Je identita měnitelná?

To, kým jsem, rozhodne o tom, jaký život prožiji. Jakého si vyberu partnera, jak s ním budu jednat, čemu půjdu naproti, a naopak od čeho se budu vzdalovat.

Naši identitu automaticky vytváří náš mozek

Vnímání vlastní identity je vnímání toho, kdo jsem. Je to nálepka, kterou si na sebe lepíme v průběhu života tím, co si myslíme a co ve světě děláme. Škatulkujeme tím sami sebe. A ačkoli mnohé z těchto nálepek jsou nevýhodné, jejich tvoření je naprosto přirozené. Mozek to dělá automaticky a uvolňuje nám tím mentální kapacitu na jiné věci.

Identita je tedy to, jak se vědomě či nevědomě vnímám. To následně určuje, jak ve světě jednám, jak přemýšlím. Řadíme se tím automaticky do jakési reálné či jenom námi vnímané skupiny lidí s podobnou nálepkou, kteří si říkají: “Lidé jako my dělají věci, jako jsou tyto, a cítí se takto.” 

Je to, jako bych si neustále automaticky říkal, já přece nejsem člověk, který by si zasloužil bolest, lásku, bohatství… Nicméně máme moc to změnit a místo toho si říkat, “Já jsem člověk, který si zaslouží tohle.” 

Napsal jsi a přijal svou osobnost?

Tvá současná osobnost je jako pes. Věnuj se jí, trénuj ji a bude ti nejlepším parťákem. Zanedbej ji, nevšímej si jí a budeš muset sloužit ty jí.

Má současná osobnost určuje, jak se prezentuji většinu času ve světě. Je to takový elegantní a úžasný kousek hardwaru, který pořádně nikdo nenaprogramoval. Je přednastavena evolucí a upravena tím, jak jsme byli vychováni a v jakém prostředí jsme vyrostli. Dovytvářejí ji zásadní životní události a množství práce, které jsme již jejímu přepisování věnovali.

Naši identitu v obrovské míře píše vnější prostředí

Zde se hodí zmínit Karla Marxe, který již v 19. století mluvil o čtyřech druzích odcizení, které jsou problémem i ve století 21.

1) Odcizení se od přírody

Stačí se podívat kolem sebe a navnímat, kam jsme my jako lidstvo dnes byli schopni upravováním vnějšího světa a kultury dojít.

Vypalování lesů, zamořování oceánů, přetváření Země a obrovská spotřeba pitné vody přímo pro lidi i průmyslovou výrobu. Asi není třeba nikomu z nás vysvětlovat, jak dalece je i současná kultura stále odcizená od přírody, když se podíváme, jak ničíme životní prostředí, společně se spoustou druhů v něm žijících.

2) Odcizení se od ostatních lidí

V současné kultuře máme méně kontaktu, méně intimity, méně důvěry. Ztrácíme pojem o tom, co je vlastně láska. Často zdravý vztah mezi lidmi zaměňujeme za kontrolu. Tento přístup je spojen s velkým množstvím chronického stresu v našich životech, které zvyšuje riziko fyzického i mentálního onemocnění.

3) Odcizení se od naší činnosti (práce)

Mnozí lidé pracují v zaměstnání nebo na něčem, co pro ně nemá žádný hlubší význam.

Lidské bytosti jsou kreativní stvoření. Je naší přirozeností tvořit. Pokud naše práce není kreativní a naše činnost nereflektuje to, kým jsme, pak nám práce snadno způsobuje deprese, frustraci, úzkosti a pocit bezvýznamnosti. Tento pocit bezvýznamnosti je v naší kultuře běžný. My se však takto cítit samozřejmě nechceme. Začneme tedy tento nedostatek zaměňovat za jiné aktivity, abychom nemuseli nekomfortní pocit vnímat. Zaměříme se na to, jak vypadáme, jak nás ostatní vnímají, co vše můžeme získat, co vše můžeme vlastnit…

Jinak řečeno, to nejcennější aktivum, naši pozornost, nezaměříme na příčinu. Místo toho se soustředíme na všechny ty falešné náhražky, které nikdy nemohou vykompenzovat nedostatek opravdového smyslu. 

A nakonec to nejpodstatnější:

4) Odcizení se sami od sebe, od své jedinečnosti

Jak jsme se odcizili od své jedinečnosti? Jak se tvořila naše identita? Kdo napsal to, kým jsme dnes? Můžeme v dospělosti změnit svou identitu?

Odpovědi na tyto otázky a ještě mnohem více na vás čeká v dnešním videu.

Rád bys měl optimalizovaný den jako správný biohacker? Celý tým Code of Life pro tebe připravil unikátní online kurz Optimalizace dne pro zdraví, dlouhověkost a výkonnost. V kurzu nalezneš 45 videí, 143 stránek textu a průvodce zapisováním a měřením. Proč chodit, když můžeš létat?