Co řekne na dlouhověkost naše planeta?

Průměrná délka života roste. Zatímco běžný člověk narozený v roce 1960 mohl očekávat, že se dožije věku 52,5 roku, člověk narozený dnes má průměrnou délku života mezi 79 a 83 lety (1). Otázka, kterou si mnozí z nás kladou, je: jak daleko můžeme posunout hranice našeho lidského života? Pokud jste tak ještě neudělali, doporučuji vám přečíst si nejdříve tento článek, který je úvodem do tématu dlouhověkosti. Pak pokračujte druhým dílem na tomto odkazu. Pokud máte přečteno, jdeme dál! 

Existují hranice lidského života?

Článek publikovaný v časopise o gerontologii v roce 2017 ukázal, že i když úmrtnost stoletých lidí zůstala v posledních desetiletích stejná, předpokládá se, že lidská dlouhověkost se v určitém věku zastaví (2). Neexistují však žádné přesvědčivé důkazy o tom, že jsme dosáhli hranice lidského života.

Další zajímavá studie byla publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Biolog Stanfordské univerzity Shripad Tuljapurkar zjistil, že průměrný věk úmrtí u lidí, kteří se dožívají věku nad 65 let, se každých 25 let zvýšil o tři roky. To znamená, že lidé mohou v průměru očekávat, že budou žít asi o šest let déle než jejich prarodiče (3).

Jaký dopad bude mít dlouhověkost na budoucnost?

V budoucnosti, kde může každý žít 115 let a více, můžeme očekávat několik sociálně-ekonomických změn. K tomu tématu se váže několik otázek, které napadají asi nás všechny.

Když se totiž řekne slovo dlouhověkost, mnohým lidem na mysli vytanou obavy a otázky. Tyto obavy a otázky jsou naprosto pochopitelné a je moudré se jimi zaobírat. Pokud se budeme v budoucnosti dožívat mnohem vyššího věku než dnes, je na místě se podívat, jaké ekonomické, společenské a morální výzvy to bude představovat. 

Když se s lidmi o dlouhověkosti bavím, často mi kladou následující otázky: 

• Co budeme s tolika lidmi na planetě dělat? Není už teď planeta přelidněná?
• Nebudou terapie a technologie, které zpomalují stárnutí, dostupné jen bohatým? Nebudou se pak nůžky mezi chudými a bohatými ještě více rozevírat?
• Co tady budeme dělat tak dlouho? 
• Není to nepřirozené? Není to jen strach ze smrti a její nepřijetí? 

V tomto článku si odpovíme na první z těchto otázek. Na ty další v následujících článcích. 

Co budeme s tolika lidmi na planetě dělat? Není už teď planeta přelidněná?

Abychom dokázali odpovědět na tuto otázku, pak je potřeba si definovat slovo přelidnění. Co vás napadne, když toto slovo čtete? Většině lidí se pravděpodobně vybaví růst počtu lidí na planetě a důsledky tohoto růstu, jako je nedostatek zdrojů pro všechny, včetně jídla, přírodních zdrojů a větší nároky a tlak na planetu z pohledu životního prostředí. Když jsem studovala ve Skotsku ekonomii, toto téma mě neskutečně zaujalo. Dostala jsem se ke jménu Thomas Robert Malthus, který jako první přišel s konceptem neudržitelného růstu populace, tedy přelidnění. V jeho době, v 18. století, to přitom rozhodně nebylo tak velké téma jako dnes. 

Na základě jeho teorie se začaly aplikovat různé regulace, včetně “birth-control” v Číně, tedy kontroly populace a nařízení, kolik dětí může každá rodina mít. Nicméně postupem času začala být tato teorie kritizována jako velice pesimistická až nelidská. Nezahrnuje totiž různě důležité faktory, které se v čase vyvíjí, jako jsou technologie v zemědělství, zdravotní péče nebo inovace v oblasti medicíny, včetně antikoncepce a vzdělávání v tomto směru. Plodnost se v čase také hodně mění. Když se podíváme na statistiky, uvidíme zajímavá čísla.

Index plodnosti a demografický přechod

Na základě dat, která máme, se předpokládá, že kolem roku 2100 se populace stabilizuje na přibližně 11 miliardách lidí (4). Tyto predikce jsou založené především na odhadech vývoje indexu plodnosti, který ukazuje průměrný počet potomků na jednu ženu v konkrétní zemi. Za hraniční hodnotu pro zachování populace se obvykle považuje hodnota 2,1 potomků na jednu ženu. V roce 2015 byl v České republice porodní index 1,57 (5). Většina zemí světa již prošla demografickým přechodem a z 6 dětí na jednu ženu se dostáváme na průměrné číslo okolo 1,5-3,0 dítěte na ženu. Výjimkou jsou státy například v Africe, která demografickým přechodem teprve prochází. Můžeme tudíž očekávat, že bude i nadále nějakou dobu přispívat k vyšším číslům v rámci růstu populace. 

Takže, i když vidíme, že počet dětí na jednu ženu klesá, číslo 11 miliard lidí na planetě není málo. Kolik lidí se vlastně na planetu vejde a jak jsme schopni tyto lidi nasytit? Máme dostatek zdrojů? Co na to planeta a životní prostředí? 

Je odpovědí urbanizace?

Pokud se lidé i nadále budou stěhovat více do měst, nastane masivní urbanizace. Města mají větší hustotu zalidnění, což jednoduše znamená, že se na jeden kilometr čtvereční vejde více lidí. Líbí se mi statistiky od Per Square Mile, které popsal Bolek Kerouš ve svém článku o dlouhověkosti (6, 7). Výzkumníci si položili následující otázku: “Jakou rozlohu by zabralo jedno obrovské město, pokud bychom do něj nastěhovali všech 7 miliard lidí?” Výsledek byl fascinující a pro mnohé z nás překvapující. Zjistilo se, že město infrastrukturou řešené jako metropole New York by zabralo rozlohou asi tři americké státy, což v kontextu celé planety není zas tak moc.

Navíc pohled na čísla a historii nám může pomoct si uvědomit, že populace zas tak raketově neroste, je to spíš naopak. Největší růst populace v procentech byl zaznamenán v 60. letech minulého století (v absolutních číslech pak kolem začátku 90. let). Díky demografickým přechodům, které jsem zmiňovala, růst populace stabilně klesá. To ale neznamená, že před sebou jako lidstvo nemáme žádné výzvy. Máme, a je jich mnoho.

Otázka, jak uživíme celou planetu, je opravdu velké téma. Je však důležité znát kontext, abychom si neudělali zbytečnou domněnku a obavu, že není dostatek jídla pro všechny. Na planetě je více než dostatek jídla a všech přírodních zdrojů pro všechny, a to i když nás zde bude více než 11 miliard. Problém je v distribuci, plýtvání, systému a dostupnosti zdrojů. Mnoho lidí dnes nemá jídlo převážně z politických důvodů, ať už se bavíme o válkách, nebo o politickém režimu, který v té dané zemi momentálně je. Problém není v tom, že by na planetě nebylo dostatek zdrojů pro všechny. To je třeba si uvědomit. 

Princip Matrix kašičky

Zároveň je dobré se podívat na vývoj technologií v zemědělství. Díky novým technologiím, jako je akvaponie, hydroponie, aeroponie nebo automatické farmaření optimalizované pro každou rostlinu pomocí robotů a umělé inteligence, máme velkou naději, že se i výroba jídla a vstřebatelnost důležitých živin do biosystému člověka zefektivní. V rámci Code of Life se zajímáme o různá témata v oblasti biohackingu a jedním z nich je i jídlo. Když se podíváme na hnutí Food hackingu, které se momentálně děje na globální úrovni, i tam najdeme mnoho inspirace, jak s jídlem lépe pracovat. Neustále se vyvíjí nové a nové cesty, jak optimalizovat proces výroby jídla a vstřebávání živin do lidského těla. Říkám tomu princip Matrix kašičky.

Pro ty z vás, kteří jste neviděli film Matrix: jde jednoduše o to, že existuje tak efektivní proces, že ráno vstanete a dáte si kašičku s vodou, která sice není moc chutná, ale dá vám veškeré živiny, které vaše tělo pro ten den potřebuje. Samozřejmě je skvělé zachovat si stolování s přáteli a rodinou, protože jak víme, akt sdílení s přáteli a radost z daného okamžiku též prodlužuje dlouhověkost. Je dobré ve všem nacházet rovnováhu a nejít do zbytečných extrémů. Tyto statistiky a čísla, která jsem vám v tomto článku nastínila, nám jen ukazují, že naše obavy mohou být sice oprávněné, ale jsou často velice přehnané. 

Když ani místo, ani zdroje nejsou problémem, co tedy?

Tím, jak se budeme dožívat stále vyššího věku, a díky již zmiňovaným demografickým přechodům se index porodnosti na jednu ženu bude snižovat. Tak se dostáváme do stavu, kdy se sníží podíl lidí v produktivním věku, kteří stárnoucí populaci musí podporovat. Brzy bude třetina světové populace starší 60 let. To s sebou nese spoustu otázek týkajících se sociálního a zdravotního systému.

Bohužel v dnešní době mnoho lidí vnímá starší populaci jako zátěž, tak dáváme seniory do různých ústavů a starobinců. Někdy je to nezbytné a dokonce i moudré. Nicméně, když se podíváme do starodávných kultur nebo do zemí modrých zón, kde se lidé dožívají nejvyššího věku, zjistíme, že tam všechny generace žijí pospolu, a to stárnutí paradoxně pomáhá zpomalovat. Zároveň se v těchto zemích od sebe navzájem generace učí a pomáhají si, což se v naší uspěchané moderní době děje méně a méně. Je to velká škoda, protože starší lidé mají jiné zkušenosti než lidé mladší a obě generace se mohou od sebe neustále učit a vzájemně se inspirovat.

Biohacking a zodpovědnost za vlastní zdraví

Když se na to vše podíváme logicky, tak jako lidstvo budeme potřebovat převzít zodpovědnost za své zdraví a starat se o sebe, abychom byli produktivnější delší dobu. Je to jednak logický krok pro celé lidstvo, abychom přežili výzvy, které nás čekají, a jednak je to krok, který jako jednotlivci chceme podniknout. Kdo by chtěl být dobrovolně nemocný? Když převezmeme zodpovědnost za své zdraví už teď, v tento okamžik, a začneme dělat určité kroky k upevnění svého zdraví, i naše prožívání této reality se změní k lepšímu. Budeme dělat lepší rozhodnutí a celkově žít kvalitnější a láskyplnější vztahy, jak k sobě, tak k druhým i k prostředí, ve kterém žijeme, tedy k planetě jako takové. Najednou si uvědomíme, že jsme všichni součástí jednoho celku, že je vše navzájem propojeno. 

I když existuje mnoho inovací v oblasti medicíny a dlouhověkosti, bude trvat ještě nějaký ten pátek, než se veškeré tyto poznatky budou aplikovat do široké společnosti. Navíc ne každý je bude chtít přijmout.

V dalším díle se podíváme na druhou otázku, která souvisí s tématem dlouhověkosti. “Nebudou tyto terapie a technologie, které zpomalují stárnutí, dostupné jen bohatým?”

Zdroje:

1. https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN
2. https://www.karger.com/Article/Abstract/477965
3. https://news.stanford.edu/press-releases/2018/11/06/lifespan-increasing-people-live-65/
4. https://population.un.org/wpp/Publications/Files/WPP2015_DataBooklet.pdf
5. https://www.czso.cz/documents/10180/32853427/13011816a.pdf/e7dad6a0-67af-40eb-bcf1-a47b36167dbe?version=1.0
6. http://www.eccentricclub.cz/2019/11/jak-se-dozit-1000-let-4-cast-jake-by-mohly-byt-dusledky-boje-proti-starnuti/
7. https://persquaremile.com/