Sviťte ve dne co nejvíce a v noci co nejméně. A když už svítit musíte, tak oranžovým světlem, které je zdravé jak pro nás a naše cirkadiánní rytmy, tak pro ostatní zvířectvo.
Jak se stalo, že za posledních 30 let v Evropě zmizelo 70 % biomasy létajícího hmyzu?
Příčin je mnoho: sucho, klimatická změna, změna stanovišť, ale ten nejdůležitější důvod je, že jsme zcela proměnili přirozené prostředí nočního hmyzu, protože jsme začali svítit.
Třicet let probíhala studie, při níž se původně během jednoho nočního sběru na stanovišti posbíralo až 8 g hmyzu. A jelikož se bavíme o biomase, tak se nejedná o diverzitu druhů, ale o množství. Po třiceti letech se na stejných místech během jednoho nočního sběru na stanovišti nasbíraly již pouhé 2 g hmyzu. A to bez ohledu na to, kde se testovalo. Výzkum totiž neprobíhal pouze v zemědělských oblastech, ale také v CHKO, kde se nepoužívají žádné pesticidy.
Ačkoli je světlo jen jednou z mnoha příčin, je příčinou velmi významnou.
Teprve před 140 lety jsme rozsvítili žárovku.
Do té doby jsme používali oheň, který spektrálně vypadá jako zapadající slunce. Nyní však z noci začínáme dělat den. Dnešní světla totiž neobsahují téměř žádné dlouhé vlnové délky, které má oheň. V těch bílých je velmi vysoký obsah vlnových délek. Díky tomu mají velmi vysoký “budící” vrchol.
Hmyz je však ke slunci lákán endogenně (vrozeně), a tak mu není možné vysvětlit, že to není slunce, že jsou to naše světla pouličního osvětlení. Hmyz prostě letí za zdrojem světla kvůli orientaci. A když mu do cesty každých 30 m postavíme lampu, tak nedoletí dál než k té první.
Hmyz totiž vždy létal za zdrojem světla, což bylo přirozeně slunce nebo měsíc. Jen k němu nikdy opravdu doletět nemohl.
Námitky světelných techniků
Světelní technici namítají, že osvětlenost, kterou vytváří světla pouličního osvětlení na chodnících, jsou jednotky nebo nízké desítky luxů. To je sice pravda, ale oni intenzitu světa bohužel měří na vozovce, a nikoli přímo u zdroje! Hmyz totiž nelétá při zemi, nýbrž nahoře u lamp.
U zdroje světla pouličního osvětlení, u hlavy svítidla, je intenzita světla 180 000 luxů, což nevydává ani slunce v poledne! Jen v ČR máme 1,4 milionů lamp! Pro hmyz to tedy znamená 1,4 milionů sluncí.
A nejedná se jen o veřejném osvětlení, jsou to i billboardy, pracovní plochy atd. A to neškodí jen biomase, tento fenomén představuje značný problém i pro lidskou populaci, jak víte z prvního videa tohoto cyklu. My tedy hmyzu i sobě samým děláme z noci den. Nás to ovlivňuje dlouhodobě s dopady na produkci melatoninu, kvalitu spánku a výskyt různých civilizačních chorob. Hmyz však u lamp létá tak dlouho, dokud ho nepolapí predátor, anebo vysílením padne a někdo ho uloví na zemi.
Alternativa? Biodynamická světla!
Pokud máte možnost s tím něco dělat, nebo máte někoho kompetentního v zastupitelstvu, kdo by s tím mohl ve vaší obci pomoci, prosíme, přepošlete mu toto video. Řešením je například veřejné osvětlení, které respektuje přirozené cykly přírody. Biodynamické lampy září naplno, jen když kolem nich někdo prochází – a během noci mění barvu světla tak, aby nevytvářely světelný smog a nerušily biologické hodiny lidí, zvířat, hmyzu ani rostlin.
Tady si můžete přečíst článek o první české obci s biodynamickým osvětlením. A na tomto odkazu naleznete studii zabývající se úbytkem hmyzu za posledních 27 let.
Více se dozvíte v dnešním úvodním videu s Hynkem Medřickým, nejznámější odborníkem na světlo, který přijal pozvání se účasnit našeho Biohackingu z 0 na 100.
