V roce 2009 zjistila studie, že průměrný Američan zkonzumuje 34 gigabajtů obsahu a 100 000 slov informací denně. V tomto obsahu je ukryto obrovské množství příběhů. Takové množství informací a příběhů je rozhodně více, než museli zpracovat naši předkové. V roce 2009 byl iPhone na světě teprve rok, nedokážu tak ani odhadnout, kolik obsahu a informací konzumujeme dnes, o 12 let později.

Plaveme tak v rozbouřeném moři plném informací, příběhů, které nám vypráví svět, zprávy, Netflix, knihy, podcasty, Facebook, Instagram… Příběhů, které vyprávíme sami sobě, a příběhů, které vyprávíme druhým. 

Výzkumy však ukazují, že všechny tyto příběhy mají obrovský dopad na naši pohodu a blaho. Však se zpětně podívejme na všechno, co se nám nebo jsme sami sobě vyprávěli za poslední rok ohledně korony, a jak to ovlivnilo naše společenské zdraví, ale někdy – byť jen na chvíli – i naše vlastní zdraví. 

Jak s informacemi pracovat?

1. Vyselektujte ty informace, které vám pomáhají

Některé příběhy jsou hluboce prospěšné. Vědci z New School for Social Research zjistili, že literární fikce (na rozdíl od nejprodávanějších thrillerů a romance) pomáhá lidem rozvíjet dovednosti potřebné ve vztazích, například schopnost vidět věci z pohledu druhé osoby atp. Účastníci studie, kteří četli literární fikci, byli schopni snáze číst emoce druhých pouze z pohledu do lidských očí.

Vědci se domnívají, že klíčovým důvodem je, že literární fikce zlepšuje naše kreativní a intelektuální schopnosti, které trénujeme ve snaze porozumět postavám knihy. Schopnost uvědomovat si pocity druhého začíná dle vývojových psychologů už u batolat a časem se rozvíjí. Četba kvalitní literatury nám pomáhá přinášet nové vhledy a pomáhá nám vidět svět prostřednictvím zkušeností někoho jiného.

2. Odstraňte ze svých životů destruktivní informace

Konstantní příliv negativních, smutných či traumatických zpráv či jiné formy vyprávění (přívaly reklam plných irelevantních informací, thrillery, horory, pornografie…) nás nejenom vyčerpávají, ale mohou být dokonce velmi destruktivní. 

Stejně jako u stravy, kde se stáváme tím, co jíme, tak se naše osobnost stává tím, jaké informace si průběžně vpouštíme do mysli.

Pokud ještě navíc tyto informace vstřebáváme před spaním, kdy jsme nejvíce ovlivnitelní, máme o “práci” na sobě postaráno…

3. Vytvořte si hranice

I kdyby nás obklopovaly hluboce prospěšné informace, i ty ve velkém množství mohou být ochromující a unavující. Příliš mnoho čehokoli, i toho dobrého, nám může ubližovat.

Proto je výhodné si vytvořit pevné bloky času, které využijeme pro příjem, ale zároveň pro odpojení se a zpracování všeho, čemu jsme byli vystaveni. Vzhledem k velkému množství informací, které každý den vstřebáme, není překvapením, že jimi jsme vyčerpáni, ochromeni či vystresováni. Je fantastické být neustále v kontaktu s tímto úžasným světem a neskutečnou dobou, avšak o to víc je nutné se záměrně odpojovat, abychom si zachovali zdravý rozum.

Zde je několik vědecky podložených tipů, které vám pomohou:

• Grounding, procházky v přírodě, meditace, cvičení, technologické půsty.
• Sdílení našich pocitů s druhými i jejich zapisování je velice terapeutické.
• Nebo další záměrný trend moderní doby jménem digidetox.

4. Budujte odolnost a nevyhýbejte se 

Konstantní prací na sobě a rozvojem našich sil se budeme stávat lepšími a budeme schopni zvládat více. Přijímat bez souzení.

Jakmile najdete balanc, začněte se těmto situacím záměrně vystavovat, naučte se v nich uvolňovat a budujte tak vyšší toleranci. Pomohou k tomu různé formy meditace i dechová cvičení, která nám pomohou uklidnit náš nervový systém.