Proč se lidé v budoucnosti budou více hýbat?

Kdybys před 10 000 lety řekl člověku, že by se měl víc hýbat, tak by si poklepal na čelo a řekl by si, že jsi blázen. V té době bylo přirozené se hýbat neustále. Lidé naopak potřebovali šetřit energii, kterou využívali hlavně na to, aby si zajistili potravu, která jim pomáhala přežít.

Jak je to s pohybem dnes?

Dnes se doba změnila. Máme často sedavá zaměstnání, hromadnou dopravu do vzdálenosti 1 km nebo všude jezdíme autem, a tak je zásadní si pohyb začít aktivně doplňovat.

Proč je pohyb tak důležitý?

Možná jste někdy přemýšleli o budoucnosti lidstva. Některé filmy nás vedly k domnění, že se v budoucnosti budou lidé hýbat méně a méně, budou tloustnout nebo trávit více času ve virtuální realitě a tam odžijí svůj život.

Čím více se však v problematice pohybu budete vzdělávat a spatříte, čemu všemu pohyb předchází, pravděpodobně změníte názor. Zjistíte totiž, že pohyb je například jednou z nejlepších prevencí poruch mentálního zdraví a neurodegenerativních onemocnění.

Pohyb je primární funkcí naší nervové soustavy, nikoli naopak

Pohyb je primární funkcí naší nervové soustavy. Mozek a nervová soustava jsou tu pro tělo a tělesný pohyb, ne obráceně.

Pohyb je kromě spousty dalších věcí zcela zásadní jakožto odpověď organismu pro vypořádání se se stresem. Pohyb je z evolučního hlediska úzce svázán se stresem, proto v našem těle při pohybu dochází ke spínání mechanismů, které se se stresem dokáží do určité míry vypořádat. To je i důvod, proč se po intenzivnější fyzické aktivitě cítíme tak dobře.

Boj, nebo útěk v moderní společnosti

Jak jsme si říkali v týdnu o stresu, když se dostaneme do stresující situace, spustíme mód „boj, nebo útěk“. V jednací místnosti si na nás třeba šéf neoprávněně otevře pusu. Co se stane v našem těle? Dostane se do stresu. Přirozenou reakcí těla by byl pohyb – útěk, nebo útok. My však nemůžeme udělat ani jedno.

Společnost nám nasazuje pomyslná pouta, a tak mnozí z nás nejsou schopni adekvátně zareagovat pohybem. Vytočíme své tělo na nejvyšší otáčky, jako bychom chtěli vyhrát svůj životní závod, avšak v okamžiku, kdy zazní gong, skočíme na brzdu. A to se stává i několikrát za den, což pro naše tělo není moc dobré.

A jako bonus si tu situaci budeme přehrávat v hlavě často celý den a budeme se tak ještě mentálně a hlavně chemicky neustále připravovat na životní utkání, které nikdy neproběhne.

Nejstarší část mozku řídí náš stres a dech funguje jako brána pro jeho řízení

Zvládání stresu

Evoluční vazba pohybu se stresem

I proto je obrovsky fascinující, jak je pohyb se stresem provázán. Vezměte si, že kdybyste si po této situaci šli zaběhat, tak po doběhnutí se problém najednou nezdá tak vážný, důležitý nebo je někdy dokonce pryč. Aniž bychom dostali nějakou novou informaci, problém se utlumil.

Pohyb je tedy pro nás evolučně mechanickou odpovědí na stresovou událost.

Na co všechno se ve videu můžete těšit:

Nakreslím vám obrázek všeho zmíněného, aby si všechno lépe sedlo.
Jak nám pravidelný pohyb kompletně změní život a rozhodne o kvalitě našeho stárnutí?
Proč pohyb není jen o chození do posilovny?
Jaký pohyb dělat během dne?
A v čem všem je pohyb výhodný?

To a mnohem více se dozvíte v dnešním videu: