Alergie na chlad – co to je a jak ji léčit?

Setkávám se na workopech s otázkou, zda existuje alergie na chlad neboli chladová alergie. Alergie na zimu bývá často označována jako “pseudoalergie”. Proč, když alergie na chlad dokáže reálně znepříjemnit život? Jak ji biohacking může zmírnit? Co otužování a alergie na chlad?  

Chladová alergie není v pravém slova smyslu alergie. Typická alergie je projev imunitních reakcí v těle a má vždy jako původce vnější alergen, který se dostane do těla a imunitní systém na něj přehnaně silně reaguje. Bývá to prach, pyl, jisté druhy potravin. Alergie může vzniknout i na různé látky a povrchy. Například oblečení z nekvalitní nebo umělé tkaniny může v některých případech způsobit na kůži vyrážku. V tomto případě se jedná o kontakt s vnějším prostředím, alergen do těla neproniká. 

Chladová alergie je zvláštní kategorie, protože se nejedná o žádnou z těchto možností, nýbrž o nízkou teplotu popřípadě náhlou změnu teplot. Lékaři si zatím nejsou úplně jistí, jaký mechanismus ji způsobuje. Teorie alergie na chlad mluví o přecitlivělých kožních buňkách a zvýšené produkci histaminu, který se účastní také ostatních druhů alergických reakcí. Z tohoto úhlu pohledu je alergie na chlad, tak jako další druhy častěji vídaných alergií, způsobena přehnanou reakcí imunity (autoimunitní reakce). 

Otužování: Kompletní průvodce chladem

Jak se alergie na chlad projevuje? 

Alergie na zimu se projevuje zarudnutím kůže, která může mít tendenci svědět nebo praskat. Proto bývá někdy označována jako “chladová kopřivka”. Chladová kopřivka se objevuje v místech, kde bývá kůže častěji odhalená, tedy na rukou a obličeji. Kýchání a kašlání se za reakce nepovažují. Pokud nechtěnou kožní reakci doprovází, bývají způsobeny jinými vlivy, jako jsou například plísně v okolním vzduchu. 

Vyrážky nebo otoky se objevují nejtypičtěji do několika minut po vystavení se zimě, u někoho však až po návratu do tepla. Případně se objevují v chladových podmínkách a po návratu do tepla se zhorší. To dělá ochranu (prevenci) složitější. Základem je, aby člověk, který alergii na zimu řeší, sám sebe pozoroval a sledoval, kdy a v jakých situacích alergická reakce přichází. Dokáže ji v některých případech vyvolat už jen náhlá změně teplot, kdy se z tepla rychle dostane do zimy nebo i naopak?

Ve vážnějších případech může dojít k celotělní reakci (takzvanému anafylaktickému šoku), který může provázet pocení, zrychlení srdečního tepu nebo mdloby. Většina příznaků alergie na chlad zmizí do dvou hodin. Vyvolat je může teplota kolem 0 °C, při vyšších teplotách to bývá zřídka. 

V některých případech se dokonce nedoporučuje konzumace ledových nápojů, která by mohla mít za následek otok jazyka. To je jedno doopravdy vážné nebezpečí spojené s reakcemi na chlad. Oteklý jazyk představuje překážku v dýchání a kromě potenciálního nebezpečí udušení je silně stresovým faktorem pro psychiku.  

Čím je alergie na chlad způsobena? 

Jak jsme psali v úvodu, o příčinách aktuálně neexistují přesvědčivé důkazy. Jedna z možností je spojení s psychikou a psychosomatickým stavem. 

Otázkou je, jak alergii na chlad odlišit od běžných příznaků chladného vzduchu. Například když si na sjezdovce sundáš rukavice, aby ses napil/a čaje, je přirozené, že ruce zčervenají, protože jsou více prokrvené. Případně pak kůže po delším čase může v různé míře vysychat. 

Lidé postižení chladovou alergií mají příznaky v řádu let (dva až šest) a podle statistik to bývají mladí dospělí. Občas se může vyskytnout v rodině více případů, ale nebyla spolehlivě vysledována dědičnost. V některých případech se objeví alergie na chlad po prodělání jiného onemocnění, jako je virová hepatitida (žloutenka), plané neštovice nebo mononukleóza. 

Co s ní dělat?

Lékaři při diagnostice v některých případech předepisují antihistaminika, aby blokovali nadměrnou produkci hormonu histaminu, který se účastní alergických reakcí. V případech se silnějšími reakcemi předepisují lékaři kortikoidy. 

Člověk postižený příznaky alergie na chlad bude mít tendence se zimě vyhýbat. Jedna z možností prevence je vyhýbat se náhlým změnám teplot, které mohou být pro organismus náročnější než nízká teplota samotná (pokud jste v nízké teplotě normálně oblečení).

Dalším logickým krokem je kůži mazat. Specifické masti občas předepisuje ošetřující lékař. Mezi možnosti mírnění následků patří například aromaterapie nebo práce s psychikou, například také neurolingvistické programování (NLP). V mé zkušenosti je NLP v určitých případech velmi rychlá cesta, jak si někdy už v desítkách minut pomoci od potíží, které člověka sužují roky i déle. Dají se jím odblokovat nejrůznější strachy jako například z létání a výšek nebo fóbie z pavouků či nesnášenlivost jistých chutí. Stejně jako u léčby farmaky, je účinek závislý na konkrétní individuální situaci jednotlivce. V případě práce s psychologickými faktory záleží samozřejmě také na metodice a dovednostech terapeuta. 

Jak na otužování, když máš alergii na chlad

Může se zdát, že alergie na chlad nedovoluje jeden z nejúčinnějších způsobů práce se sebou, kterou biohacking nabízí, a to je chladová terapie. Ponor do ledové vody nebo studená sprcha mohou v určité formě způsobit potíže, ať už se jedná o příznaky na kůži nebo například snížení krevního tlaku, o kterém některé zdroje hovoří. Co ale v této situaci můžeme udělat, je k chladu přistupovat velmi pozvolna. Standardní otužovací plán pro studenou sprchu můžeme ještě zmírnit začátkem s vlažnou vodou. Ve všech plánech jinak doporučuji použití co nejstudenější vody, kterou však využíváme ze začátku nebo v minimalistické verzi jen na část těla, jako je například předloktí. Díky velmi pomalému postupu zvykání si na chlad může tělo i psychika zjistit, že chlad nepředstavuje hrozbu hodnou viditelných autoimunitních reakcí.

V řádu měsíců můžete postupně snižovat teplotu u každého kroku, který uvádím v plánu se studenými sprchami. Realizace plánu k celotělní ledové sprše může v tomto případě trvat rok. To je úplně v pořádku, protože se sprchujeme stejně, takže to nestojí čas navíc. Potenciálním výsledkem takové disciplinovanosti je nejen zmizení příznaků alergie na zimu, ale také vstup do světa jednoho z nejjednodušších a nejúčinnějších způsobů budovaní nejlepší verze sebe sama pomocí biohackingu.

Osobní zkušenost

Na základní i střední škole jsem míval po pobytu v zimě na obličeji a rukou suchou kůži, která hlavně na rukou měla tendenci při delším pobytu zčervenat a otékat. Chladová alergie jsme tomu neříkali, aspoň si nepamatuji, že by lékař někdy použil tento výraz. Celkově jsem měl kvůli problémům se stavem kůže nějakou dobu předepsané kortikoidové masti (nejen na ruce, kde se reakce projevuje pravděpodobně nejčastěji), ale účinek na můj stav byl minimální.

Máš s alergií na chlad osobní zkušenost? Znáš někoho, kdo ji řeší? Jak se projevuje? Neváhej a sdílej s námi v biohackingové skupině.