Podcast: Přerušovaný půst

Ukazuje se, že přerušovaný půst je v dnešní době ta nejjednodušší věc, kterou můžeme pro své zdraví a celkové fungování udělat. Neovlivňuje totiž pouze naši váhu, to, jak se cítíme a kolik máme energie, ale také dlouhověkost a kognitivní funkce. A přesně tohle rozebíráme v dnešním podcastu, kde zmiňujeme jednu konkrétní studii o neurogenezi v hipokampu na základě právě přerušovaného půstu. Kompletní průvodce přerušovanými půsty najdete v tomto článku od Veroniky.

Přerušovaný půst

Co to vůbec přerušovaný půst je? Je to doba hladovění, která je zpravidla alespoň 12 hodin dlouhá. Půstujeme každou noc, když jdeme spát, několik hodin. Možná si říkáte, „o co jde, vždyť tohle dělám.“ Nicméně když se koukneme na to, jak jíme, a to, že máme jídlo neustále k dispozici, zjistíme, že mnohdy máme okno půstu daleko kratší než zmiňovaných 12 hodin. Jde o to, že si často dáme nějaký oříšek, nebo sladkost i po tom, co jsme vlastně dojedli. Nám nemusí přijít, že jíme hodně, nebo to nepovažujeme za plnohodnotné jídlo, ale naše tělo to vnímá jinak.

Hlídejme si okna půstu

V tom je právě ten problém. V těle totiž dochází po určité době bez jídla k procesům blahodárným pro naše tělo, včetně čištění poškozených buněk v procesu, kterému se říká autofagie. Tím, že jakýmkoliv jídlem resetujeme tyhle „půstovací hodiny“, omezujeme ty pozitivní efekty delšího půstu. No, a o jaké době se v tzv. time restricted eating mluví? Jde o to, abychom si nedali právě už tu další maličkost někdy večer a abychom zbytečně neresetovali zmíněné půstovací hodiny.

Na začátek si stačí držet dvanáctihodinové okno, kdy jím, a dvanátcihodinové okno půstu. Zjistíme, že je to docela jednoduché a že se potom cítíme mnohem lépe! Postupně však můžeme experimentovat alespoň párkrát týdně s půstovým obdobím 14 hodin a oknem jídla 10 hodin. Následně pak můžeme vyzkoušet i delší půstování, třeba 16 až 18 hodin. Tohle nedoporučujeme dělat dlouhodobě, hlavně ženám, které bývají trochu citlivější.

Tak, a teď se dostáváme ke konkrétní studii, kdy se u myší ukázalo, že dochází k neurogenezi v hipokampu na základě protokolu přerušovaného půstování. Neurogeneze je tvorba nových neuronů, tedy mozkových buněk a hipokampus odpovídá za paměť a další kognitivní funkce.