Ačkoli zatím nevíme, jaké spektrum světla pro nás bude nejvýhodnější, víme, že pokud bude obsahovat spektrum podobné slunci, tak nemůžeme šlápnout vedle.

Může nám správné světlo zlepšit výkon mozku?

Spektrum, které je do velké míry podobné slunci, zlepšuje kognitivní vlastnosti mozku. Kognitivní schopnosti jsou poznávací funkce mozku. Jejich zlepšení v důsledku znamená zkrácený reakční čas, schopnost lépe si pamatovat a schopnost lépe vyvolávat uložené informace z paměti.

Jak je to možné? Dá se to změřit.

Světlo, které má více než 90% shodu se sluncem

V historii člověk neměl k dispozici spektrum, které by svítilo velmi podobně jako slunce. Dnes již existuje a lidem se z takto krásně nasvícených míst nechce odcházet, jelikož nám simuluje účinky sluníčka. A jako bonus nám u toho stoupá hladina serotoninu! Je to, jako když jedeme na dovolenou a těšíme se na ni. Na ten pocit, až se budeme válet na slunci a zvýší se nám serotonin.

Tento pocit však většinou nemáme uvnitř v budovách, jelikož v běžném (umělém) světle nedostáváme serotonin. Pokud se však doplní vlnové délky, které podporují zvýšení hladiny serotoninu, tak se zároveň zvyšuje kognitivní výkon mozku.

Studie

Tato studie probíhala na dvou pražských gymnáziích. Na gymnáziu Na Pražačce a u Libeňského zámku – to byla kontrolní skupina. Byla to vybraná gymnázia s okny shodné velikosti otočenými na stejnou světovou stranu, aby přirozené světelné podmínky byly totožné.

D2 kognitivní test

Studenti byli testováni složitými testy na obrazy a slova a k tomu se přidal velmi náročný D2 kognitivní test obsahující malá písmenka, která se vzájemně podobají (d, b, q, p). Test zkoumá pozornost dětí a jejich schopnost rozlišovat velmi podobná písmena s drobnými doplňujícími detaily, například různým počtem apostrofů. Studenti postupují po řádcích a hodnotí se, kolik řádků dokázali projít, kolik písmen přeskočili, kolik jich zaškrtli správně a v jakém řádku začali dělat chyby.

U světel je důležité si říci, že největší přínos mají v zimě. Jako kabát.

V létě se totiž nemusí zhruba od května svítit. Avšak v zimě, kdy není tolik slunce, je logické, že je výhodné světlo doplnit. A tehdy studenti z gymnázia Na Pražačce, kteří byli podrobeni kognitivním testům, dosáhli v zimě téměř tak dobrých výsledků jako v létě, jelikož byli vystaveni světlu s podobným spektrem, jako má světlo sluneční. Naopak na kontrolním gymnáziu dělali v zimě studenti pod běžným umělým světlem o 25 % více chyb než studenti s “kognitivním světlem”.

Pak se provedl test v létě a výsledky se srovnaly. Chybuje se tedy více v zimě, tam, kde se nesvítí prokognitivním světem. Hypotéza se tak potvrdila.

Aby zapůsobilo placebo, i v kontrolním gymnáziu pobíhali lidé se štaflemi a předstírali, že mění světla na ta prokognitivní. Následující rok se vyměnila světla i u kontrolní skupiny a testy v zimě se opakovaly. I v zimě to pak již dopadlo výborně a chyb studenti dělali méně.

Na tomto odkazu si můžete přečíst článek o této fascinující studii.

Podrobnější informace se dozvíte v dnešním úvodním videu s Hynkem Medřickým, nejznámějším odborníkem na světlo, který přijal pozvání do našeho Biohackingu z 0 na 100.