Mozkové vlny aneb jak k nám hovoří naše mysl?

Ať už realita vypadá jakkoliv, to my jsme tvůrci té reality, kterou každodenně vnímáme. Neustále přijímáme informace z okolí a náš mozek je automatickými procesy zpracovává na různých frekvencích v závislosti na tom, co zrovna děláme. Tyto frekvence neboli mozkové vlny můžeme optimalizovat a zlepšovat svůj výkon v každodenních činnostech. První věc, kterou ale musíme udělat, je porozumět, na jakých frekvencích naše mysl vlastně pracuje a jakou to hraje roli. 

Co jsou to mozkové vlny?

V mozku fungují různé frekvence pospolu. Metoda, která je dokáže měřit, se nazývá EEG neboli elektroencefalografie. Když se podíváte na záznam z takového EEG, uvidíte spleť nejrůznějších čar, ve které se jde jen s těžkostí vyznat. Avšak v tomto chaosu je obsažen záznam o aktivitě neuronů, zejména pak o jejich aktivitě ve frekvencích. Abychom pochopili, co jsou to mozkové vlny, musíme pochopit, co to znamená taková frekvence.

Zjednodušeně se jedná o rytmus, ve kterém se opakuje jeden jev. V případě mozku je to rytmus, ve kterém se aktivují neurony. Když si myslíme myšlenku nebo vidíme nějaký předmět, v mozku se synchronizují neuronové populace a začínají „pálit“ ve stejném rytmu v naprostém souladu. To má za následek, že můžeme vnímat židli, slona nebo příjemnou hudbu. Frekvence je tedy čas nebo rytmus, který od sebe dělí jednotlivé aktivace. 

V EEG jsou frekvence rozdělené do několika úrovní od pomalých po ty nejrychlejší. Pomalé frekvence, jako jsou delta vlny, jsou přítomné v mozku nejvíce během spánku, kdy je celý systém v naprostém klidu a nepotřebuje neustále snímat okolní svět. Naopak při plném vědomí a naprosté soustředěnosti jsou aktivní beta, theta a gamma vlny, které umí „pálit“ nejrychleji. Tyto vlny jsou tak jazykem, kterým mozek hovoří. Můžeme je měřit, můžeme je ovlivňovat a tím, jak je optimalizujeme, měníme i svou každodenní zkušenost. Dnes už známe nástroje, které mozkové vlny do jisté míry dokáží měnit. Jedná se o meditaci, aktivační dech, jógu Nidru, různé elektro-stimulační nebo magneto-stimulační čelenky a spousty dalšího. 

A jaké mozkové frekvence rozlišujeme pro různé stavy?

Beta vlny (14-39 Hz)

Když bdíme, pracujeme, logicky uvažujeme, vedeme složitou konverzaci, náš mozek pracuje na frekvenci beta vln. Tedy převážnou část dne. Prefrontální kortex mozku – náš „Vnitřní kritik“, který má neustále potřebu komentovat naši minulost nebo plánovat budoucnost, funguje na plné obrátky. Beta vlny jsou také spojovány s jakoukoliv „chytrou“ činností – s přemýšlením, řešením problémů nebo konverzováním. Tenhle stav je nejvíce metabolicky a energicky náročný, a proto si mozek na konci dne žádá odpočinek v podobě spánku. 

Alfa vlny (8-14 Hz)

Předěl mezi stavem beta a theta. Při alfa vlnách se dostavují stavy relaxace, zvýšené kreativity a redukce depresivních a úzkostných stavů dosažených na beta úrovni. Pomáhají uklidnit hlavu a ulevit od namáhavé činnosti. Hrají také roli v lehké meditaci, při „denním snění“, při usínání, krátce po tom, co ulehneme do postele, a také krátce po probuzení – než otevřeme email a zapneme logické myšlení. V kombinaci s theta vlnami je to nejvhodnější stav pro psaní a tvorbu.

Theta vlny (5-8 Hz)

Jsou označovány také jako „Deep flow state“, tedy stav, kdy jsme absolutně ponořeni do činnosti, kterou právě děláme, a dokážeme ze sebe dostat maximum. V theta stavu se nacházíme, když je naše hlava přepnuta do tzv. „default módu“. Každý zná to myšlenkové rozpoložení ve sprše, kdy mu nápady volně a nekontrolovatelně plynou – to se mozek nachází v divergentním myšlení, se kterým je asociována i kreativita. Objevují se také mezi REM spánkem, kdy se ještě máme šanci probudit na nějaký hlasový podnět, a hlubokým bezesným spánkem. Theta stavu je možné dosáhnout také při hluboké meditaci.

Delta vlny (0,1-4 Hz)

Nejpomalejší vlny. Nejvíce se během noci objevují u novorozenců a postupně ubývají, jak člověk stárne, až úplně zmizí. Takto nízké frekvence při spánku hrají podle studií významnou roli v ukládání vzpomínek do dlouhodobé paměti. Čím méně delta spánku máme, tím hůře se vzpomínky tvoří. Během této fáze spánku tělo prochází ozdravným procesem, podporuje imunitní systém, kontroluje srdeční tep a připravuje se na další den. Po dostatečném delta spánku se i pondělní ráno jeví jako osvěžující. 

Optimalizace mozkových vln skýtá nevídané možnosti pro práci se vlastní myslí. Ve vědeckém prostředí i v tom komerčním se neustále objevují nové nástroje, technologie a techniky, které dokáží mozkové vlny ovlivňovat. Avšak naše porozumění má v tomto odvětví stále spousty nedostatků. V dalších letech se ale snad budou objevovat další studie i start-upy, které tuto oblast dále osvětlí.

Více informací o biohackingu najdeš v naší FB komunitě Biohacking CZ/SK, tak se připoj mezi nás.