Znáte to. Dostanete se například v práci do situace, která vás vykolejí, a dostanete radu zhluboka dýchat nebo “jdi to rozdýchat”. Kde se vzala ta myšlenka, že velký nádech vede ke zklidnění? Pravděpodobně to kdysi řekl někdo, kdo byl považován za odborníka, a všichni to po něm začali opakovat. Pokud sledujete články na Code of Life, tak už máte představu, že přes velký nádech cesta ke klidu nevede.
Proč nás velké nádechy neuklidní?
Jak to, že tudy cesta nevede? Na dýchání se dá pěkně ukázat polarita, jakési jedničky a nuly, na kterých operuje technologie a také naše realita. Nádech je aktivační a výdech je uklidňující.
- Aktivační neboli sympatický systém: Aktivace, akce, sympatikus, nádech. Den, kortizol (aktivační stresový hormon).
- Uklidňující neboli parasympatický systém: Klid, odpočinek, parasympatikus, výdech. Noc, melatonin (spánkový regenerační hormon).
Důležitost pauz při dýchání
Dalším důležitým faktorem u dýchání jsou pauzy mezi nádechem a výdechem. Pokud cvičíš aktivační neboli stres podporující dechová cvičení, jako je například dýchací technika z Wim Hof metody, tak provádíš nádech a výdech cyklicky – bez pauz. Stejný dechový vzorec bude mít člověk, který je v akutním stresu – dýchání se zrychlí a zklidňující pauzy zmizí.
Co s tím? Zaměř se na pauzu! Jednoduše se ve stresové situaci zaměř na malou pauzu (stačí půl vteřiny) mezi nádechem, výdechem a zase dalším nádechem. To vytvoří skvělý nárazník proti stresu.
Jak to funguje biochemicky? To se dozvíš v dnešním videu.
