnou stranu. Na stranu vyhoření. Nedávný výzkum však ukazuje, že existuje mnohem konstruktivnější a udržitelnější cesta, jak zvýšit produktivitu a náš blahobyt!
Úspěšný člověk neustále sprintuje
Většina “úspěšných” lidí, ať už se bavíme o startupistech, univerzitních studentech, bohatých podnikatelích, politicích, lékařích, právnících, ale i neziskových pracovnících s motivací konat dobro, sprintuje. Běží jako o závod, tlačí se vpřed, dostávají se dál, stoupají výš, inovují lépe, pracují tvrději. Dnešní úspěšný člověk tak překonává, překonává a překonává. Přes bolest, přes překážky za onou cílovou čárou, která se po každém překonání znovu objeví jako nová a ještě náročnější.
Spokojenost nepřichází a/nebo se objeví na chvilku po každém proběhnutí cílové čáry. Moc dlouho však nevydrží, jelikož ten další závod se již běží a v něm zaostáváme, musíme přidat !
Úspěšní tak často dřou do morku kostí, mohou být trochu nervózní, jelikož nestíhají, obětují svůj čas, často své zdraví i vztahy ve znamení dosažení úspěchu. Úspěch, bohatství, inovace jsou to, co za to přece stojí!
Nebo ne?
Co na to studie?
Studie ukazují, že dopady přepracování jsou:
- vyčerpání
- podráždění
- zhoršené trávení
- snížená imunita
- neschopnost se odpojit od svých myšlenek
- někdy i nedostatek sebeovládání, pokud jde o jídlo, cvičení, spánek, alkohol
- a v konečném důsledku často i vyhoření
Krom všech fyzických a psychických zdravotních problémů spojených s nadměrným výkonem a chronickým stresem z toho vyplývajícím, bývalý profesor psychologie z Harvardu Dan Wegner také poukázal na to, že tato cesta u většiny ani neskončí kýženým úspěchem.
Wegner vytvořil termín ironické procesy, aby popsal selhání z důvodu nadměrné disciplíny (1). Konkrétně poukázal na to, že extrémní kontrola a pozornost zaměřená na jeden cíl spíše vede k selhání, podobně jako jo-jo efekt, který nastává po dietě. Dle výzkumu Roye Baumeistera přílišná sebekázeň dlouhodobě funguje na úkor kapacity naší vůle. Stejně tak přílišné soustředění a aktivace ubližuje našim kreativním schopnostem (2).
Věřím však, že na nic z toho nepotřebujeme výzkum…
Většina z nás většinu z výše zmíněného ve větší či menší míře prožila či stále prožívá. Sprintovat je v dnešní kultuře normální a dělá to každý. Kdybychom to ani nezkusili, tak by nám ta loď úspěchu, na které spatřujeme ony záblesky klidu a svobody, loď, na kterou se snažíme dostat, jednoznačně ujela.
Nicnedělání, pauzy a hra
Tento model mnoho lidí ve snaze dostat se na tuto loď sestřelí, často je stojí prožitý život, naplnění ve zdraví a vztazích a někdy i hledání smyslu v nesmyslu. Existuje způsob, jak ho změnit?
Pojďme se podívat na nelogické strategie, které nám poskytnou alternativu a znásobí naši možnost dojít úspěchu.
Praktikujme nicnedělání či rozšiřujme své aktivity
Pokud jste stejně jako my lidé, kteří většinu svého života pracovali v nastavení být lepší, překonávat se ve snaze dostat se do první ligy, pouhá myšlenka nic nedělat, nebo se dokonce zastavit, přičichnout a procítit vůni květin vám může přijít směšná a naprosto neproduktivní. Tato myšlenka pro vás bude pravděpodobně zcela nelogická a kontraproduktivní.
Pokud vám současný extrémní životní styl vyhovuje, pak klidně pokračujte. Také jsem ho ještě 3 roky zpátky žil a díky dostatku času ve vnitřním světě a důležitosti, kterou jsem zároveň připisoval zdraví, nebyl zcela nevýhodný. Určitě to však nebyl mód prožívání.
Pokud se však otevřete a začnete se věnovat více aktivnímu odpočinku či opravdové relaxaci a rozvoji klidového stavu, zjistíte, že díky tomu naleznete vyšší úrovně produktivity, přestože pracujete méně. Naleznete možnost, kde pracujete mnohem efektivněji a pravděpodobně i zdravěji a udržitelněji.
Přidejme pauzy
Taky se vám stalo, že ve sprše, na procházce, při řízení či jiné formě odpočinku vám to došlo? Přišel ten AHA moment a vám to prostě sepnulo?
Náš mozek je totiž kreativnější a získává různé vhledy právě v takových pauzách. Studie ukazují, že většina “aha” momentů, momentů, kdy nalezneme řešení komplexnějších problémů, přichází v alfa vlnách, které jsou typické pro stav klidu a relaxace.
To potvrzuje i další studie, která ukázala, že jsme nejvíce kreativní, když jsme rozespalí (3).
Obnovujme rezervoáry naší pozornosti
Neustálé udržování pozornosti je mentálně velmi namáhavé. Kontrola je velmi únavná a výzkumy ukazují, že relaxace není jen regenerační, ale ve skutečnosti vede k lepší paměti i porozumění (4).
V pauzách se vám navíc obnovují rezervoáry pozornosti, která je klíčová pro další naskočení na vlnu flow.
Hrajme si více
Studie také ukazují, že dobrá nálada vede k větším vhledům a snazšímu řešení problémů (5). Mark Beeman ze Severozápadní univerzity a Barbara Fredrikson z Univerzity Chapel Hill v Severní Karolíně nezávisle na sobě ukázali, že pokud si budeme více hrát, pomůže to naší kreativitě. Dle této studie to však může pomoci i našemu zdraví (6).
Pokud tedy ke všemu navíc přidáme pozitivní náladu a hru, stavy klidu povzneseme ještě na vyšší úroveň.
Změňme perspektivu
“Pracovat tvrdě na něčem, co není naším smyslem, je stres. Pracovat tvrdě na něčem, co milujeme, je vášeň”
Simon Sinek
Studie ukazují, že vnímání stresu je klíčové pro to, jak na nás stres bude působit a jak nás bude ovlivňovat.
Máme pro vás nový online kurz – Průvodce mozkem a myslí, nyní ve slevě 50%!
- https://scholar.harvard.edu/files/dwegner/files/wegner_ironic_processes_1994.pdf
- https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0963721412447622
- https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/13546783.2011.625663#.UhqwBrx56U4
- https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1745691612447308
- https://watermark.silverchair.com/jocn.2009.21057.pdf
- https://www.sciencedaily.com/releases/2011/08/110828101806.htm