Každý, kdo sportuje a alespoň párkrát zasvětil svůj čas běhu, určitě zažil pocit blaženosti po svém výkonu. Říká se mu také “runner’s high” a je doprovázen pocity euforie a snížené úzkosti. Obecně se má za to, že tyto pocity blaženosti souvisí s endorfiny, které se vyplavují v těle. Jenže podle nedávných experimentů to není tak jednoduché. V našem těle a speciálně v mozku se vyskytuje ještě jeden systém, který svým působením ovlivňuje celou řadu procesů v těle. Jmenuje se endokanabinoidní a je spojen také s látkami, jako je CBD, THC nebo CBN. Co je to endokanabinoidní systém? Jakou má funkci? A jak se podílí na fyzickém výkonu? O tom je následující text.

Co se v článku dozvíte?

• Čím je u sportovců způsobena euforie a pocit snížené úzkosti po fyzickém výkonu? 
• Co je to endokanabinoidní systém? 
• Jakou roli v něm mají THC, CBD, CBN? 
• Jaké kanabinoidy si tělo samo produkuje?
• Jak se podílí na fungování mozku? 

Endokanabinoidní systém

Endokanabinoidní systém má v těle řadu rolí. Jeho přítomnost a funkce byly však objeveny poměrně nedávno. Teprve v 90. letech 20. století započal intenzivní výzkum na toto téma. Tehdy se jednalo primárně o studium rostlinných kanabinoidů izolovaných z konopí a jejich vlivu na myši i člověka. Endokanabinoidní systém se v těle skládá z buněk, jejich receptorů a signalizačních molekul, které ovlivňují přenos nervového vzruchu, vnímání bolesti, pocit uklidnění a spoustu dalšího. 

Mezi nejstudovanější látky obsažené v konopí patří kanabinol (CBN), kanabidiol (CBD) a také tetrahydrokanabinol (THC), který je hlavní psychoaktivní složkou rostliny. Právě na THC byl nejlépe popsán mechanismus působení kanabinoidů na nervovou soustavu, ale i imunitní systém. Účinek závisí na činnosti receptorů endokanabinoidního systému CB1 a CB2, které se nacházejí různě na nervových zakončeních vedoucích bolest, v centrální nervové soustavě na některých podpůrných buňkách či na buňkách imunitního systému. Ale CB receptory nejsou v organismu jen proto, aby reagovaly na vnější podněty v podobě aktivních látek z konopí. Jsou součástí propracovaného systému, který v těle reguluje důležité procesy.

Regulace nervového přenosu

Na CB receptory působí zejména dvě popsané látky. Jedná se o endokanabinoidy se jmény anandamid a 2-arachidonoglycerol. Oba působí na fungování nervového systému. Konkrétně tak, že ovlivňují neuroplasticitu, aktivaci neuronů a v jistém smyslu zabraňují, aby se nervový systém přeaktivoval například v důsledku nadměrné stresové odpovědi. V praxi se jedná o následný proces: 

Při každé aktivaci neuronu a jeho zakončení (synapse) se vylije neuropřenašeč (neurotransmiter), který aktivuje následující nervový spoj (post-synaptické zakončení). Mezi aktivující neuropřenašeče patří například glutamát, acetylcholin nebo dopamin. Po přenosu nervového signálu dále v aktivním nervovém zakončení nastupuje účinek endokanabinoidů. Ty se vylévají “zpětně” (tzv. retrográdní působení) a tlumí nervovou aktivaci. Je to jeden z mechanismů, díky kterému nedochází k nadměrné aktivaci nervového systému a jeho poškození. Když je účinek endokanabinoidů narušen, projeví se to i v nadměrné aktivaci a stresové odpovědi. Pro více informací jsem speciálně o tom napsal článek zde. 

Shrnutí fungování

EK ovlivňují nervovou soustavu. Snižují vnímání bolesti, mají efekt snižující přeaktivaci mozku a tlumí úzkost navozující stavy. EK se také podílejí na neuroplasticitě, ukládání informací do paměti a na aktivním zapomínání. Hrají důležitou roli v regulaci stresové odpovědi. Jejich narušené fungování souvisí s chronickým stresem. 

Mohou endokanabinoidy za pocity euforie během sportu? 

Asi všichni známe ten pocit, který následuje po intenzivním sportovním tréninku, běhu či jiné fyzické aktivitě. Je to pocit euforie, takého malého “high” stavu, kde si člověk připadá nadopovaný endorfiny. Ale mohou za to opravdu endorfiny? 

V nedávné studii se výzkumníci podívali na roli dvou “systémů” v mozku ve výše zmíněném pocitu euforie po sportu. Endorfiny jsou s tímto pocitem spojovány nejčastěji. Řadí se do skupiny tzv. endogenních opioidů. Jenže během intenzivního tréninku se vyplavují zejména dvě skupiny látek asociovaných s tímto pocitem. Jednou jsou endorfiny, ale tou druhou jsou právě endokanabinoidy. 

Ve dvojitě zaslepeném experimentu se objevily dvě skupiny lidí. Účastníci studie, kterých bylo celkem 63, strávili 45 minut běháním na pásu a poté zažívali “runner’s high” efekt neboli euforii a snížené pocity úzkosti. Oproti tomu kontrolní skupina, která jen chodila, tento efekt nezažívala. U běžců byly po jejich výkonu naměřeny zvýšené hladiny obou endokanabinoidů (anandamid, 2-arachynodoglycerol). Když se vědci rozhodli v experimentu “zablokovat” fungování opioidních receptorů (na které působí mimo jiné endorfiny), nezabránilo to u účastníků vzniku euforie a snížení úzkostí. V krevní plazmě byly taktéž naměřeny vysoké hladiny endokanabinoidů.

Shnutí a možný potenciál CBD 

U člověka se na pocitu euforie a “high” stavu po intenzivní fyzické aktivitě možná více podílejí právě endokanabinoidy než samotné endorfiny. Fyzická aktivita tak přímo ovlivňuje EK systém, který zase ovlivňuje celou řadu funkcí a procesů v mozku. Toto zjištění ale může mít i další pozitivní dopady. Na endokanabinoidní systém působí i výše zmíněné externí rostlinné kanabinoidy. Již víme, že CBD má celou řadu účinků nejen na nervový systém člověka včetně podpory uklidnění, zmírnění úzkostí a dále. V biohackingu se tedy nabízí otázka: Mohou tyto produkty také podpořit euforii a zmírnění úzkostí podobně jako samotný sport? Mohou ovlivnit samotnou výkonnost i na vrcholové úrovni? Na odpovědi na tyto otázky si však budeme muset ještě nějaký ten celistvý výzkum počkat. 

Kvalitní CBD můžete také sehnat na e-shopu Uplife.cz.

Zkratky použité v textu:

• Endokanabinoidy (EK)
• Tetrahydrokanabinol (THC)
• Kanabidiol (CBD)
• Kanabinol (CBN)

Zdroje: 

1. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27630175/
2. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0306453021000470
3. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22290374/
4. https://www.nature.com/articles/npp20116
5. https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0269881110379283
6. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6326553/