Umělé světlo – pomocník, nebo nepřítel?

Světlo se stalo nezbytností pro každodenní činnost. Jeho používání lidem zajistilo pohodlnější život, větší produktivitu a bezpečnost. Bylo však prokázáno, že nadměrné vystavení umělému světlu, převážně v období spánku, má negativní dopad na lidské zdraví, i přes veškeré pohodlí, které skýtá. Mezi nejčastější účinky umělého světla patří narušení biologických hodin a potlačení noční produkce melatoninu (1). Ukazuje se, že toto narušení je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny, má vliv na stárnutí a metabolické procesy, stejně jako na srdeční choroby, cukrovku, poruchy nálady a obezitu (2).

Nadměrná expozice umělému světlu má negativní vliv na lidské zdraví.

Lidská společnost je čím dál tím více závislá na využívání umělého světla. A to nejen pro prodloužení pracovního dne, ale i v období našeho odpočinku – spánku. Například určitě každý z nás někdy usnul pozdě v noci se zapnutým televizním světlem nebo se jako malý bál tmy a spal s rozsvíceným světlem. Vzhledem k tomu, že expozice světlu a tmě hraje v našem těle klíčovou roli v načasování mnoha projevů chování a fyziologických funkcí, se předpokládá, že expozice světlu ve večerních a nočních hodinách má škodlivý vliv na lidské zdraví a pohodu.

Jak světlo ovlivňuje náš biorytmus?

Světlo je hlavním prostředkem pro synchronizaci přirozeného cirkadiánního rytmu. Stimuluje buňky sítnice, odkud signál přes nervová spojení putuje až do mozku, do předního hypotalamu. Ten je zodpovědný za vylučování řady hormonů, a to i melatoninu. Pokud jsme světlu vystaveni dlouhou dobu, je jeho sekrece snížena. Melatonin je vylučován nejvíce v noci a je zodpovědný za kvalitu našeho spánku. Potlačená produkce melatoninu může mít vliv na jeho regulaci a hloubku. 

Obezita i kardiovaskulární problémy

Negativní účinky umělého světla se zvyšují s jeho jasem, délkou expozice a vlnovou délkou světla (1). Proto má např. často zmiňované modré světlo z našich elektronických zařízeních větší negativní vliv než světlo žluté nebo červené. Nedávno byla také provedena studie, která zaznamenala, že ženy, které byly v období spánku vystaveny slabému, ale stálému osvětlení, byly více náchylné k obezitě v porovnání se skupinou, která v průběhu spánku vystavena umělému světlu nebyla (3). Tato zjištění naznačují, že světlo v ložnici během nočního spánku může negativně ovlivňovat náš metabolismus, včetně snížené tolerance glukózy a citlivosti na inzulín neboli inzulinové rezistenci. O inzulinové rezistenci hovoříme tehdy, když buňky ve svalech, tuku a játrech nereagují dobře na inzulin a nedokážou využívat glukózu z krve k získávání energie.

Umělé světlo během spánku má negativní vliv na metabolismus glukózy a vede k vyššímu riziku vzniku obezity. Je také zodpovědné za vyšší srdeční činnost.

Bylo také prokázáno, že vystavení světlu během dne zodpovídá za zvýšení srdeční frekvence prostřednictvím aktivace sympatického nervového systému. Děje se tak proto, abychom byli lépe připraveni čelit překážkám a činnostem během dne. Kromě sympatického nervového systému, který přebírá velení během dne, existuje i systém parasympatický, který dominuje v noci a zprostředkovává obnovu celého těla. Pokud tedy spíme s rozsvíceným světlem nebo jsme vystaveni příliš intenzivnímu venkovnímu osvětlení, je naše srdeční činnost zbytečně dlouhou dobu zvýšená. To poté může vést k řadě problémů kardiovaskulárního systému (4).

Vystavení umělému světlu je velmi časté

Vystavení umělému světlu v noci během spánku je běžnější, než si možná řada z nás uvědomuje. Značná část osob (až 40 %) spí s rozsvícenou lampičkou u postele nebo s rozsvíceným světlem v ložnici anebo má zapnutou televizi. Zjištění, která jsou shrnuta v tomto článku, jsou důležitá zejména pro lidi žijící v moderních zemích, kde je vystavení nočnímu světlu uvnitř i venku stále rozšířenější.

Nejlepší tipy pro omezení světla během spánku:

• Nerozsvěcejte světla. Pokud potřebujete mít rozsvíceno, používejte světlo tlumené, které je umístěno blíže k podlaze.
• Důležitá je barva. Jantarové nebo červenooranžové světlo je pro mozek méně stimulující než světlo modré nebo bílé. Dobré je mít zdroj světa co nejdále od postele.
• Pokud nemůžete kontrolovat venkovní světlo, využijte zatemňovací clony nebo masky na oči. Přesuňte si postel tak, aby vám venkovní světlo nesvítilo do obličeje.

Pokud byste se chtěli dozvědět ještě více informací o tom, jak si zajistit optimální podmínky pro spánek, určitě vyzkoušejte tento kurz.

Zdroje:

1. Cho, Y., et al., Effects of artificial light at night on human health: A literature review of observational and experimental studies applied to exposure assessment. Chronobiol Int, 2015. 32(9): p. 1294-310.
2. Cho, J.R., et al., Let there be no light: the effect of bedside light on sleep quality and background electroencephalographic rhythms. Sleep Med, 2013. 14(12): p. 1422-5.
3. Park, Y.M., et al., Association of Exposure to Artificial Light at Night While Sleeping With Risk of Obesity in Women. JAMA Intern Med, 2019. 179(8): p. 1061-1071.
4. Mason, I.C., et al., Light exposure during sleep impairs cardiometabolic function. Proc Natl Acad Sci U S A, 2022. 119(12): p. e2113290119.