Dopamin je neurohormon, který se uplatňuje v celé řadě procesů našeho těla. Jedna z jeho nejdůležitějších rolí je v iniciaci pohybu, motivace, úsilí, učení a odměny. Bez dopaminu bychom toho moc neudělali, doslova bychom se nemohli hýbat. Pokud chceš cokoliv udělat, potřebuješ dopamin; vlastně pokud “chceš”, potřebuješ dopamin.
Dopamin je vyplavován, když si organismus myslí, že je na správné cestě. To v evoluci sloužilo k tomu, abychom usilovali o co nejvydatnější potravu, sex, sociální status atp. Prostě věci, které nám pomohly přežít a poslat naše geny do další generace. Tento základní princip, který se zdokonaloval několik milionů až stovek milionů let (vlastně po celou dobu evoluce až do teď, tedy 3,8 miliardy let), nám pomůže pochopit, proč je dopamin v dnešní době znásilňován, proč se mnoho z nás žene za dalšími a dalšími cíli, bez schopnosti dát si pauzu, a proč přichází vyhoření nebo i poruchy nálad, jako jsou úzkosti a deprese.
A ne, za všechno rozhodně nemůže jen dopamin, ale dopamin je tématem dnešního článku a hraje v procesech zcela zásadní roli. Existuje ale samozřejmě celá řada mechanismů, které ovlivňují naše fungování.
Jak o dopaminu přemýšlet?
Nejdříve si celé téma hodíme do takového nadhledu, obrázku, který nám pomůže pochopit, jak je dopamin důležitý a jak o něm přemýšlet.
Stačí k tomu jednoduché tvrzení: Stejně jako času, tak i dopaminu máme omezené množství pro celý náš život. Omezené množství máme také pozornosti, která je to nejcennější, co máme. To, čemu věnujeme pozornost, se dostává do naší identity, plní naše životy a částečně se tím i stáváme. Dopamin a pozornost jdou ruku v ruce. Za celý život tedy máme omezené množství motivace, vůle a úsilí. Můžeme si to představit jako takovou životní baterku. Možná jako akumulátor životní síly, která nás pohání dál, což dopamin skutečně dělá.
“Moderní ďábel je levný dopamin.”
Naval Ravikant
Dnešní svět a dopamin
Problém nastává, když se starodávný dopaminový systém, který se tvořil milióny let, dostane do rukou primátů, kteří “porozuměli” vesmíru (odkazuji tím na knihu evoluční psychologie The Ape that Understood the Universe). Za posledních 200 až tisíc let jsme udělali neuvěřitelný pokrok v našich technologiích. Máme tedy člověka, který se za poslední desítky tisíc let moc nezměnil, v moderní době plné technologií, které by naši předkové rozhodně považovali za božské. Kohoutek s pitnou vodou, jídlo, nepřirozená kombinace cukrů a tuku ve zpracovaných potravinách, přebytek kalorií, nahosti, porna, sexu, internet, sociální sítě… Tohle všechno má za výsledek to, co vidíme v dnešním světě – epidemie obezity, poruchy nálad, spánku, závislosti na drogách, jak tvrdých, tak cukru či kofeinu, závislosti na pornu, videohrách nebo i dosahování vyššího sociálního statusu prací, vyděláváním peněz a materiálními statky. Co mají všechny tyhle věci společného? … Dopamin.
“Problém lidstva spočívá v tom, že máme paleolitické emoce, středověké instituce a téměř božskou technologii.”
O. E. Wilson
Válka o pozornost a dopamin
Na člověka v dnešní době tedy číhá spousta pastí, které mu připravuje moderní svět. Je to ozbrojený internet, sociální sítě nebo jídlo. Co znamená ozbrojení v tomto kontextu?
Jsou upravené tak, aby poskytovaly tu nejrychlejší možnou cestu pro vyvolání dopaminu v našem těle. Jsou to sociální sítě, je to porno, senzační titulky zpráv, které nemají hodnotu, hry, nezdravé jídlo a mnoho dalšího, viz výše.
Pokaždé, když se vydáš do prostoru, který by mohl disponovat některým z těchto ozbrojených nástrojů, uvědom si, že jdeš do války o svou pozornost a dopamin – o svou životní sílu. Jdeš do války s celou řadou vědců, psychologů, programátorů a designerů. Jsou v přesile. Jsi proti nim sám.
Jak tuhle válku přežiješ? Co použiješ za štíty?
Pokud ti ukradne pozornost a dopamin nahodilá věc na internetu, plní se tvoje identita náhodným tématem, které sis nevybral. To je naprosto v pořádku, ale ne v měřítku, ve kterém se to děje dnes. Může se stát, že se ti vybijou baterky, a pak nemáš dostatek dopaminu pro to, abys věnoval pozornost oblastem, které si vybereš ty sám! A to je něco, co mě extrémně mrzí.
Máme neuvěřitelný potenciál, ale celý svět nám dnes krade pozornost s bezprecedentní intenzitou. Celý svět se do tebe snaží proniknout, ale bohužel to není jen to nejlepší z nejlepšího, snaží se do tebe dostat i patos. Náhodná reklama, video na YouTube, příspěvek na FB, IG nebo TikToku plní tvoji identitu, kradou ti dopamin a pozornost. Není divu, že ti pak nezbývá energie, že se ti špatně učí a přemýšlí, není divu, že jsme pak roztěkaní a hledáme další rychlé uspokojení. Protože jsme se to tak naučili. Jak již víme, je to válka. Musíme se do ní dobře vyzbrojit a minimálně tyto mechanismy nebo to, že to vůbec válka je, si uvědomovat.
Obrana
Navrhni si svůj (kyber)prostor tak, aby jen malá část informací, které tě plní, byla náhodná. Jak si maximalizovat užitek a minimalizovat náhodu na sítích?
Na FB, IG, TT či Twitteru sleduj jen ty lidi a stránky, které chceš konzumovat. Z těchto kyberprostorů se mohou stát platformy, kam se chodíš informovat, inspirovat a učit od lidí, od kterých se učit chceš. Budeš se tedy vědomě plnit tím, čím se plnit chceš, a odstraníš tím valnou většinu vysávání tvé životní síly.
Inspiruj se třeba naším programem a optimalizuj svůj den dle svých potřeb.
Náhoda v mantinelech se stane výhodou
Můžeš do své praxe zařadit digitální detox, který extrémně doporučuji. Stačí si na telefonu vypnout sítě, na čas je možná i úplně odstranit. Jako udržitelná strategie mi přijde vyhranění si určitého času, kdy na sítě, telefon a počítač prostě nebudu chodit.
Pro náš dopamin je rozhodně velice výhodné nekoukat se ráno alespoň hodinu na telefon. Další věc, kterou můžeme udělat, je vypnout si upozornění.
Samozřejmě mohou existovat vědomé cykly toho, kdy tyto bariery pro svoji ochranu odstraníš pro maximalizování náhody – abys objevil to, co chceš konzumovat. Ale většinou opravdu stačí najít pár lidí a zdrojů, kterým důvěřujeme. Protože přece jenom jsme ve světě a na internetu, kde je všechno propojené, a přes daný blog se dostaneme k člověku, nebo naopak od člověka ke kvalitnímu blogu či knize.
Jednou z věcí, které toto přehlcení způsobují, je i prokrastinace – plníme se věcmi, kterými se vlastně plnit nechceme. Prokrastinace začíná být prokrastinací až tehdy, když víme, že máme a chceme dělat něco jiného, ale prostě nám to nejde, nemůžeme se k tomu dostat; chybí nám dopamin a pozornost.
O tom, jak bojovat proti prokrastinaci, vyšla i super studie s konkrétními kroky a nahráli jsme o ní i krátký páteční díl podcastu.
