Anatomie dechu I: Dech a stres

Biohacking dechu vnímám jako jednu z nejrychlejších, nejjednodušších a nejefektivnějších cest, jak být zdravotně i psychicky „nejlepší verzí sebe sama“. Pojďme se podívat, proč si dech a dechová cvičení za mě zaslouží třikrát „nej“.

Dech, myšlenky a jejich spojení

Dýchání je jediný proces v těle, který je kontrolován ovladatelnou i neovladatelnou větví nervového systému. Z toho vychází jeho specifické postavení mezi tělesnými procesy. Díky napojení na obě dvě tyto větve získáváme přístup z jedné do druhé – tedy v našem případě z té, kterou kontrolovat můžeme, do té, která bývá běžně nedostupná. Více o těchto dvou větvích se dozvíš v tomto článku.

K čemu je přecházení z ovladatelné do neovladatelné větve? 

Už ti někdo ve vypjaté situaci někdy řekl, aby ses uklidnil/a? Jak ti tato rada v dané chvíli pomohla? Hádám, že vůbec. To je proto, že dosah vědomé, racionální mysli je dost omezený. „Lidská“ část našeho mozku sídlí v předním mozkovém laloku. Tam sídlí vůle, racionální ovládání, plánování a úsudek. Tato část mozku je vývojově nejmladší a jako takový mozkový „Benjamínek“ to pěkně schytala s posledním místem v řadě. Má v těle poměrně málo pravomocí, je nejzranitelnější a taky je první, na které se šetří, když máme méně energie. Tělo jako takové je řízeno více střední částí mozku („savčí“ část) a vývojově nejstarším plazím mozkem, který máš v hlavě úplně vzadu.

Co to znamená pro regulaci mého stavu a jeho spojení s dechem? 

Většina procesů v těle je naprosto mimo vědomou kontrolu mysli. Spoustu procesů můžeme ovlivnit nepřímo. Co udělám, když chci vyvolat vyšší srdeční tep, zvýšení tělesné teploty a pocení? Stačí se prostě rozběhnout. Žádnou z těchto tělesných funkcí nedokážu ovlivnit vsedě u počítače – dokážu je však vědomě vyvolat oklikou – v tomto případě přes fyzický pohyb. 

Zpět k dechu a stresu 

Stresovou situaci provází vždy fyziologická reakce. Mění se aktivace nervové soustavy a v krvi ti koluje více „stresových“ hormonů – náhlý adrenalin a postupný kortizol. Mimo jiné ti stres ovlivní tempo a strukturu dechu. Skvělá zpráva je, že když dech vědomě vedeš z akutního stavu stresu do klidových vzorců dýchání, tak se situace v těle obrátí – ovlivněním způsobu dechu ovlivníš nepřímo své nervy a hormony úplně stejně, jako v předchozím příkladu s běháním a srdečním tepem.

Něco málo o stresu

Stresová reakce zvyšuje: 

• srdeční tep
• krevní tlak
• pocení
• svalovou tenzi (napětí)
• počet dechů za minutu
• tendenci k povrchnímu dechu
• aktivaci nervů
• přítomnost stresových hormonů

Mentální výkon, trávení, plodnost… Stres nesvědčí ani jednomu z nich. A co s tím? 

Stresové a klidové vzorce dechu 

Na tuto jednoduchou tabulku si vzpomenu vždy, když jsem pod vlivem emocí. Jak říká staré východní přísloví: „Než začneš kontrolovat svět, zkontroluj svůj dech.“ Kde v tabulce se právě nacházíš? Dokážeš si ve stresové situaci vzpomenout, zaměřit pozornost na svůj dech a změnit ho? Na téma stresu a jeho vlivu na tělo chystáme animované video.

Čím mám dýchat? 

O výhodách dýchání nosem připravujeme další článek. Tady jen zmíním, dýchej velkou většinu dne nosem.

Veď dýchání břichem. Nacvičit to můžeš tak, že zadržíš na chvíli dech a budeš pohybovat jen svým břichem tam a zpět. Zkus to rychle i pomalu. Břicho a bránice jsou hlavní ovladače dechu. Pokud se ti u dýchání hýbe jen hrudník a ne břicho, snaž se to cvičením změnit. 

Na závěr, vnímám biohacking jako cestu změny. Změny k lepšímu a klidnějšímu já, v každém okamžiku. Dech byl a je v tomto mým průvodcem a nejintimnějším společníkem. Když jím, když pracuji, když se miluji – věnuji chvíli pozornosti svému dechu, protože on má lví podíl na tom, jak to všechno proběhne. Věnujme pozornost tam, kde je to doopravdy důležité.