Co je to vědomé vaření?

Hned na začátek bych ty z vás, které slovní spojení vědomé vaření zvedlo ze židle, uklidnil. Nemusíte se bát nějaké přehnané ezoterické roviny. Já toto slovo moc rád používám, je to vlastně biohacking, a proto vám k němu dám kontext. Pod tímto slovem si můžeme představit činnost, při které se plně koncentrujeme v přítomném okamžiku. Vědomí v nás integruje prožívané situace, myšlenky, pocity, nálady a zkušenosti do jednoho balíčku, který můžeme vnímat právě v již zmiňovaném přítomném okamžiku. A právě proto biohacking. To nám zajišťuje důvěru v celý proces, který je díky tomu utvářen naší aktuální nejlepší verzí sebe sama. Zároveň v tomto okamžiku zapojujeme všechny dostupné smysly a techniky, které nám pomohou uvědomit si více aspektů, které daná činnost obnáší. Tím jsme více přítomni, více v takzvaném flow. 

Každodenní rituál 

Vědomé vaření si můžeme v praxi vyzkoušet v podstatě každý den. Každý den se budíme a máme jiné pocity než včera. Možná vypadáme trošku jinak než včera, budeme nejspíš žít a dělat věci trošku jinak než včera. To vše by se mělo odrazit i na tom, jaký typ jídla si na daný den zvolíme. A právě v tomto okamžiku nastává proces uvědomění si sebe sama. Uvědomění si, jak se cítíme, co budeme dělat a jak do toho celého zapadá jídlo, které nás ten den bude utvářet.

Úplně jednoduše si představte situaci, že jste například sportovec. Vyvíjíte každý den poměrně náročnou fyzickou aktivitu. Vaše svaly dostávají zabrat, a proto potřebujete vyšší kalorický příjem, více tuků a proteinů než například člověk, který pracuje v kanceláři. Člověk, který pracuje v kanceláři čili pracuje hlavně mozkem, bude mít přirozeně více chutě na sacharidová jídla, protože mozek při látkové výměně (neboli své činnosti) spaluje naše palivo zhruba osmkrát rychleji než jiné tkáně. Je proto více odkázán na rychlé cukry, jednoduchou glukózu. Dáme si ještě jeden příklad, a to je člověk, který má nějakou civilizační chorobu. Je jasné, že tento člověk nebude přemýšlet nad jídlem jako člověk, který má silné a plnohodnotné zdraví.

Proto si zde můžeme všimnout, že každý jeden z nás je zcela originální, a to nemluvím o pohlaví, věku, národnosti nebo místě, kde bydlím. Tohle všechno bychom měli mít na paměti, pokud chceme ke svému jídelníčku a vůbec vědomému vaření přistoupit. 

Jednoduše a prakticky 

Když si uvědomíme tyto procesy, naladíme se na svůj den a řekneme si, co vlastně chceme jíst, na co máme chuť, můžeme postoupit dál. Můžeme zapřemýšlet, jaké suroviny použijeme, co s čím budeme kombinovat a jaká má být výsledná chuť a konzistence. Protože i chuť a konzistence hrají významnou roli. Jestliže chceme, aby nám jídlo dodávalo palivo delší dobu, pak je vhodnější sáhnout po surovinách, které jsou bohaté na tuky a bílkoviny. To může být kvalitní máslo, semínka, oříšky, avokádo nebo luštěniny. Právě tyto potraviny patří do sekce celistvých potravin, mají od přírody optimální výživový potenciál. Zasytí nás na delší dobu a zároveň jsou skvělým palivem pro naše tělo a optimalizují i naše zdraví.

Jak si ušít jídlo na míru podle denních aktivit

Pokud jsme se ráno rozhodli, že si chceme jít po snídani zaběhat, opět si uvědomme, jaký typ jídla bude ideální. Když si představím, že si dám před během kořenovou zeleninu, která se tráví delší dobu, nebo se nacpu bílým pečivem, které si o výživové hodnotě může nechat zdát, tak se mi to podepíše na kvalitě běhu i následné regeneraci. Daleko lepší je si před běháním dát nějaké komplexní sacharidy. Mohou být v celistvé formě jako celé ovoce, anebo ve formě smoothie. Opět je zde rozdíl v konzistenci. Když si dáme třeba dva banány ve formě celistvé, budeme je trávit delší čas a naše tělo na to bude potřebovat více energie.

Tyto dva banány si ale můžeme rozmixovat do smoothie a přidat ještě třeba borůvky, které jsou hodnotným zdrojem antioxidantů. Tělu tak ulevíme při trávení, budeme mít více energie a zároveň ho podpoříme právě antioxidanty, které nám při běhu pomohou zmenšovat oxidativní stres. Smoothie je tak super možnost, jak si dát do těla jednoduché palivo, a tím zvýšit kvalitu a potenciál našeho výkonu.

Už staří Římané při svých putováních dostávali na snídani jídla sacharidová a večer zase potraviny bohaté na proteiny. Při dlouhých pochodech zaměřených na výkon využívali energii ze sacharidů a večer na regeneraci sáhli spíše po proteinech a plnohodnotné výživě. Více jsem se o tomto tématu rozepsal v tomto článku Jak se změnila výživa v běhu času. Konzistence a celkový potenciál jídla hraje stejně důležitou roli jako naše preference a chuť. Nejlepší model je souhra všech těchto elementů. To je právě vyladění chuti, výživy, aktuální potřeby, konzistence a modulování ve prospěch celého dne. 

Víš, z jaké zahrádky jíš? 

Jakmile jsme se rozhodli a uvědomili, co nás ten den čeká a jak bychom se mohli podpořit jídlem, nastal čas přejít k samotnému vaření. Tady můžeme použít techniky pozornosti a všímavosti, které se trénují například v meditacích. O meditacích si můžete více přečíst třeba v tomto článku od Vojty.

Věnujme pozornost přípravě a aktivujme všechny smysly

Zaměříme svoji pozornost na přípravu jídla, připravíme si suroviny, ze kterých chceme vařit, a začneme je popisovat. Tady mám rajčata, okurku, salát, kostku másla, tempeh, cizrnovou pastu… Již tímto krokem zapínáme v mozku receptory, které začínají v tom okamžiku vyživovat naše tělo.

Troufnu si říct, že jsme to zažili všichni, kdo se v kuchyni pohybujeme. Stalo se vám někdy, že jste připravovali jídlo a poté, co jste ho dovařili, jste měli menší hlad? Mně se to děje docela často a přičítám to právě tomu, že provozuji vědomé vaření, zapojuji všechny svoje smysly. Takže si při vaření uvědomím, z jakých surovin vařím, co vařím a proč to vařím. Suroviny můžu detailně zkoumat, podívat se na ně, sáhnout si na ně. Zároveň si můžu uvědomit, z jaké části planety ta surovina pochází, kdo ji vypěstoval, kdo ji dovezl do obchodu, kdo mi ji prodal. Můžu se na ni podívat z výživového hlediska a říct si: jo, tohle je můj zdroj sacharidů, tohle je zdroj bílkovin, tohle je kvalitní tuk. Super, mám tam všechno, co aktuálně potřebuji.

Už jen tímto vědomým přístupem v sobě podporujete chuť k jídlu. Tělo začíná vyplavovat koktejl chemických látek, které nám pomohou v procesu trávení a následného vstřebávání živin. Poté, co jídlo uvaříte, můžete si jej prohlédnout, přičichnout.

Kochejte se a socializujte

Skvělá technika, jak mít ze svého jídla větší radost a tím si stimulovat centra pro odměnu, je si jídlo vždy vyfotit. Existují studie, které dokazují, že lidé, kteří si fotí svoje jídlo, mají o několik desítek procent lepší stravovací návyky než lidé, kteří to nedělají. Je pro nás velice silně motivující, když ve svém telefonu vidíme to krásné barevné a zdravé jídlo. Můžeme se o něj podělit s dalšími lidmi, sdílet na sociálních sítích, tím se inspirovat a posílat tuto sílu dál.

Zároveň se ukazuje, že lidé, kteří jsou vděční za své jídlo, mají lepší procesy trávení, větší chuť k jídlu a celý proces je více baví. Stejně tak jako jedení ve skupině. To je starodávný rituál, při kterém se sejde celá tlupa, kmen nebo rodina, a společně oslavují život, sdílí své radosti i starosti. Vzniká tam naplnění základní potřeby, kterou je socializace a přijetí do skupiny. 

O jídle bych vám mohl vyprávět hodiny. Zároveň vnímám, že jsem vám tímto článkem třeba pomohl zvědomit procesy, které jste neviděli anebo dělali automaticky. Mindfulness u vaření i celého jedení je důležitou součástí procesu a může to pro vás být taková každodenní meditace. A hlavně, co je nejdůležitější: jídlo, které jíme, nás utváří na buněčné úrovni, a proto stojí za to investovat do něj svůj čas.

Více informací o biohackingu najdeš v naší FB komunitě Biohacking CZ/SK, tak se připoj mezi nás.