Dnešním stěžejním tématem je identita. Probíráme se tím, jak se utváříme od chvíle, kdy se narodíme. Jakou roli v tom všem hrají geny? Probereme vývojové fáze a řekneme si, na čem se podílí. Vysvětlíme si, jak moc důležité je si to v dnešní době uvědomovat. Co nám říká věda? Proč si maximalizovat náhodu? Proč je důležité nevědět? Jak moc zásadní je to, kam směřuje naše pozornost? Co to je vtělená kognice? To vše a mnohem víc v dnešním podcastu.

Co je to identita?

Už jste si někdy položili tuhle otázku? Jestli ano, zajisté vás překvapilo, kolik je možných odpovědí. Identita formuje naše vztahy, smýšlení o světě i osobnostní rysy – ty dobré, ale i ty “špatné”. Identita je to naše “Jáství”, které má koníčky, komunikuje s lidmi a snaží se světem proplouvat s nadšením. Jenže kde začíná a kde končí? Co ji definuje? Těmito otázkami se zabývají filosofové po staletí a dnes jim obstojně konkuruje moderní neurověda. Pomocí neurozobrazovacích přístrojů jako je fMRI nebo EEG můžeme měřit aktivitu mozku v různých situacích a díky tomu i stopovat původ našeho “Jáství”. Jenže o subjektivní rovině nám toho ani snímky mozku zatím moc nepoví. V čem tedy tkví ta pravá otázka identity?

Geny, nebo prostředí? 

“Nature vs. nurture” aneb je naše osobnost utvářená geneticky, nebo je ovlivněna prostředím? Odpověď dává za pravdu oběma scénářům. Geny představují jakousi konstrukci v utváření osobnostních rysů. Prostředí nás však formuje víc, než jsme si ochotni či schopni připustit. Dítě se vyvíjí skrze tzv. “kritický věk”, během kterého do své identity nasává velkou spoustu věcí z prostředí kolem. Učí se téměř automaticky. Díky tomu se do jeho identity promítají vzorce z okolí, od rodičů, kamarádů, ale i z ekonomických poměrů a životního stylu. Identita je tak z části výsledkem genů a z části výsledkem dětství. V dospělosti to pak vypadá, jako bychom dostali základní ucelený balíček zkušeností, vzorců chování a všeho, co utváří naši celkovou identitu. 

Stáváme se tím, co vpouštíme do vlastní identity

Každá cesta seberozvoje a biohackingu začíná u sebepoznání. Nejprve si musíte všimnout, co se ve vaší identitě nachází a co ji formuje, abyste s tím mohli něco dělat. Identita je stejně měnitelná jako mozek. Nepřekopete jej od základů, ale změny možné jsou a celkem nemalé. Mozek totiž disponuje vlastností zvanou “neuroplasticita”, díky které se zvládá měnit na základě nových zkušeností a správných neurochemických koktejlů v mozku. Tento mechanismus je veledůležitý pro jakoukoliv adaptaci. O čem je řeč?

Když je člověk vystaven novému prostředí, aby “přežil” a dokázal se v něm zorientovat, musí v jeho nervovém systému proběhnout řada změn. A s každou novou přestavbou se mění i celý člověk a jeho fungování ve světě. Identita je tak stejně plastická jako mozek samotný. Ve výsledku je to totiž jedna a ta samá věc, která dává životu smysl a nám nadhled nad vlastním chováním. A jak praví jeden můj oblíbený citát – “stáváš se tím, co vpouštíš do vlastní identity”.

V dnešním podcastu se dozvíte, co všechno se děje s identitou, když se narodíme do světa. Jak se rozvíjí s pamětí a prvními traumátky ze života. K čemu je maximalizace náhody a jak moc identitu ovlivňuje manipulace s pozorností v podobě neurohackingu sociálních sítí. Podcastem vás provedou Daniel Kosec a Vojtěch Hlaváček. Přejeme příjemný poslech.