Spánek je tou jednou třetinou života, která ovlivní ty zbylé dvě. Jako člověka moderního neboli Homo sapiens sapiens nás definuje v životě zejména naše schopnost úsudku a paměti. Sapiens z latiny přímo znamená “ten, kdo ví”. Trefně to poukazuje na naši potřebu pojmenovávat aspekty okolního světa a začleňovat je do již existujících kontextů zkušeností. Paměť a pozornost jsou superschopnosti, které nás v evoluci dostaly tak daleko. A obě závisí na té jedné třetině našeho života, kterou trávíme v bezvědomí – na spánku. Proč je spánek tak důležitý? Jaké procesy se v něm dějí? Jak si optimalizovat svůj spánek pro lepší pozornost a paměť? O tom se bavíme v dnešním dílu Code of Life podcastu.
Paměť
Určitě už jste zaslechli informaci, jak je spánek zásadní pro formování a udržování krátkodobé i dlouhodobé paměti. Bez spánku se zkrátka nevytváří substrát pro ukládání vzpomínek. Ale jak to celé funguje? Celý proces je daleko zajímavější a dodnes ještě neznáme všechny jeho detaily. Přepisování vzpomínek do dlouhodobé paměti během spánku je tak jednou z nejvíc fascinujících oblastí, kterou můžeme pomocí dnešní vědy studovat.
Konsolidace
Jednomu z procesů, které probíhají během spánku, se říká konsolidace, jinými slovy ustálení nebo upevnění. Nově vzniklé vzpomínky se během tohoto procesu začleňují do již existujících “schémat” v mozku. Nová vzpomínka se tak zařazuje do kontextů, které jsme v životě už zažili a které jsou reprezentovány buněčnými spojeními.
Na úrovni mozku za tento proces upevňování zodpovídají molekulární, synaptické a elektrofyziologické změny. Za nově vzniklou vzpomínku začleněnou do “zaběhnutých” struktur mozku zejména zodpovídá právě plasticita synapsí. A co to znamená? Synapse jsou zakončení neuronů v našem mozku. Právě mezi nimi probíhá veškerá komunikace, přenos informací a “posilování” existujících spojů, které zodpovídají za sílu uložených věcí v paměti. Synapse se s každou aktivitou mozku mění, vznikají nové a zanikají ty nepotřebné. Právě na nich jsou závislé veškeré naše vzpomínky. Konsolidace paměti mění tyto plastické struktury tak, aby se neustále přizpůsobovaly nově naučeným informacím.
NREM a REM
Během spánku mimo plastické změny v mozku probíhá ještě spousta dalších procesů. Některé z nich můžeme určit pomocí mozkových vln měřených přístroji EEG. V různých fázích spánku totiž mozek vykazuje různou aktivitu a pro tu jsou definované zejména fáze REM a NREM. Ve vědeckých kruzích se dlouho mělo za to, že za ukládáním do paměti stojí REM fáze spánku, kterou si můžete zapamatovat jako tu, během níž se nám zdají sny a zpravidla máme tendenci se právě z této fáze probouzet. NREM je oproti tomu fáze hlubokého spánku, kde je naše vědomí bez vědomí. Zde probíhá většina oněch ozdravných procesů pro tělo, ale zejména pro paměť. NREM je tou důležitou částí noci, v níž probíhá konsolidace a začleňování vzpomínek z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Chcete se o spánku dozvědět více? Pusťte si dnešní podcast, kde se o něm bavíme do detailů!
