Jak dlouho mohou lidé žít? Jak dlouho budeme žít v budoucnosti? Těmito důležitými otázkami se zabývají nejen gerontologové, ale také podnikatelé, fitness trenéři, vědci a široká veřejnost. Čím více vědců se učí o tom, jak stárneme, tím vyšší je pravděpodobnost, že naše hodiny stárnutí dokáží překalibrovat. Budeme žít s kvalitním zdravím do 120 let? Dokážeme zpomalit stárnutí či ho dokonce reverzovat? Jaká je role biohackingu v tomto oboru? Jaká je budoucnost medicíny v oblasti dlouhověkosti? Jaké existují technologie? Jaké morální a etické otázky bychom si jako společnost měli položit?
Lidé se rodí s určitým datem trvanlivosti
Jako člověk máte určitý čas na této planetě, který je omezený. To je něco, co máme všichni společného. Všichni jednoho dne zemřeme. V době starověkého Říma mohli lidé očekávat, že se dožijí 30 až 35 let. V polovině 20. století se průměrná délka života ve Spojených státech zvýšila na 65 let u mužů a 71 let u žen. Dnes se průměrná délka života Američanů pohybuje kolem 78 let, i když to je daleko od hranic toho, co je dnes vůbec možné.
Ať už pocházíme odkudkoliv, ať už věříme čemukoliv, ať už jsme ženou nebo mužem, všichni bychom měli mít možnost a právo žít dlouhý a zdravý život. Dnes už víme, že prostředí, ve kterém žijeme, nás ovlivňuje mnohem víc, než bychom si kolikrát sami chtěli přiznat. Prostředí má velký vliv na naše chování a naše vystavení se zdravotním rizikům (například znečištění ovzduší, voda), náš přístup ke službám (například zdravotní a sociální péče) i na příležitosti, které stárnutí přináší.
Počet lidí ve věku 60 let a starších se ve společnosti zvyšuje. V roce 2019 byl počet lidí ve věku 60 let a starších 1 miliarda. Toto číslo se do roku 2030 zvýší na 1,4 miliardy a do roku 2050 na 2,1 miliardy. K tomuto nárůstu dochází bezprecedentním tempem a v příštích desetiletích se zrychlí, zejména v rozvojových zemích (1).
Delší dožití vs. Delší kvalitní život
Téma stárnutí je tedy tématem opravdu důležitým a zatím se týká nás všech. Co kdybychom si však aktivní zdravý věk dokázali prodloužit? Co by se stalo, kdybychom zpomalili stárnutí a žili na planetě déle? Než si odpovíme na tyto otázky, mrkneme na širší perspektivu. Tento článek je sice dlouhý a jde do široka, ale věřte mi, že pokud ho dočtete až do konce, budete mít možná v následujících letech velkou výhodu.
Nesmrtelnost, popřípadě alespoň prodloužení délky lidského života je zakořeněno hluboko v lidské psychice. V průběhu historie lidé pronásledovali iluzivní cíl žít déle prostřednictvím pilulek, lektvarů a fontán věčného mládí. Dnes se tomuto tématu však nevěnují jen šamanské komunity a starodávné kultury, ale i věda a především biotechnologické startupy. Jejich záměrem je pochopit mechanismus stárnutí na molekulární úrovni, aby ho mohli zpomalit.
Nicméně mnoho lidí si představuje dlouhověkost tak, že sice budeme žít déle, ale že stáří bude vypadat tak, jak ho známe teď. Tedy že budeme ztrácet paměť a nebudeme mít chuť do života. Smyslem dlouhověkosti je však úplně něco jiného, a to žít co nejdéle zdravě. To, že je člověk zdravý, aktivní a plný života, má za následek i to, že žije déle. Cílem tedy není počet let dožití, ale prodloužit kvalitní život jako takový.
Vědci, literatura, komunita
“Mysleli jsme si, že stárnutí je nevyhnutelné, ale to není pravda,” říká Nir Barzilai, ředitel Institute for Aging. “Stárnutí je poměrně flexibilní a lze na něj cílit. Můžeme oddálit stárnutí, můžeme zastavit mnoho projevů stárnutí a v některých případech budeme schopni stárnutí zvrátit.”
Existuje už řada vědců, kteří s ním souhlasí. Jeden z nich je člověk, kterého už léta osobně sleduji a jeho prací jsem naprosto fascinovaná. Jeho jméno je David Sinclair, který napsal dnes už známou knihu Konec stárnutí (Lifespan), kterou u nás v češtině vydal Melvil publishing. K jeho práci a knize se postupně ještě vrátím (2).
U nás vzniká platforma, která se tomuto tématu úzce věnuje, a sice Longevity Forum, které zaštiťují různí lékaři a odborníci, ale i obyčejní lidé, kteří na sobě pracují. Je to široce interdisciplinární platforma lidí a organizací s cílem informovat, koordinovat a podporovat aktivity ve společnosti vedoucí k naplnění vize, kterou je zlepšit kvalitu života a tím i naši společnost pomocí prodloužení zdravé a aktivní části našeho života. Sama se do tohoto projektu spolu s dalšími členy týmu z Code of Life zapojuji, jelikož v tom vidíme velký smysl.
Role biohackingu v budoucnosti
Biohacking může doslovat změnit svět tak, jak ho známe teď. Je to cesta, na kterou když člověk vyjde teď, v budoucnu bude mít opravdu velkou výhodu. Nejen oproti ostatním, to možná není ani tak důležité, ale převážně si bude užívat život ve větší harmonii. Když je člověk zdravý, tak ho život baví víc, než když je nemocný. Když je ale člověk zdravý a zároveň se cítí jako superčlověk, protože má spoustu energie, hravosti a kreativity, pak se mohou dít zázraky. Zdravotní systém se tak bude méně zatěžovat a po světě bude běhat víc lidí, kteří mají energii a chuť něco tvořit.
Pro někoho to možná může být velké překvapení, ale většina prostředků, které se na zdravotnictví vynakládají, se již dnes používá na boj se stárnutím, tedy s chorobami, které jsou se stárnutím spojeny. Když se podíváme na statistiky, uvidíme, že v průměru polovina celoživotních zdravotních výdajů je na člověka použita v pozdním věku. Opravdu jen malé procento výdajů jde na lidi v mladém věku. Tento fakt nám naznačuje, že tímto způsobem jako společnost dlouho fungovat nelze, není to udržitelné.
V roce 2019 podle zprávy průzkumu trhu IMARC dosáhl tento průmysl dlouhověkosti (longevity, anti-aging) odhadem 54,2 miliard dolarů. Produkty zahrnují například potravinové doplňky, péči o pleť a špičková ošetření (například kryosauny), popřípadě různé technologické gadgety. I když tyto produkty mohou mít povrchní dopad na naše tělo, skutečná práce probíhá na buněčné úrovni. A to je právě TO místo, kde se vědci zaměřují na charakteristické znaky stárnutí, aby vytvořili terapie, které prodlouží náš zdravý a produktivní věk (healthspan), (3).
“Hlavním cílem je žít zdravěji déle a vedlejším účinkem je to, že také máte tendenci žít déle,” říká David Setboun, prezident Akademie pro zdraví a životní výzkum, neziskové organizace výzkumníků zaměřené na dlouhověkost.
Převzetí zodpovědnosti za vlastní zdraví
Můj osobní názor je, že biohacking je cestou budoucnosti. Je to naprosto odlišný přístup k vlastnímu zdraví než to, na co jsme jako společnost zvyklí. Většina z nás přenechává zodpovědnost za své zdraví lékařům a slovo prevence nemáme ani ve svém slovníku.
Jakmile tento přístup změníme a začneme si svoji individuální biologii optimalizovat, zjistíme, že ta cesta nikdy nekončí. Objevíme naopak, že je to cesta plná dobrodružství, možných pádů, odvahy a zkoumání, ale především cesta vnitřní svobody. Základní vědomosti o tom, jak funguje lidská biologie, bude mít v budoucnu každý obyčejný člověk. Ten, kdo je mít nebude a nebude vnímat svoje tělo, ani to, jak ho prostředí, ve kterém žije, ovlivňuje, pravděpodobně dlouho v novém světě nepřežije. Mimochodem, tohle vnímám jako pozitivní zprávu, protože nás to všechny trochu motivuje k tomu, abychom se o sebe více starali a zkoumali se.
Jaká nás čeká budoucnost v oblasti technologií v oboru dlouhověkosti?
Za posledních pár století se medicína vyvíjí mimořádným tempem, od mikrobiologů, jako jsou Louise Pasteur a Robert Koch v devatenáctém století, až po sekvenování lidského genomu v roce 2003. Momentálně vypadá budoucnost medicíny díky moderním technologiím opravdu zajímavě. Různé predispozice nemocí bude možné zachytit už v prvních okamžicích po narození a tím jim snáze předejít.
Rostoucí počet společností věří, že zpomalení procesu stárnutí je nejen možné, ale nevyhnutelné. Za posledních pár let došlo na poli dlouhověkosti k úplnému výbuchu v rámci investování. V uplynulém desetiletí nalili venture investoři, technologové a vědci do výzkumu dlouhověkosti stovky milionů dolarů s cílem vytvořit spotřebitelské terapie a produkty, které budou prodlužovat kvalitní život. Například Juvenescence laboratoř v současné době zastřešuje 11 entit, které zkoumají více než 20 terapií, jež se zaměřují na vše od zpomalení buněčného stárnutí po regeneraci stárnoucích orgánů (4).
Medicína a technologické hračky
V tomto je zajímavá regenerativní medicína. Je to relativně nový obor bio medicíny, který se zaměřuje primárně na regeneraci lidských tkání a orgánů za účelem obnovy nebo znovudosažení jejich normálních funkcí. Jednoduše spojuje molekulární biologii a inženýrství tkání. Tento proces vyžaduje mimo jiné použití kmenových buněk. Tyto buňky aktivují obnovu všech ostatních tkání v těle. Existuje několik způsobů aplikace kmenových buněk, ať už formou doplňků stravy, lokálních, intravenózních nebo intramuskulárních injekcí, v závislosti na účelu.
Zde je však opět třeba být pozorný a nepropadnout trendům a různým obchodníkům, kteří se snaží tento trh ovládnout, ale reálně jim nejde o pomoc lidem. Není potřeba vyzkoušet vše, co existuje. Každý jedinec má individuální biologii a jedinečný životní styl, proto je skvělé si vybrat pár technik či pár technologických gadgetů a hrát si s nimi do větší hloubky.
Co se týče technologií, je výzkum v tomto odvětví velice komplexní a široký. Mnoho vědeckých institucí se zaměřuje na technologie, které by mohly vyléčit či oddálit neurodegenerativní onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba, jejíž číslo každým rokem stoupá. Existuje také mnoho startupů, které se soustředí na hardware dostupný nejen institucím, ale i lidem. Tyto firmy úzce spolupracují s vědci, aby společně vyvinuli technologickou hračku, kterou můžeme každý den používat a která by nám měla zlepšovat zdraví. Některé tyto hračky mají funkce jako měření různých biomarkerů, a některé dokonce dokáží naší biologii ovlivňovat, např. skrz stimulaci nebo modré světlo. Popíšu to více do detailu, abyste si mohli představit, o čem se bavím.
Máme tři druhy technologií, které ovlivňují trh biohackingu a dlouhověkosti:
1. Software
Software je nejjednodušší do společnosti integrovat. Jedná se o řadu aplikací, které jsou dostupné zdarma, popřípadě za menší poplatek a jsou velmi uživatelsky přátelské. Tyto aplikace zahrnují například trackování spánku (Sleep Cycle), vedené meditace (Headspace, Calm), trackování zdravých návyků (Fabolous), trackování hormonálního cyklu pro ženy (MyFlo) atd.
2. Hardware
Hardware je většinou dostupný spíše prémiovým spotřebitelům a to i za cenu toho, že není úplně dokonalý ani levný. Jedná se například o chytré hodinky (Apple Watch), monitorování spánkových cyklů, HRV a dalších markerů (Oura ring), monitorování spánku včetně EEG mozkových vln a stimulace mozku (DREEM), meditační kouč (Muse), hračka na snížení stresu a úzkostí (Sensate), světelná terapie do nosu (Bioquant Laser) a další.
Výhoda těchto technologických hraček spočívá v tom, že sbírají data a dávají vám následně případná doporučení, která můžete ihned aplikovat do svého každodenního života. Do této kategorie samozřejmě patří i jiná zařízení, která jsou však mnohem dražší a jsou tak dostupná zatím jen různým institucím.
Moje osobní vize je postavit po světě tzv. zdravé domy. Součástí by byla zdravá kavárna a bistro, prostor pro práci a cvičení a sdílená laboratoř, kde by lidé za menší měsíční poplatek mohli využívat široké spektrum těchto jinak nedostupných technologií. Bavíme se například o světelné terapii a floating tanku, které jsou více známé.
3. Analytika a Big data
Mnoho lidí se dnes už nějakým způsobem měří, ať již zmíněnou aplikací nebo prstenem, který měří variabilitu srdeční frekvence. Nicméně mnoho z nich pak neví, jak s těmito daty dále pracovat. Denně mi píší lidé, kteří si udělají krevní testy, ale neví, jak je interpretovat. Jak data přečíst a jak prakticky ve svém životě něco změnit. S tímto by nám v budoucnosti mohla pomoct umělá inteligence a blockchain pro bezpečnější infrastrukturu, kterou práce s daty vyžaduje.
Unese naše planeta stále rostoucí populaci?
První výhružný otazník nad etikou prodlužování délky života je: Jak dlouho ještě bude naše Matka Země obyvatelná? Prostředí je čím dál tím více znečištěné, čelíme nedostatku potravin souvisejícím s klimatickými změnami… Zvýšený počet obyvatel, kteří ke všemu budou žít déle než teď, vytvoří ještě větší tlak na životní prostředí. Jestliže přijde zásadní pokrok v odvětví dlouhověkosti, pak také musí přijít zásadní změny v politice a v tom, jak zpomalit poškozování planety způsobené člověkem.
Zároveň je velkou otázkou přístupnost všem lidem. Mnohé terapie, které zpomalují stárnutí, jsou zatím velice drahé a pro obyčejné lidi nedostupné. Vědci a podnikatelé se však snaží o to, aby se ceny postupem času snižovaly. To je proces, který už probíhá. Existuje řada technologických hraček, které si dnes koupíte už za pár korun. Zároveň existuje také řada přírodních technik, které fungují už po tisíciletí a kvalitu našeho života zlepšují, a většina těchto technik je zdarma, ať už se bavíme o chladové terapii, přerušovaných půstech, dýchacích technikách, či meditacích.
Je zde mnoho dalších morálních, etických a společenských otázek, na které je potřeba si jako jednotlivec a jako společnost odpovědět. Pokud vás téma zajímá, sledujte náš blog, budeme se tomuto tématu víc a víc věnovat.
