Mikroorganismy v našem střevě

S pojmem střevní mikroflóra se setkal pravděpodobně každý z nás. Lidské tlusté střevo je kolonizováno zhruba bilionem mikroorganismů, které s námi žijí v symbióze. Co už však tak známé není, je fakt, že hrají důležitou roli v našem zdraví. Podílí se například na boji proti škodlivým patogenům, na regulaci lidské imunity, ale mohou přispívat i k rozvoji určitých nemocí. To, jaký vliv na naše zdraví střevní mikroflóra má, závisí hlavně na procentuálním zastoupení jednotlivých bakteriálních kmenů.

Vývoj střevní mikroflóry

K vývoji naší střevní mikroflóry dochází již při narození, kdy poprvé opouštíme sterilní prostředí placenty a dostáváme se do kontaktu s řadou bakterií z okolního prostředí. Zde hraje velkou roli, jakou cestou se dostáváme na svět. Pokud je dítě rozeno přirozenou cestou, dochází k prvotní kolonizaci hlavně rodem Lactobacillus z vaginální mikroflóry. Laktobacily patří k prospěšným, nepatogenním bakteriím, které se vyskytují u zdravého jedince. Pokud je ovšem dítě přivedeno na svět císařským řezem, je kolonizace opožděná a převažují nepříznivé bakterie, např. rodu Clostridium. Ty přispívají k toxickým infekcím střevních buněk (1). Po zhruba 2,5 letech života dochází k ustálení střevní mikroflóry, která se poté udržuje po zbytek života. Nemůžeme si ovšem myslet, že tady máme vyhráno. I když je střevní mikroflóra v dospělosti relativně stálá, je závislá na způsobu života a návycích každého z nás. 

Role stravování v regulaci střevní mikroflóry

Zdravá střevní mikroflóra přispívá svými produkty metabolismu a velkému genomickému obsahu (veškerá informace v DNA) k řadě procesů prospěšných pro svého hostitele. Jedná se převážně o udržování celistvé mukózní vrstvy na povrchu střevních buněk (ta má hlavně protekční, absorpční a resorpční funkce), poskytování různých živin (například vitamínů) a ochranu proti patogenům. 

Bylo také prokázáno, že zastoupení prospěšných druhů střevní mikroflóry přispívá k rozvoji adaptivní imunity (imunita získaná v průběhu života), a tak k modifikaci imunitního systému hostitele (2). 

Pokud ovšem v průběhu života dojde k narušení této zdravé mikroflóry, zvyšuje se riziko infekce a rozvoje různých zánětlivých a autoimunitních onemocnění jako např. Crohnovy choroby, onemocnění ledvin, obezity, diabetu, alergií a autismu. 

„Až 57 % naší mikroflóry se může měnit na základě stravy.“

Bylo prokázáno, že jakákoliv změna v našich stravovacích návycích se projeví na zastoupení jednotlivých druhů bakterií (3). Až 57 % naší mikroflóry se může měnit na základě stravy. Určité složky potravy a doplňky stravy podporují vylučování konkrétních produktů mikroorganismů potřebných pro udržení lidského zdraví. Nesprávná dieta může přispívat k zvýšení pH v našem střevě, což vede ke kolonizaci převážně patologickými bakteriemi. 

Pozitivní efekt na naši střevní mikroflóru má vysoký přísun vlákniny, vitamínu D, omega-3 nenasycených mastných kyselin a vitamínu A. Negativní efekt má naopak zvýšený přísun živočišných tuků, cukru, zpracovaných potravin, soli a nedostatek vlákniny (4). 

Vláknina

Vláknina se řadí mezi sacharidy (látky složené z lehkých cukrů). Právě ty jsou pro mnoho prospěšných střevních mikroorganismů základním zdrojem obživy. Naopak nízký přísun vlákniny vede k jejich kompletnímu vymizení. Vláknina podporuje zvýšení metabolismu, podporuje imunitní systém střeva, čímž bojuje proti škodlivým patogenům a má potenciál zabránit obezitě vyvolané vysokým příjmem tuků.

Omega-3 mastné kyseliny

Nedávné studie zjistily, že omega-3 mastné kyseliny mohou přispět ke snížení tělesné hmotnosti a zároveň zabránit chronickým zánětům právě prostřednictvím modulace střevní mikroflóry. Bylo také odhaleno, že nasycené lipidy v sádle nepříznivě ovlivňují složení střevní mikroflóry a mohou tak podporovat obezitu. Strava založená na živočišných produktech může být spojena se změnami žlučových kyselin ve stolici, a tak u člověka potenciálně způsobit různá střevní onemocnění. 

Vitamíny

„Bylo zjištěno, že akutní nedostatek vitamínu A má velký vliv na zvýšení přítomnosti bakteriálního kmene Bacteroides, který je zodpovědný za řadu infekcí trávicího traktu.“

Vitamíny, které hostitelem nejsou syntetizovány v dostatečném množství, představují atraktivní cíl pro přetváření mikrobiálních společenstev. Bylo zjištěno, že akutní nedostatek vitamínu A má velký vliv na zvýšení přítomnosti bakteriálního kmene Bacteroides, který je zodpovědný za řadu infekcí trávicího traktu. 

Signalizace vitamínu D je naopak důležitá při vývoji určitých typů imunitních buněk ve střevní sliznici. To má pozitivní efekt na vývoj prospěšných bakterií jako již zmíněný Lactobacillus. 

Potravinářské přídatné látky

Potravinářské přídatné látky jsou látky přidávané do potravin za účelem zlepšení jejich chuti, vzhledu, trvanlivosti či jiných vlastností. Bylo však prokázáno, že tyto sloučeniny v potravinách podporují změny střevní mikroflóry a dysfunkci střevní bariéry, což vede ke zhoršování její funkce a negativním metabolickým změnám.

Probiotika

Probiotika jsou definována jako živé bakterie nebo houby, které mají zdraví prospěšný účinek na hostitele. Výzkumníci často podporují užívání probiotik pro příznivou modulaci střevního mikrobiomu a metabolismu hostitele. Mezi nejčastěji konzumovaná probiotika řadíme rody Lactobacillus a Bifidobacterium. 

Mechanismů, kterými probiotika mohou zlepšovat zdraví hostitele, je nespočet. Mezi nejzákladnější patří podpora imunitních funkcí prostřednictvím posílení již zmíněné mukózní vrstvy, a tím snížení vstupu virulentních faktorů do hostitele. Probiotika mohou také zmírnit diabetes 2. typu a kardiovaskulární onemocnění díky zlepšení stavu střevní mikroflóry, což následně vede se zvýšení inzulinové signalizace a snížení hladiny cholesterolu.

Závěr

Je tedy patrné, že střevní mikroflóra není regulována pouze naší genetikou, ale z velké části ji můžeme ovlivnit i my, a to pomocí našich stravovacích návyků.

Stále častěji ovšem společnost zapomíná dbát na potřebný přísun potravin obsahujících nezbytné vitamíny a živiny. Každodenní strava se často skládá z předem zpracovaných potravin, vysokého podílu živočišných tuků a nedostatku potravin bohatých na vlákninu. V důsledku toho se v populaci rapidně rozvíjí různá zánětlivé onemocnění, která se dříve vyskytovala jen zřídka (5). Je proto důležité tělu každý den dodávat potřebné vitamíny, a to i v náročných dnech, kdy nemáme dostatek času na přípravu plnohodnotných jídel. V takovém případě je potřeba sáhnout po různých doplňcích stravy, které podpoří naši střevní mikroflóru a dodají tělu potřebné látky pro správné fungování organismu.

Pokud vnímáte, že s Vámi některé věty rezonovaly nebo pokud již máte zkušenost s “rozhozenou” střevní mikroflórou a necítíte se během dne ve své kůži, mrkněte na náš program Průvodce suplementy. V tomto kurzu se dozvíte spoustu informací, jak kombinovat určité doplňky stravy, a to nejen v otázce střevní mikroflóry, ale celého organismu. 

Autorka: Eva Pecháčková

Zdroje:

1. Thursby, E. and N. Juge, Introduction to the human gut microbiota. The Biochemical journal, 2017. 474(11): p. 1823-1836.
2. Kamada, N., et al., Role of the gut microbiota in immunity and inflammatory disease. Nature Reviews Immunology, 2013. 13(5): p. 321-335.
3. Sanchez, J.M.S., et al., Role of diet in regulating the gut microbiota and multiple sclerosis. Clin Immunol, 2020: p. 108379.
4. Zhang, N., Z. Ju, and T. Zuo, Time for food: The impact of diet on gut microbiota and human health. Nutrition, 2018. 51-52: p. 80-85.
5. Bibbo, S., et al., The role of diet on gut microbiota composition. Eur Rev Med Pharmacol Sci, 2016. 20(22): p. 4742-4749.