Žijeme v době sympatické dominance. To neznamená, že by kolem bylo větší množství sympatických lidí, ale v jazyku neurovědy jde o pře-aktivovaný stresový systém. Jde o to, že tělo a mozek jsou pod neustálou palbou informací, emocí, rychlosti, tlaku a do toho všeho se každý den připojují i různá traumata a traumátka, která nám ovlivňují život, a to i v těch nejmenších možných rozhodnutích. To vše vytváří nelehké prostředí pro náš organismus, aby mohl fungovat dlouhodobě a zároveň prosperoval zdravím a dlouhověkostí. Naštěstí v těle existuje i protipól stresové odpovědi, který vše umí znovu dát do rovnováhy. Je to parasympatikus a jeho hlavní představitel bloudivý nerv, který řídí, jak kvalitně se umíme uklidnit a řešit problémy, ale i jak dobře dokážeme komunikovat a číst výrazy ostatních.

Bloudivý nerv – nervus vagus

Nervus vagus sídlí v docela maličkém jadérku v mozku, které neměří víc než 3 mm. A tyhle titěrné 3 milimetry ovlivňují všechno. Představte si to jako telefonní linku, která říká srdci, aby zpomalovalo tep; plicím, aby se flexibilněji stahovaly; brzlíku, aby trénoval nové imunitní buňky; žaludku, aby zahájil trávení, a spousty dalšího. Aktivace parasympatiku je tak klíčová pro všechny základní funkce našeho organismu, od kterých se odráží všechno ostatní. Toto je ale pouze jedna funkce parasympatiku – tedy udržovat organismus v klidu a podvědomě řídit procesy, jako je správná činnost orgánů. S jeho dalšími funkcemi souvisí něco, co je pro život člověka stejně nepostradatelné jako kyslík. Jedná se o mezilidské vztahy, komunikaci a emoce. A s tím se pojí i polyvágní teorie, která je předmětem dnešního podcastu.

Co nám parasympatikus zprostředkovává?

• Klidový stav
• Snížení krevního tlaku
• Flexibilnější dech
• Posílení imunitního systému
• Efektivnější zpracování jídla a více energie pro mozek
• Nestresové myšlení
• Pro-sociální emočně stabilní komunikaci

Když se naučíme z naší přehlcenosti sympatikem efektivně přecházet do parasympatického stavu, naše tělo a mysl nám poděkují. A také z toho bude těžit výkon, protože kvalitní odpočinek do velké míry definuje i naše budoucí výsledky. Přechod do sympatického nabuzeného stavu pak bude efektivnější a výraznější! A zde se opravdu jedná o ten odpočinek fyziologický, protože často můžeme mít dojem, že odpočíváme, ale tělo je přitom stále v nabuzeném stavu. 

Proč bychom měli vědět o svém bloudivém nervu? Jakou roli hraje při traumatech a v limitujících vzorcích chování? Jak nám může zachránit život v traumatické situaci? A proč díky tomu může vzniknout stresová porucha? To a také spoustu technik, jak se svým bloudivým nervem pracovat, se dozvíte v novém dílu podcastu Code of Life.

Více informací o biohackingu najdeš v naší FB komunitě Biohacking CZ/SK, tak se připoj mezi nás.