Návyky a mikro-rozhodnutí mají v dnešní situaci sílu. Jak dobře jsme schopni je budovat a přepisovat, tak dobře se jako jedinci i jako společnost vypořádáme se současnou krizí COVID-19.
Současná situace s virovou pandemií zasáhla naše zdraví a celý zdravotnický systém ve velkém. Lidé po celém světě jsou nuceni vystoupit ze svých každodenních vzorců, ve kterých fungovali poslední roky, činit aktivní kroky a poprvé nemyslet jen na ekonomický růst HDP. Vědci zaměřují svou pozornost na biologii onemocnění ve snaze najít potenciální ochranu a lék. Lidé v korporacích pracují z domova. COVID-19 uzavírá hranice a zároveň spojuje lidi po celém světě s cílem pomáhat proti šíření nákazy. Vypadá to jako jeden velký experiment, jak jsme schopni vzájemně spolupracovat, převzít zodpovědnost, ale také… Jak jsme schopni naslouchat odborníkům a vědcům. Protože na základě zdravotnických doporučení je jednou z našich současných výzev i míra naší schopnosti vytvářet si pozitivní návyky a přepisovat zajeté vzorce chování – ty automatické.
Mikronávyky rozhodují nejen o našem zdraví
Krátce po vyhlášení pandemie se přikročilo k opatřením, která mají člověka ochránit jak před šířením viru, tak před samotným nakažením. Řadí se sem radikální kroky, jako je zodpovědná sociální izolace, ale i doporučení jako nošení roušek, pravidelné mytí rukou, nesahání na obličej a nedotýkání se veřejných ploch. To jsou opatření, která sice přímo nezabrání šíření viru, ale zmírní jeho dopady na celý systém, který je poté schopen se s celkovou situací snadněji vypořádat, poskytnout potřebnou pomoc lidem v nouzi, a omezit tak zbytečná úmrtí z nepřipravenosti. Velká část současné prevence tak spočívá na našich osobních každodenních návycích a na tom, jak dobře jsme je schopni v případě krize měnit. A to je ten pravý test pro běžného člověka. Jak moc si uvědomujeme své automatické reakce? A jak dobře je dokážeme přepsat a osvojit si nové?
Přeci jen se přizpůsobujeme ze dne na den. Musíme omezit své automatické reakce téměř na nulu. Mít na paměti každý krok svého konání. Odepřít si klasické požitky, všední socializaci a najít si, jak vyplnit nově vzniklý volný čas. A také si uvědomit, že nikdy nezáleželo na našich mikronávycích tolik jako dnes. Protože zodpovědným dodržování tak běžné hygieny, nesaháním si na obličej, nošením roušky a jejich střídáním i omezením svého pohybu tam venku můžeme každý pomoci systému se s pandemií vypořádat s co nejpozitivnějším výsledkem. Ale budování takového mikronávyku není věc snadná. Většina z nich je v nás hluboko vepsaná z dětství a ze vzorců, které jsme vídali kolem. Vybudování nového mikronávyku od každého vyžaduje trochu jeho disciplíny a sebepřekonání.
Jaké mikronávyky jsou v této situaci namístě?
V eliminaci šíření nákazy:
- Nošení roušky a případně i brýlí
- Pravidelné mytí rukou
- Nesahání si na obličej
- Eliminace tělesného a sociálního kontaktu (např. nepodání ruky)
- Cílená sociální izolace
- Nakupování v rukavicích
- Vyhýbání se starším lidem (kteří jsou nejvíce zranitelní v celé společnosti)
- Zodpovědné chování v každém momentu
- Sebekontrola
V péči o své mentální zdraví:
- Omezit čas strávený čtením novinek a sledováním médií
- Najít nové způsoby socializace
- Dodržování priorit
- Dodržovat pozitivní stravovací mikronávyky
- Uvědomování si svých negativních automatických reakcí
- Praktikování vděčnosti
- Cílené vzdělávání
- Aktivní kroky proti prokrastinaci
Budování cílených návyků je superschopnost. Disponují jí nejrůznější světové osobnosti, lídři, podnikatelé, vědci a každý, jehož čas, produktivita a zdraví jsou na prvním místě. Sami tak celou situaci můžeme využít k experimentu – jak rychle a dobře jsme schopni si vybudovat nové návyky, které nám mohou sloužit i do budoucna?
Jak si vybudovat návyk?
O budování návyků byla již napsána celá řada knih, které popisují nejrůznější taktiky a techniky. Systém a disciplína jsou samozřejmě důležité, ale pro mě je číslem jedna a velkým pomocníkem při budování návyku jedna věc – meditace. Když si na pár minut jen tak sednu a pouze pozoruji své myšlenky, trénuji proces uvědomování. Je totiž téměř nemožné udržet hlavu čistou a pozornost nehybnou. Vždy uskočí k nějakému vjemu, situaci nebo emoci. Mým úkolem je pouze si tohle vandrování pozornosti uvědomit a vrátit ji zpět k sobě, k dechu, do přítomného momentu. Je to, jako by se doslova trénoval ten sval pozornosti a uvědomování skrytý v mém mozku.
A jak to pomůže při budování návyku? Čím více se mi bude dařit trénovat uvědomění během meditace, že má pozornost někde cestuje, tím více si budu všímat svých automatických reakcí. A tehdy je můžu začít přepisovat a vytvářet si místo nich kvalitní návyky. Jako takový další pomocník pro uvědomění si nějaké automatické reakce je prostý zápisník nebo telefon. Když chci přestat reagovat určitým způsobem, například si přestat sahat na veřejnosti na obličej při každé příležitosti, mohu si zapsat čárku do zápisníku nebo telefonu pokaždé, když se mi to stane nebo když na to pomyslím. Tak trénuji svou pozornost, aby si to příště uvědomila i bez zápisníku, a já tak nový návyk mohl přidat nebo odstranit ze své identity.
Zapamatuj si:
Každý máme automatické reakce, které nám během současné situace mohou uškodit. Jedná se i o mikronávyky hygieny, socializace, ale i práce s myslí. Dnešní situace kolem šíření nákaz a negativních vlivů stojí i na naší schopnosti kvalitně budovat a přepisovat takové mikronávyky. Jedním z nejefektivnějších nástrojů na přepisování a budování návyku je meditace. Meditace je tréninkem uvědomování. Jako další nástroj poslouží zapisování situací a automatických reakcí do zápisníku nebo telefonu.
Budování návyku je dovednost. Když se ji dobře naučíme nyní během krize, tak tím nejen pomůžeme společnosti kolem nás, ale také se nám už ze života nevytratí. Více informací o biohackingu najdeš v naší FB komunitě Biohacking CZ/SK, tak se připoj mezi nás.
