Jak si vybudovat odolnost vůči stresu díky pohybu

Každý máme v hlavě unikátní neurochemický koktejl, bez kterého by mozek a naše subjektivní realita nefungovaly. Jednou z těch důležitých látek je i neurohormon noradrenalin, který hraje ústřední roli v bdělosti a pozornosti a je vytvářen jedním centrem zvaným locus coeruleus. V dnešním dílu vám osvětlíme, jak jedno jádro v mozku ovlivňuje spoustu činností, které denně vykonáme. Jak je ovlivňován stres s pozorností v mozku? Co s námi dělá zírání na obzor? Co je to molekula galanin a jak nám pomáhá? Jak si můžeme galanin navýšit? To vše si můžete poslechnout nebo přečíst níže.

Již nějaký ten pátek víme, že fyzická aktivita je jedna z nejlepších věcí, které pro svou náladu a celkové mentální (i fyzické) zdraví můžeme udělat. V posledních letech to už ale nevíme „jen“ z vlastní zkušenosti nebo anekdot, ale potvrzuje to i věda a řada studií – jak těch mechanistických (na základě jakého mechanismu to funguje), tak efektorových (jaký má fyzická aktivita efekt) se objevuje stále více. Dnes vám představím jednu úžasnou, metodologicky velice pěkně provedenou mechanistickou studii. Budeme se tedy opírat o studii na hlodavcích, kteří jsou taky savci a zmiňované látky (galanin) tak evolučně starší struktury mozku mají, stejně jako my. Zajímavý není přesně efekt těchto studií, ale spíše principy a mechanismy, které jsme díky nim odhalili, mechanismy, které nyní můžeme zkoumat u lidí – a pravděpodobně se podobný mechanismus odehrává i u nás. 

Co v této studii tedy zkoumali?

Vědci z Atlantské univerzity medicíny se snažili odhalit jeden konkrétní mechanismus efektu fyzické aktivity na negativní dopady stresu. Provedli nádhernou studii, v níž polovina myší měla k dispozici běhací kolo, a druhá ne. Ty, které ho měly k dispozici, naběhaly dobrovolně 10-16 km denně. Následně je vědci vystresovali mírným elektrickým šokem a měřili jejich stresovou odpověď, jak moc je tento stresor ovlivnil. Ukázalo se, že čím více běhaly, tím menší negativní dopad stresory měly. U myší, které neměly kolo k dispozici, byl negativní dopad stresu daleko výraznější. 

Pohyb také zvýšil hladiny neuropeptidu s názvem galanin. Byl navýšený v populaci neuronů v mozkovém kmeni zvanou locus coeruleus, který hraje komplexní roli ve stresové odpovědi. Pozoruhodné bylo to, že množství fyzické aktivity korelovalo s množstvím galaninu v tomto centru, a to zase korelovalo s reakcí na stres. Tedy čím více fyzické aktivity, tím více galaninu, tím větší odolnost vůči stresu.

Víme ale, že korelace nutně neznamená kauzalitu. Proto se vědci snažili zjistit, jestli by to galanin opravdu mohl způsobovat. Vymysleli tedy krásný návrh studie, v němž geneticky upravili “sedavé” myši, kterým zvýšili hladiny galaninu v locus coeruleus. A co se nestalo! Tyto sedavé myši pak byly stejně odolné vůči stresu jako ty, které se hýbaly bez změny svých pohybových vzorců. To prokazuje ovlivnění stresové odolnosti samotným galaninem. 

Zajímavé také bylo, že zvýšený galanin neovlivnil další aspekty chování, což nám napovídá, že se využívá pravděpodobně právě v momentech zvýšeného stresu. 

Autoři studie také upozorňují, že nejde o rychlý “fix”. Jde spíše o dlouhodobé cvičení, které nesnižuje fyziologickou a akutní odpověď na stres, ale spíše negativní dopady těchto akutních reakcí. Znovu to tedy poukazuje na to, že bychom se měli hýbat pravidelně a dlouhodobě. 

Shrnutí:

Co je to galanin:

• Neuropeptid zapleten do neuropsychiatrických onemocnění týkajících se stresu, jako jsou úzkosti, deprese a poruchy nálad, jak v lidech, tak zvířatech.
• Na tato onemocnění neexistuje efektivní lék, přitom se ukazuje, že fyzická aktivita pomáhá podobně jako nejlepší dostupné intervence.
• Locus coeruleus je v těchto onemocnění dysregulován.
• Fyzická aktivita ho aktivuje.
• Galanin se ve vysokém množství nachází v LC a při fyzické aktivitě se vyplavuje.

Studie:

• Nejdříve zkoumali, jak cvičení zvedá hladinu galaninu a odolnost vůči stresu (měření úzkostného chování na základě elektrického šoku).
• Poté studovali geneticky upravenou myš, u které byl pouze zvýšený galanin, bez fyzické aktivity. Dostavilo se stejné zvýšení odolnosti vůči stresu, ale důležité je, že se neměnily další aspekty chování.
• A naposledy optogeneticky stimulovali LC a sledovali, co to udělá s myší a jejím úzkostlivým chováním i přes zvýšený galanin, a ukázalo se, že byla stále vůči stresu odolná.
• Tahle studie dokazuje, že je to právě galanin, který zprostředkovává zvýšenou odolnost vůči stresu a snížené úzkostné chování.

Na tomto odkazu si můžete přečíst celou studii.