Neexistuje lepší čas pro osvojení praktické filosofie zvané stoicismus pro život a její zapracování do svého mindsetu než čas krize, jako je tato. Každý z nás žije nějakou svou osobní praktickou filosofii, ať už si ji uvědomuje či ne. A to se nejvíce projeví v době krize. Jednou z takových filosofií s bohatou historií je i stoicismus a ten se zdá stavěný přímo pro aktuální situaci.

Jak se člověk chová v době krize, do značné míry ovlivní to, na co myslí a jak se připravuje v době růstu, jelikož tyto dvě fáze se neustále střídají. Stoici kladli důraz na sílu mysli v každé situaci. Mysl je pro ně univerzální nástroj, který lze trénovat každým rozhodnutím a v každém rozpoložení. Možná vám něco říkají jména Marcus Aurelius, Seneca nebo Zeno. Jsou to stoikové, kteří žili před více než 2000 lety a trénovali svou mysl nejrůznějšími praktikami jak v době dostatku, tak v dobách válečných tažení a krizí. Jejich moudrosti můžeme využít i dnes.

Tipy pro kultivaci mysli podle stoiků

Svět je nepředvídatelný

Člověk nikdy nemůže tušit, co se mu stane v příští vteřině. Nenadálé události navozují destruktivní emoce a stres, přičemž šokují celý organismus. Podle stoiků sice člověk nemůže ovlivnit vnější události, ale má kontrolu nad tím, jak na ně bude reagovat.

Přijímání nedostatku a diskomfortu jako výchozího stavu

V jednoduchém NE se skrývá kouzlo. Jakýkoliv ne-dostatek, ne-komfort jsou tím nejlepším prostředím pro růst a posílení vlastní mysli i těla. Každé NE můžeme trénovat i v době dostatku. Zvykat si na minimalismus, vyzkoušet si život v chudobě, praktikovat vděčnost za málo a utřídit si priority v životě podle toho, na čem doopravdy záleží. Když nastane krize, nepřekvapí nás tak snadno a dokážeme se jí přizpůsobit. A co víc, uvidíme v ní příležitost pro vlastní růst.

Nejhorší možný scénář

Jaké jsou reálné hrozby současné situace? Popravdě, celé to není banalita. Ale jak se to dotýká nás jako jedinců? Je třeba uvědomit si vlastní strach, ke kterému jsme přirozeně nastaveni, a oddělit ho od reality. Realita jsou pak statistiky, které mluví za sebe, na první pohled vypadají hrozivě, ale z druhé strany nám dávají obrovské možnosti, naději a uklidnění. I tak je zde prostor vyzkoušet si jednu stoickou praktiku, kterou je “nejhorší možný scénář”. Pokud se v celé situaci cítíš nekomfortně, postav se před zrcadlo a sniž svá očekávání.

Zkus si na základě reality a dat, která máme, představit nejhorší možný scénář, který by mohl pro Tebe nastat. Možná zahrnuje méně sociálního kontaktu, kulturního života, méně jídla, které máš rád, možná zahrnuje dokonce ztrátu práce, zkrachování podniku nebo ohrožení tvých nejbližších. Jak se ale k celé situaci postavíš? Jaký je pro tebe nejhorší možný scénář a s jakou pravděpodobností by mohl nastat? Tak jako tak pravděpodobně nezahrnuje smrt – a to už je výhra sama o sobě.

Otázky a vděčnost za drobnosti

Se současným tempem života potřebujeme neustále silnější podněty ke spokojenosti. Jsme zvyklí na dosahování cílů a hromadění věcí. Krize je příležitost pro restart našeho dopaminového systému a nastavení nových a pevnějších základů našeho štěstí. Stoici užívali otázek k tréninku své mysli a ke změně perspektivy. Protože s čistou myslí se dělají i dlouhodobě lepší rozhodnutí. Vděčnost je pak také příležitost všimnout si krás okolního světa, které existují nadále, nehledě na krizi.

Zeptej se:

• Za jaké 3 věci jsi v celé té situaci vděčný nebo ti udělaly radost?
• Za jaké 3 věci jsi vděčný v životě?
• Za jaké 3 drobnosti jsi vděčný dnes?

Souhrn

Současná situace je tak nevídaná příležitost začít praktikovat stoicismus a uvědomit si, v jakém blahobytu jsme zvyklí běžně žít své životy. Snížit svá očekávání, vyzkoušet si žít chvíli v nedostatku a minimalismu. Přizpůsobit se dané situaci, využít tento čas kreativně nebo pro pomoc ostatním, převzít zodpovědnost za své i cizí zdraví a sledovat, co se z toho můžeme naučit. Krize dokáže jedince i společnost posunout nejdále. Proto se už nyní vyplatí přemýšlet o pozitivní stránce věci, co si z celé situace a nejhoršího možného scénáře mohu odnést?