Lidská energie a koenzym Q10

Aby mohlo naše tělo správně fungovat, je nutné, aby mělo dostatek energie. Hlavním zdrojem energie pro lidský organismus je přísun jídla, vody a kvalitního spánku. Víte ale, v jaké formě se energie v našem těle vyskytuje? Celý náš metabolismus směřuje k tvorbě zázračné molekuly jménem adenosintrifosfát neboli ATP. Tato molekula je potřebná pro vykonávání jakékoliv činnosti a bez ní bychom zkrátka nemohli fungovat. Pojďme se na ni tedy podívat podrobněji a zjistit, jaké komponenty jsou pro její syntézu nezbytné.

ATP – zázračná molekula, bez které bychom se neobešli

Adenosintrifosfát je molekula zásadní pro správnou funkci všech lidských buněk. Dodává energii mnoha procesům, jako jsou svalové kontrakce, šíření nervových vzruchů, pohon metabolických reakcí a transport potřebných látek přes membrány buněk (1). Při spotřebě se odštěpuje molekula fosfátu (představme si fosforu) za uvolnění přibližně +30,6 kJ/mol. Odhaduje se, že lidské tělo spotřebuje zhruba 2×10²⁶ molekul ATP, což je zhruba 160 kg ATP za den. Každá molekula ATP zhruba třikrát za minutu podlehne odpoutání a opětovnému navázání fosfátu (2). 

ATP zachycuje chemickou energii získanou rozkladem molekul potravy a uvolňuje ji pro další buněčné procesy. Protože buňky neustále ATP odbourávají, je potřeba zajistit určitý mechanismus, který by mohl použité molekuly ATP navrátit do formy, ze kterých tělo může opět těžit. V lidském organismu se tento mechanismus nazývá buněčné dýchání. 

Buněčné dýchání neboli továrna na výrobu energie

K buněčnému dýchání neboli oxidativní fosforylaci dochází v mitochondriích buněk. Ty si můžeme představit jako jakési továrny na výrobu energie. Tento proces probíhá ve speciálně konstruovaných komorách umístěných v jejich vnitřních membránách (3). Z chemického hlediska probíhá buněčné dýchání prostřednictvím transportu elektronů na membráně mitochondrií. K tomu dochází díky přítomnosti kyslíku, NADH a koenzymu Q10 (2). Proto se také v souvislosti s výkonem mluví o tzv. aerobním a anaerobním metabolismu. Aby nedocházelo k bolesti svalů po náročném tréninku a měli jsme dostatek energie, je dobré se držet co nejvíce v metabolismu aerobním. Laicky řečeno, udržovat si stálý, ne příliš vysoký průměrný srdeční tep, čímž dodáme tělu dostatek kyslíku. V těle pak může probíhat buněčné dýchání a tvořit se velké množství energie.

Koenzym Q10 – proč se o něm tolik mluví a k čemu je v těle dobrý?

Jak již bylo řečeno, koenzym Q10 (CoQ10) se účastní hlavní výroby energie. Funkce této molekuly je ovšem mnohem širší. Kromě své úlohy v buněčném dýchání je CoQ10 hlavním antioxidantem, který chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály kyslíku (4). Tyto reaktivní formy jsou bohužel součástí mnoha běžných metabolických pochodů v těle. Mohou zapříčinit poškození DNA a molekul účastnících se životních procesů. Pokud tělo funguje správně, je schopné s nimi samo poradit, např. právě prostřednictvím koenzymu Q10 nebo různých enzymů. Vzhledem k tomu je patrné, že by nedostatek CoQ10 mohl přispívat ke vzniku závažných onemocnění a selhání celého mitochondriálního systému (5). 

Dávka koenzymu Q10, kterou lze získat z potravy, je 2-5 mg/den a jen 10 % z toho je opravdu využito!

Strava, syntéza a suplementace

U zdravých jedinců se normální hladina CoQ10 udržuje dvěma způsoby. Buď pomocí přijaté potravy, nebo vlastní syntézou. V potravě ho přirozeně najdeme v tmavé zelenině (špenát, brokolice), v luštěninách (sója a arašídy), olejnatých plodech (ořechy a mandle), a hlavně v mase a v rybách (makrely a sardinky) (6). Nicméně dávka CoQ10, kterou lze získat z potravy, je 2-5 mg/den a jen asi 10 % z toho je opravdu využito. Je to proto, že potrava často neobsahuje dostatek vody, která je potřebná pro jeho vstřebání. Co se týče vlastní syntézy, tělo je schopné si poradit samo do zhruba 40 let věku. Od tohoto momentu s přibývajícím věkem hladina koenzymu Q10 klesá a je potřeba jeho zdroj hledat někde jinde (7).

Od 40 let věku hladina koenzymu Q10 v těle klesá a je potřeba jej doplnit jiným způsobem!

Na trhu je proto k dispozici několik značek produktů obsahujících CoQ10 ve formě prášku, kapslí nebo oleje, v redukované nebo oxidované formě a v různých dávkách, které nabízejí různé formy účinku. Suplementace CoQ10 je zcela bezpečná. Několik klinických studií při použití vysokých dávek neprokázalo nežádoucí účinky natolik významné, aby ohrozily zdraví jedince. Jediný, kdo by se měl před suplementací poradit s lékařem, jsou těhotné a kojící ženy. Prozatím nebyla provedena žádná studie, která by nezávadnost v tomto případě prokázala (8).

V našem kurzu Průvodce suplementů vás provedeme světem doplňků stravy od úplných základů, až po pokročilé strategie biohackingu, které sami praktikujeme.

Závěr

Bez energie bychom nebyli schopni vykonávat žádnou činnost všedního dne. V tomto článku jsme si objasnili, že hlavní výrobnou tělesné energie je proces buněčného dýchání. Hlavní molekulou, která se účastní tohoto procesu, je konzym Q10. Lidské tělo je schopno jej přijímat z potravy, ovšem ve velmi malém množství. Vlastní syntéza je dostatečná jen asi do 40. roku života. Poté je třeba CoQ10 doplňovat v rámci doplňků stravy. Doplňování koenzymu Q10 ovšem neuškodí ani mladším lidem, kteří mají vysoké nároky na výdej energie. Nedostatek tohoto koenzymu totiž vede ke vzniku reaktivních forem kyslíku, které mohou způsobit řadu onemocnění.

Zdroje:

1. Rajendran, M., et al., Imaging Adenosine Triphosphate (ATP). The Biological bulletin, 2016. 231(1): p. 73-84.
2. Cole, L.A., Chapter 10 – Adenosine Triphosphate Energetics, in Biology of Life, L.A. Cole, Editor. 2016, Academic Press. p. 65-77.
3. Nolfi-Donegan, D., A. Braganza, and S. Shiva, Mitochondrial electron transport chain: Oxidative phosphorylation, oxidant production, and methods of measurement. Redox Biol, 2020. 37: p. 101674.
4. Sangsefidi, Z.S., et al., The effect of coenzyme Q10 supplementation on oxidative stress: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled clinical trials. Food Sci Nutr, 2020. 8(4): p. 1766-1776.
5. Neergheen, V., et al., Coenzyme Q10 in the Treatment of Mitochondrial Disease. Journal of Inborn Errors of Metabolism and Screening, 2017. 5: p. 2326409817707771.
6. Casagrande, D., P.H. Waib, and A.A. Jordão Júnior, Mechanisms of action and effects of the administration of Coenzyme Q10 on metabolic syndrome. Journal of Nutrition & Intermediary Metabolism, 2018. 13: p. 26-32.
7. Mantle, D. and A. Dybring, Bioavailability of Coenzyme Q10: An Overview of the Absorption Process and Subsequent Metabolism. Antioxidants (Basel), 2020. 9(5).
8. Hernández-Camacho, J.D., et al., Coenzyme Q(10) Supplementation in Aging and Disease. Frontiers in physiology, 2018. 9: p. 44-44.