Člověka tvoří kvanta buněk, formující tělo, jeho končetiny, ale i vnitřní orgány a vše kolem. Buňky mají roztodivné tvary, některé jsou usedlé a tvoří stěny žaludku, stavební lešení střev nebo pumpu srdce. Jiné zase disponují pohybem a dokáží létat z jedné strany těla na druhou, prohánět se krevním řečištěm a ještě k tomu přenášet třeba kyslík. Už jen svět buněk tělu vlastních je neskutečně famózní a fascinující. Ale každý z nás je mnohem víc, než buňky. Součástí člověka jsou totiž i jiné organismy. Řadí se mezi ně různé mikroorganismy jako jsou bakterie, viry, houby a spousta dalších. Tyhle civilizace živých mikroorganismů tvoří člověka stejně tak jako buňky tělu vlastní. Vyskytují se na kůži, v ústní dutině a v trávicím traktu. Bez nich bychom neznali své zdraví, tak jak ho máme dnes. Jsou totiž veledůležitou součástí spousty procesů, které potřebujeme denně vykonat – dohromady je nazýváme Mikrobiom.

Co je to mikrobiom?

Už jste někdy slyšeli slovo Mikrobiom? Když přemýšlíme o člověku, je to fascinující věc. Mikrobiom je právě soubor různých mikroorganismů, které se podílí na chodu našeho těla. Nachází se na kůži, v plicích, v ústní dutině, ale hlavně ve střevech, kde se podílí na trávení a absorbování živin do těla. Až 2kg naší tělesné váhy tvoří právě mikrobiom. Ale tyto “cizí” organismy nejsou tak úplně cizí. S tělem se vyvíjeli po miliony let a vytváří s ním spojenecký vztah a na oplátku se podílí na trávení, tvorbě důležitých molekul i ochraně našeho vnitřního prostředí. Ve střevě se tak nachází celé národy různých druhů mikrobiomu, které mezi sebou a tělem musí neustále vytvářet rovnováhu. Když se tato rovnováha mikrobiomu naruší, působí to problémy jako je zánět a vše co s ním souvisí. Při destabilizaci mikrobiomu a zvýšenému zánětu dochází k něčemu, co se nazývá “propustné střevo” nebo-li “leaky gut”.  A co to znamená?

Zánět a jeho vliv na mikrobiom

Když se podíváte na člověka skrz na skrz, uvidíte, že není po celé své délce tak úplně plný. Každý totiž musíme přijímat energii ve formě stravy. A tato strava musí projít trávicí trubicí až do žaludku a střev, kde se teprve vstřebá do “vnitřních prostor”. Člověk tak spíše připomíná jakýsi donut s prostorem uprostřed, kudy prochází věci. A právě tudy se do těla dostává i spousta cizorodých molekul včetně patogenů. Ty však narazí, jelikož na sliznici a ve střevech musí svádět nelítostný boj s naším imunitním systémem. Střevo má tak ochranné mechanismy, na kterých se podílí i mikrobiom, které znemožňují průniku cizorodých molekul do vnitřního prostředí. Avšak když se rovnováha mikrobiomu naruší a v těle se objeví zánět, propustné střevo už tak dobře nedokáže držet nechtěnné molekuly zpátky. To vede k začarovanému kruhu, kdy zvýšený zánět vede k destabilizaci mikrobiomu a to znovu působí zvýšený zánět. Může se to projevit na oslabené imunitě, dlouhodobé únavě nebo mlhavém myšlení. A co s tím?

Čím můžeme nastolit zpět rovnováhu v mikrobiomu? 

Můžeme se o náš mikrobiom začít starat. V tom nám pomůže nejen vyvážená strava, ale i pohyb, hormetický stres, dostatek spánku a vše co s komplexním zdravím souvisí. Stravu pak můžeme obohatit o fermentované potraviny, dostatek vlákniny a ochudit ji o zpracované cukry a potraviny. To vše přispívá ke znovunastolení rovnováhy v našich střevech, které naoplátku zase ovlivňují na co budeme mít v budoucnu chutě. Chcete se dozvědět o mikrobiomu a našich střevech víc? Pusťe si dnešní díl podcastu!