V minulém článku jsem se vám snažila ukázat krásu jógy a jednoduše představit alespoň část toho, co dokáže. Ale jako u všech aktivit, mimo samotné vykonávání činnosti a techniku ​​je důležitý přístup, který zvolíme – naše osobní nastavení a postoj. I zde platí, že tvůj mindset rozhoduje o tom, jak vnímáš okolní svět, a jím definuješ, co z praxe jógy vytěžíš sám pro sebe. Vytváříš si vstupní podmínky pro své prožívání. Přináším vám proto pár rad, tipů či podnětů, které můžete aplikovat během jógové praxe, a umocnit si tak její prožívání, ale i přínosy pro fyzické tělo, mysl a duši. V sérii článků se spolu postupně podíváme do hlubších podstat jógy, ale i na praktické “hacky”. Pro vás, kteří s jógou začínáte, to mohou být jakási vodítka či virtuální pomocná ruka doprovázející vás na počátcích cesty k józe.

Jednoduše, postupně a s lehkostí

Jóga v podstatě opravdu není těžkým cvičením. Přesněji řečeno – je obtížná na takové úrovni, jakou si sami zvolíme. Řada pozic má různé varianty a alternativy pro začátečníky, středně pokročilé a pokročilé praktikující. Také je možné si zvolit, jak daleko chcete do pozice jít či jak dlouho v ní chcete setrvat. Záleží to jen na vás samotných. Sami si vytváříte své hranice pro každou lekci (praxi).

Od svých počátků ve filozofickém podání prošla jóga vývojem, posloužila jako námět pro mnoho knih a každý z autorů či představitelů určitého druhu jógy přináší i soubor pokynů a zásad nebo doporučení pro její správné praktikování. V jednoduchosti je však krása a pro udržení lehkosti je dostačující následující základní doporučení:

Vstupujte do jógové praxe vědomě, pozorně a s pokorou, budujte svou vnímavost a využívejte velkého pomocníka – svůj dech.

“V józe nejde o to, dotknout se prstů u nohy, postavit se na hlavu nebo se složit do lotosového preclíku. Jde o to, jak přistupujete k tomu, co děláte, a jak vedete svůj život den po dni a okamžik za okamžikem.”

Erich Schiffmann

Další zásady lze zkoumat i později. Postupně můžete pilovat svou jógovou techniku ​​a objevovat další a další možnosti či posouvat své osobní hranice.

Začáteční naladění

Když se budete brouzdat po stránkách jógových studií, pravděpodobně natrefíte na něco jako “kodex jogína”. Pár jsem jich už přečetla a chtěla bych vyzdvihnout jednu podstatnou věc, která se v nich opakuje většinou hned v úvodu. Tou zásadou je chození včas, ideálně s předstihem alespoň 5-10 minut. Pomineme teď to, že pozdním příchodem rušíte praktikující kolegy, a budeme na chvíli úplně sobečtí.

Těch úvodních pár minut je totiž pro vás. Máte v nich prostor pro výběr ideálního místa na cvičení. Můžete se rozhodnout, zda máte dnes chuť hvězdně zářit zcela vpředu, či se naopak schovat se někam do koutku. Nebo jestli cítíte vyšší potřebu čerstvého vzduchu, a proto zvolíte místo u okna. Možná se ale stane, že vaše introvertní povaha bude právě v den, kdy byste se nejraději schovali do ulity, vystavena té hrůze posledního volného místa zcela vpředu na výsluní. Spustí se akční mód naší mysli přednastavené na přežití plné stresu (protože tady jde přece o život).

Následuje rozhodovací proces: “odejdu, zůstanu, požádám někoho, ať si se mnou vymění místo?” Ale když už jste tam, tak přece neodejdete. Nějak se tam doplazíte, usadíte, připomenete si svůj růstový mindset a to, že vlastně vystupujete z komfortní zóny a takto vnitřně rostete. Dobře… tady už jsem zabrousila do trošku jiných témat. Nicméně alespoň jsem vám takto “v přímém přenosu” poskytla krásný důkaz toho, jak rozsáhlým nástrojem jóga je a v jaké synergii funguje s ostatními oblastmi biogackingu (ani jsem sama nečekala, že se dostaneme až sem). Vraťme se však zpět.

Dejte si pár minut na propojení

Ať už máte své vysněné místo, nebo ne, v momentě, kdy se usadíte na podložku, přichází pravá podstata té chvíle před praxí, na kterou upozorňuji já i kodexy jógových studií. Ať už přijíždíte s jakýmkoli nastavením, pocity či myšlenkami, věnujte tento čas soustředění pozornosti do přítomného okamžiku. Věnujte ho sobě. Zamysleli jsme se někdy nad tím, kolik času denně věnujete sami sobě? Kolikrát se sami sebe zeptáte, “jak se máš”, “jak se cítíš?” Tady ten čas máte.

Soustředěně se napojte na své nitro – vnímejte, jak se cítíte, co vás bolí, kde vás něco tíží, kde cítíte teplo, či naopak chlad, sledujte proud svého dechu a nechte své myšlenky volně plynout. Využijte tyto momenty jako přípravu na vědomé prožití v propojení své mysli i těla. Vytvořte svému nitru prostor, aby s vámi mohlo komunikovat. Připravte se na přijetí všech lekcí, zjištění a prožitků, které vám praxe jógy nabízí. Stanovením záměru, kterým definujete očekávané přínosy své jógové praxe, se zároveň vědomě přiblížíte k jejich naplnění.

“Jógová podložka je vnějším chrámem, místem, kam přicházíte s úctou a záměrem a které vytváří prostor pro otevření vnitřního chrámu.”

Judith Anodea, PhD. v knize Jóga podle čaker

Zapojte své smysly

Vědomé zastavení a koncentrace během tak krátké chvilky přípravy může být pro někoho hlavně v začátcích těžkou disciplínou. Udržení koncentrace během celé praxe je dokonce ještě obtížnější. Tréninkem se samozřejmě dá i tato schopnost postupně vypilovat. Pomoci si můžete také cestou biochemie a zaměřit se na podporu tzv. hormonu soustředění. Výhody lepší koncentrace lze potom jednoduše přenášet do každodenního života. Ocení to váš šéf při předání kvalitnějšího výstupu koncentrované práce, ale i váš partner či partnerka ve vzájemném vztahu při soustředěné pozornosti.

Naše tělo je úžasný organismus. Do vínku jsme dostali zajímavé nástroje – smysly. Právě jejich využitím můžeme “hacknout” své tělo a jednak si usnadnit proces soustředění, ale i zintenzivnit samotný zážitek z jógové praxe. Dnes se zaměříme na první z nich – čich. Postupně si v dalších článcích představíme, jak využít ostatní.

Čich

Z evolučního hlediska jeden z nejstarších smyslů. Často mu však věnujeme minimum pozornosti, a ještě méně často ho vědomě využíváme jako jednoduchý a dostupný nástroj biohackingu. Nosní sliznice obsahuje miliony čichových receptorů, které jako jediné představují přímé spojení mozku (konkrétně limbického systému – centra vyšších funkcí mozku) s vnějším prostředím. Receptory vysílají do mozku impulzy, které jsou vyhodnocovány jako vůně a spouštějí reakce, které ovlivňují další části našeho organismu.

První trik na podporu koncentrace je tedy jednoduchý: Aktivujte svůj čichový systém přivoněním nebo nanesením vonného olejíčku na oblasti zápěstí či krku, tím dokážete snáze ukotvit svou pozornost v přítomnosti. Pro tyto účely podpory pozornosti a koncentrace jsou dobrými pomocníky například bazalka, citron, máta peprná, hřebíček, eucalyptus nebo tymián.

Čichový systém se mimo jiné podílí i na regulaci emocí. Máme čichovou paměť a v ní máme uloženo, jak voněla babiččina kuchyň, když jsme byli malí, pamatujeme si pach lékařské ordinace i vůni svého partnera. S vůní máme spojené vzpomínky, které svým pozitivním nebo negativním zabarvením ovlivňují naše emoce a s nimi i náš celkový stav a naladění.

Pracujte při józe s vůněmi

Využitím vonného oleje při jógové praxi si tedy můžete sami upravovat své naladění.

Stačí si vybrat vám příjemnou vůni. Nebo si zvolit vůni úplně jinou, pro vás novou, kterou nemáte spojenou ze žádnou vzpomínkou, a vytvořit si tak pozitivní asociaci na čas, kdy se věnujete sami sobě. Vytvořením asociace podpoříte zároveň svou psychofyziologickou připravenost, protože mozek z impulzů čichových buněk vyhodnotí, že se budete věnovat konkrétní aktivitě (józe), a lépe na to připraví váš organismus. Aktivací dalšího smyslu zároveň podpoříte celkové prožití a výsledný zážitek z jógové praxe. Jako relaxační a zklidňující můžete využít například levanduli, meduňku, jasmín, dobromysl, mandarinku, růži nebo santal.

Pokud vás využívání vůní při józe zaujme, můžete vyhledat lektory, kteří se věnují přímo tzv. aroma józe, a okusit cílené účinky éterických olejů. Přece jen, aromaterapie a celkově využívání darů přírody ve formě aromatických rostlin je disciplínou, která provází lidstvo již tisíciletí. A hlavně to s námi nezapomeň sdílet v komentářích nebo facebookové skupině Biohacking CZ/SK.