V tomto článku se budeme opírat o jednu studii, která ukázala, že jedna z nejhorších věcí, kterou můžeme pro své zdraví a fyzickou kondici udělat, je kombinovat přemíru tuků a sacharidů v jednom jídle. Tato kombinace nám totiž způsobí tzv. “double dopamine hit”, tedy dvojitou stimulaci dopaminu v našem mozku. K tomu, abychom porozuměli, proč je to tak důležité, objasníme si neuropřenašeč a neurohormon dopamin.
Dopamin
Je to jedna z nejznámějších molekul populárního obrázku naší biologie. A není se čemu divit, studií ohledně dopaminu a způsobů, jakými ovlivňuje naši motivaci, učení, úspěch a odměnu, je nespočet. Dopamin tedy hraje důležitou roli v motivaci a odměně, kterou náš organismus dostává. Projevuje se pocity štěstí a uspokojení. Ten dobrý pocit, když překonáváte nějakou překážku na cestě za vaším cílem, v práci či škole, za tím stojí také dopamin (a samozřejmě další neuropřenašeče, ale dopamin hraje důležitou roli). Překonávání a volba cesty kuráže je tedy tak trochu závislácká, prostě si ji budete volit častěji a častěji, protože je příjemná. Dopamin se vám vyvolá vždy, když si myslíte, že jste na správné cestě.
No, a kde je tedy problém?
Jak jsme již řekli, ve studii se ukázalo, že kombinace velkého množství tuků a sacharidů v jednom jídle způsobuje dvojité vyvolání dopaminu. To je jádro celého problému. Tělo a mozek vás odměňují za to, že jíte vlastně tu nejméně zdravou kombinaci, kterou můžeme pozřít. Je to z mnoha důvodů, z nichž jeden je ten, že na to náš organismus absolutně není zvyklý. Zvýší se hladina cukru v krvi a ten najednou zajistí tvorbu a ukládání energie ve formě tuku. Tuk je zase hodně energeticky koncentrovaný, začne se nám ukládat tuku více. To by nebyl takový problém, kdybychom to dokázali kontrolovat a nepřekračovali určitou hranici.
Zde přichází onen zmiňovaný efekt dvojitého vyvolání dopaminu. Ve studii autoři zmiňují evoluční a fyziologické mechanismy produkce dopaminu v mozku na základě příjmu jídla bohatého na tuky nebo sacharidy. Odměnu dostáváme ne jenom za chuť, ale i když nám stoupne hladina cukru v krvi a když dochází k zaznamenání potravy v žaludku a střevech. Všechno tohle nás odměňuje za to, že jsme se najedli.
Problém tedy nastává, když se tyto 2 mechanismy propojí. Autoři argumentují, že v evoluci bylo velice vzácné mít jídlo v kombinaci sacharidů a tuku. Mohlo to být maximálně některé ovoce se semínky, to ale zase obsahuje velké množství vlákniny. K takovému extrému, jakému jsme vystaveni dnes, tedy nedocházelo.
Co se děje dnes?
Kombinace sacharidů a tuků doslova znásilňuje náš mozek a dopaminergní systém odměny. Podle studie jsou lidé ochotni zaplatit mnohem více za jídlo se stejnou hodnotou kalorií, pokud je v kombinaci sacharidů a tuku. Obrázek dnešní zpracované potravy v podobě některého pečiva, sladkostí a sušenek je evoluční extrém a extrém pro naši fyziologii. Mozek nechápe, co se děje, nechápe to ani tělo a dochází k ohromné odměně, na které se stáváme závislí. Jak jsem již řekl, nebyl by to problém, kdybychom zvládali sníst takové potravy malé množství a měli bychom dost. Problém nastává, když se těchto potravin nemůžeme nasytit.
Nemožnost nasycení
Přesně takhle na nás tyto potraviny ale působí – balíček brambůrků, kdo kdy snědl jednu porci? Jedna porce je u balíčku brambůrků směšná, jsou kombinací tuku a sacharidů, nemůžeme je přestat jíst. I když jsme kaloricky dostatečně nasycení, pocit nasycení nepřichází. Tady přesně vzniká náš problém. Každá kombinace makronutrientů, tedy tuků, sacharidů a proteinů, má určitou hodnotu sytosti. Pokud jsou zastoupeny složky, jako je protein, vláknina a sacharidy příp. trochu tuku, jsme nasycení. Pokud je to obráceně, tedy hodně tuku a málo sacharidů, také dospějeme k pocitu sytosti. Kdy ale nasycení nejsme, je při kombinaci tuku a sacharidů (nad 65 % kalorického příjmu daného jídla), viz obrázek níže.
Na grafu můžeme vidět, že nás jídlo, které se skládá z 95 % z kombinace tuku a sacharidů, téměř nezasytí. A to přesto, že má vyšší kalorickou hodnotu. To je samozřejmě problém, protože na základě těchto jídel začneme konzumovat více kalorií. Tohle všechno vede k pandemii obezity, kterou můžeme pozorovat celosvětově.
Co s tím?
Díky tomu, že je tohle jeden z nejvýraznějších důvodů obezity, máme před sebou docela jednoduché řešení. Musíme si pouze uvědomit, jak náš mozek a tělo tyto potraviny a kombinace znásilňují, a následně udělat kroky, které povedou k menší konzumaci těchto jídel.
Nejsnazší je si uvědomit a vždy se sám sebe zeptat, zda to, co chci právě sníst, je nutričně hutné jídlo, jako je třeba maso, luštěniny, nezpracované potraviny jako ovoce a zelenina, nebo jsou to pouze kalorie obalené v dopaminové odměně, kterou za ně dostaneme.
Hubnutí, udržení váhy, a tedy i zdraví není totiž o hladovění nebo extrémně zdravém stravování. Ne, naopak je to o tom, jíst jídla, která nám dodají pocit sytosti, a my prostě nebudeme potřebovat tolik jíst, bez nepříjemných pocitů.
A co je tou úplně nejlepší kombinací pro pocit sytosti? Ukazuje se, že to je protein + vláknina. Pokud jste vlákninu tolik nejedli, začněte ji postupně přidávat do svého jídelníčku, aby střeva a střevní mikroflóra měly čas na adaptaci. Musíme si na vlákninu jednoduše také zvyknout, aby nevznikly zažívací problémy. Pokud to ale nepřeženete, neměl by to být žádný problém.
Zdroj informací naleznete na tomto odkazu.
