Dlouhověkost aneb jak se dožít 180 let

Ptáte se někdy sami sebe, jak je možné, že někteří sedmdesátníci vypadají na čtyřicet, a proč naopak někteří čtyřicátníci vypadají na sedmdesát? Tyto a jiné otázky související se stárnutím a dlouhověkostí se pokusím zodpovědět v následujících dílech.

Hon za nesmrtelností je zde od pradávna. Mnoho experimentátorů, vladařů a vědců se o nesmrtelnost pokoušelo a při jejich cestě za nesmrtelností zemřelo nemálo lidí. Pokud víme, tak se to zatím nikomu nepodařilo. Nicméně za posledních pár let se výzkum na tomto poli radikálně proměnil a to převážně v biotechnologickém průmyslu.

I když dnes už existují terapie, které nám slibují prodloužení věku či zpomalené stárnutí a objevují se na scéně, mnozí jsou stále k celé problematice dlouhověkosti velice skeptičtí. Možná je to však jen proto, že je potřeba více porozumět tomu, co vlastně stárnutí znamená a proč jako lidé vlastně stárneme. Vědci tvrdí, že člověk je teoreticky stavěný na 125 let dožití bez jakéhokoliv zásahu (1). Pokud však přidáme ještě technologii, číslo může být mnohem vyšší. Ač je zde ještě mnoho prostoru pro zkoumání, dožít se 180 či více let nemusí být vůbec nadsázkou. Podíváme se tedy teď na to, jak stárnutí vlastně funguje.

Upozornění: Následující série článků je souhrnem vědeckých studií a poznatků, které zde však zjednodušuji. Pokud chcete jít víc do hloubky, doporučuji si přečíst níže zmiňovanou literaturu, popřípadě jít do studií jako takových.  

Naštěstí slovo dlouhověkost získává větší popularitu. Jedním z důvodů je, že se o ní víc píše v populárně naučné literatuře. Pojďme se na to podívat.

Zdroje informací:

Platforma v ČR: Longevity Forum

Knihy přeložené do češtiny:

• David Sinclar: Konec Stárnutí 
• Dr. Elizabeth Blackburn a Dr. Elissa Epel: Telomery 
• Matthew Walker: Proč spíme
• Timothy Ferriss: Čtyřhodinové tělo
• Satchin Panda: Cirkadiánní kód

Knihy v angličtině:

• Aubrey de Grey, PhD: Ending Aging
• Josh Mitteldorf, PhD. a Dorion Sagan: Cracking the Aging Code
• Sue Armstrong: Borrowed Time
• Nir Barzilai, M.D.: Age Later
• Jim Mellon a AI Chalabi: Juvenescence
• David Asprey: Super Human
• Steven R. Gundry, MD: The Longevity Paradox
• Ray Kurzeweil: The Singularity Is Near
• Patrick McKeown: The Oxygen Advantage
• Ben Greenfield: Boundless
• Dan Buettner: Blue Zones Kitchen

Fakta o stárnutí (WHO)

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je tempo stárnutí populace mnohem rychlejší než v minulosti a jako společnost budeme čelit mnohým výzvám, včetně zdravotního a sociálního zázemí. Níže jsou některá fakta, která nám ukazují, že téma dlouhověkosti a jiného přístupu ke stárnutí je více než na místě:

• V letech 2015 až 2050 se podíl světové populace nad 60 let téměř zdvojnásobí z 12 % na 22 %.
• Do roku 2020 počet lidí ve věku 60 let a starších převýší počet dětí mladších 5 let.
• V roce 2050 bude 80 % starších lidí žít v zemích s nízkými a středními příjmy.
• Tempo stárnutí populace je mnohem rychlejší než v minulosti.
• Všechny země čelí velkým výzvám, aby zajistily, že jejich zdravotní a sociální systémy budou připraveny tento demografický posun co nejlépe využít (2).

Co je to stárnutí

Definice stárnutí a náš přístup k němu se během naší existence na této planetě různě měnily v závislosti na našem pochopení, jak lidské tělo funguje. Současná klasická medicína se například nezaměřuje na prevenci, ale až na léčení důsledků. V podstatě lékař, kterého navštívíte, vám řekne, že vám nic není, dokud se opravdu neobjeví nějaký zásadní problém. Neřeší se tedy příčina a nezaměřuje se na prevenci. Proto když se řekne vysoký věk, tak si dnes většina lidí představí člověka, který je ve velmi špatném zdravotním stavu. Avšak přichází nové odvětví dlouhověkosti, ve kterém vědci ke stárnutí přistupují trochu jinak, než tomu bylo doposud. Je to inovativní způsob, který s dostatečnou podporou může změnit svět, jak ho známe. 

Proč jako lidé stárneme?

Stárnutí podle vědců, kteří zkoumají dlouhověkost, je soubor poškození způsobených naším metabolismem. Hledají se tedy cesty, terapie, které optimalizují lidský metabolismus tak, aby fungoval efektivněji a tím se organismus méně poškozoval. Nicméně lidský metabolismus je vesmír sám o sobě, je to soubor velice komplexních procesů a plně mu porozumět je momentálně prakticky nemožné. Jakékoliv zásadnější intervence by mohly mít různé nepředvídatelné důsledky. Na druhou stranu to neznamená, že bychom se neměli čeho chytit. 

Vědcům (konkrétně je popsal poprvé Carlos-Lopez Otín a jeho kolegové) se povedlo identifikovat devět základních mechanismů a poškození – hallmarks of aging, které označujeme jako stárnutí (3). Na těchto naprosto zásadních principech je postavená celá nová teorie o tom, proč jako lidé stárneme. Konkrétně se o těchto znacích stárnutí dočtete v tomto Kryštofově článku.

Zdroje:

1. https://www.nature.com/articles/nature22792
2. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/ageing-and-health
3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3836174/