V průběhu let se zjistilo, že nízké hladiny vitamínu D jsou u lidí v pokročilém věku asociovány s depresí. Existovalo ale jen velice málo studií, které by tento efekt zkoumaly dlouhodobě. Nyní vyšla studie, která se zaměřila na dlouhodobé užívání vitamínu D3 u lidí starších 50 let. Studie je unikátní v tom, že byla provedena na 18 353 lidech a probíhala po dobu 5 let. Nebyl prokázán žádný významný rozdíl v incidenci (počtu nových případů) klinické deprese, symptomů deprese nebo poruch nálady oproti placebu (1).
Asociace vs. kauzalita
To je krásná ukázka toho, jak nám věda může nabízet nejrůznější směry, kterými danou problematiku můžeme řešit. Tím, že vztah je kauzální, nevíme, jestli je to vitamín D, který ovlivňuje náladu, nebo podprahové mechanismy, jichž může být nespočet, které následně ovlivňují hladiny vitamínu D. Vitamín D se nám totiž tvoří i na základě vystavení se slunečnímu záření. U starších lidí se tvoří méně, ale jeho tvorba i dosažení adekvátní úrovně jsou možné, pokud člověk tráví dostatek času na sluníčku. Incidence poruch nálad tedy může způsobovat celá řada dalších mechanismů, které jsou spojeny s tvorbou vitamínu D, a v tomto případě tomu tak pravděpodobně je.
První, co mě napadá, je fyzická aktivita, protože pokud mám adekvátní úroveň vitamínu D, pravděpodobně trávím více času venku na sluníčku. No a ven musím dojít, což znamená, že se s větší pravděpodobností pohybuji více než lidé, kteří mají méně vitamínu D a tedy i méně pobytu na sluníčku. Další faktor může být znovu spojen s vystavováním se slunci a to je příroda. Ze studií vyplývá, že příroda je jeden z faktorů, který pozitivně ovlivňuje naši náladu i imunitu. Dalším aspektem pak může být strava, kde zastoupení některých látek ovlivňuje tvorbu vitamínu D, a zrovna tyto látky se mohou vyskytovat v potravinách, které mají další účinky na naše zdraví a tedy i na naši psychiku.
Je toho mnoho, zde se snažím jen ukázat, že asociace opravdu neznamená kauzální vztah a na ten je mnohdy daleko náročnější přijít. Proto se dělají studie tohoto typu, které se tyto vztahy snaží potvrdit či vyvrátit. Nyní jsme zase o kousek blíž tomu, jak to doopravdy je a kterým směrem vést zkoumání v budoucnu.
Znamená to, že vitamín D máme zahodit?
Rozhodně ne! Tohle je pouze jeden velice specifický aspekt suplementace vitamínu D – a jeden z těch nejkomplexnějších, což je naše psychika. Vitamín D ale stále stojí za pozornost. Nejprve si musíme říct, že se nestalo, že by lidem bylo hůře na vitamínu D, to rozhodně ne. Došlo k nepatrnému zlepšení, které ale nebylo signifikantní, a mohlo se tedy jednat pouze o náhodu.
Vitamín D, imunita a COVID-19
Vitamín D se v těle mění na steroidní hormon, který ovlivňuje kolem 5 % protein kódujícího lidského genomu. V posledních měsících se vitamín D zmiňuje hlavně ve vztahu k imunitě, což je ale pouze jeden aspekt komplexního celku. Vitamín D hraje roli v udržování kostní tkáně, svalů, imunity, redukci a ochraně před srdečními a onkologickými onemocněními (2).
V jedné vysoce kvalitní meta-analýze vyšlo najevo, že suplementace vitamínu D snižuje riziko infekce dýchacího ústrojí (3). Konkrétně to bylo snížení o 50 % u lidí, kteří měli nedostatek vitamínu D, a 10 % i u lidí, kteří ho měli v normě. Vitamín D se váže na buňky vrozené imunity (innate immunity), která aktivuje brzkou protivirovou odpověď (4). Krom toho se také váže na receptory na makrofázích, neutrofilech a tzv. “natural killer cells” (NK buňky – přirození zabijáci), což jsou bílé krvinky. Makrofágy a neutrofily jsou buňky, které hrají hlavní roli v ochraně proti infekci a jsou schopné provést tzv. fagocytózu, což je takové buněčné pozření např. bakterie. Vitamín D navíc stimuluje tyto buňky k tvorbě mikrobiálních peptidů s proti-virovou aktivitou. NK buňky zase dokážou spustit destrukci buňky, která je nakažená virem (4).
Zánět a infekce dýchacích cest
Navíc se také ukazuje, že vitamín D dokáže snížit některé prozánětlivé cytokiny, což jsou látky, kterými buňky signalizují jiným buňkám, že je něco špatně, a celkové snižují zánět, který může dlouhodobě poškozovat náš organismus, nebo dokonce vést k potenciálně fatální cytokinové bouři. O vitamínu D a potenciální prevenci úmrtí v důsledku cytokinové bouře při onemocnění COVID-19 dokonce vyšla studie (5). Ukazuje se totiž, že umírají nejčastěji ti pacienti, kteří mají neadekvátní hladiny vitamínu D. Jedná se ale pouze o pozorování a další asociace. Víme, jak moc je vitamín D důležitý v imunitě a ochraně proti infekcím dýchacího ústrojí, a to reflektují i tato data. Není to placebem zaslepená studie, pouze pozorování nemocných pacientů.
Vitamín D je tedy velký hráč na poli imunity, proto se o něm také v dnešní době tolik mluví, hlavně kvůli jeho potenciálním ochranným vlastnostem proti viru SARS-CoV-2. Proto se chráníme i my, chodíme na sluníčko a vitamín D doplňujeme! Další informace o tomto vitamínu, kdy ho brát a jak nám ovlivňuje spánek, si přečtěte v článku zde: Proč dlouhodobě doplňovat vitamin D.
Vitamín D můžeš nakoupit na našem eshopu UpLife.cz
Disclaimer: Nejsme doktoři a tento článek nemůžete považovat za lékařskou radu.
