Pandemie onemocnění Covid-19, která se v naší populaci vyskytuje od roku 2019, zasáhla určitým způsobem každého z nás. Od té chvíle se také více začalo mluvit o lidském imunitním systému. Jedná se o jeden z nejdůležitějších systémů těla v boji nejen proti Covidu-19, ale mnoha dalším onemocněním, se kterými se setkáváme po celý život. Víte ovšem, co všechno se ve vašem těle děje, aby k poražení takového onemocnění došlo? A jak vy sami můžete přispět k tomu, aby byla tato obrana co nejefektivnější? V tomto článku si tyto otázky zodpovíme.
Tři úrovně obrany lidského organismu aneb úvod do nespecifické a specifické imunity
Úloha imunitního systému se může zdát na první pohled jednoduchá: eliminovat škodlivé částice, odborněji řečeno antigeny, z našeho těla. Sem řadíme určité viry, bakterie, alergeny, zkrátka vše, co se do našeho těla dostane a normálně tam nepatří. Celkově je každé tělo vybaveno třemi úrovněmi obrany proti škodlivým částicím. První z nich jsou fyziologické bariéry jako kůže a sliznice orgánů. Roli hraje ale také teplota těla, kyselé prostředí žaludku, množství kyslíku v krvi a různé enzymy. Nesmíme opomíjet, že i naše střevní mikroflóra se mezi tuto obranu řadí. Pokud se ovšem i tak stane, že nějaký antigen prorazí tuto bariéru, nastupuje druhá a třetí složka obrany. Nastává aktivace nespecifické a specifické části imunitního systému (1).
Imunitní systém si lze představit jako systém se dvěma obrannými rameny, nespecifickým a specifickým. Nespecifické rameno je to, se kterým se narodí každý z nás a které škodlivé patogeny ničí bez ohledu na to, o jaké se zrovna jedná. Zároveň nedisponuje pamětí. Jeho funkce je v zásadě zničit rychle a efektivně vše, co se do těla dostane jako cizorodá částice. Specifické rameno, jak vyplývá z jeho názvu, má naopak vynikající specifičnost rozpoznávání antigenů. Na rozdíl od nespecifické imunity ho nemáme od narození, ale získáváme ho v průběhu života, jak postupně přicházíme do styku s různými antigeny z okolí. Zároveň je schopné si po styku s některými z nich vytvořit paměť. Pokud se tedy stejný antigen znovu dostane do těla, komponenty specifické imunity již ví, jak si s ním poradit, a tak jej zničit rychleji (2).
Jakými nástroji je imunitní systém schopen zničit cizorodé částice?
Mnoho z nás ví, že imunitní systém se skládá z bílých krvinek. To jsou buňky, které kolují naší krví a jsou zodpovědné za udržení našeho zdraví. Bílé krvinky jsou ovšem dále rozděleny na mnoho kategorií a každá z nich má svoji přesně danou funkci. Tak se imunitní systém stává složitou sítí komunikace a spolupráce buněk.
Nespecifická imunita je prvním obranným mechanismem při styku s antigenem a je schopna pohlcené antigeny prezentovat buňkám imunity specifické.
Mezi základní buňky nespecifické imunity patří makrofágy. To jsou buňky, které jsou schopné tzv. fagocytózy neboli pohlcení cizorodé částice a následného zničení různými enzymy v jejich nitru. Nespecifická imunita je prvním obranným mechanismem při styku s antigenem a je schopna pohlcené antigeny prezentovat buňkám imunity specifické. Ty jsou schopny buď nespecifické imunitě přijít na pomoc anebo, pokud již žádná hrozba nehrozí, tělo efektivněji připravit na další styk s tímto antigenem (3).
Pokud se se stejným antigenem setkáme podruhé, je si tělo v mnoha případech schopno s antigenem poradit ještě dříve, než propukne onemocnění, které způsobuje.
Mezi buňky specifické imunity patří B- a T-lymfocyty. Ty jsou zodpovědné za rozpoznání cizorodé částice a následně vytvoření efektivních protilátek, které ji zničí. Co se může zdát jako nevýhoda, je, že po prvním styku s antigenem jim chvíli trvá, než je taková správná protilátka vytvořena. Síla této imunity je ovšem v její paměti. Pokud se se stejným antigenem setkáme podruhé, doba, kterou předtím B- a T-lymfocytům trvalo vytvořit protilátky, se vynuluje a tělo si je v mnoha případech schopno s antigenem poradit ještě dříve, než propukne onemocnění, které způsobuje (1). Na tomto principu funguje většina dnešních očkování.
Můžeme i my nějak pomoci našemu imunitnímu systému?
Odpověď je ano. Jak již bylo zmíněno, většina činností imunitního systému je zprostředkována pomocí buněk. Aby se mohly tyto buňky tvořit v hojném počtu a měly dostatek živin, je potřeba jim dodávat řadu vitamínů a vytvářet pro ně příznivé prostředí.
Bylo prokázáno, že suplementace vitamínem C v množství alespoň 400 mg/den výrazně snížila projevy běžného nachlazení.
Mezi vitamíny, které prokázaly příznivý efekt na imunitní systém, patří především vitamín C a D. Bylo prokázáno, že suplementace vitamínem C v množství alespoň 400 mg/den výrazně snížila projevy běžného nachlazení oproti skupině, která jej nepřijímala (4). U vitamínu D bylo prokázáno, že jeho nedostatek vede k vyššímu riziku infekce horních dýchacích cest a vzniku autoimunitních onemocnění. Doplňování vitamínu D bychom si měli hlídat zvláště během zimy, kdy naše tělo není dostatečně vystaveno slunečnímu svitu, který jej v našem těle vytváří. Denně bychom měli přijmout alespoň 50 µg (5).
Co se týče vytvoření příznivého prostředí, hraje největší roli kvalitní stránek a vyvarování se stresových situací. Nekvalitní spánek a deprivace vede k vylučování řady hormonů, které mohou být zodpovědné za příliš silnou imunitní reakci. Ta vede k řadě zánětům, poškození vlastní tkáně a úbytku imunitních buněk. Optimální doba, kterou by měl každý z nás věnovat spánku, je 7-9 hodin (6).
Závěrem
Imunitní systém se nám může zdát na první pohled nepochopitelný, ovšem po jeho mírném prozkoumání je nám jasné, že je ztělesněním všestrannosti a odolnosti. Jeho pochopení nám přineslo do života mnoho výhod, jako jsou např. vakcíny, imunosupresiva a všelijaké léky, které velká část z nás používá na denní bázi.
Doufám, že tento článek vám zodpověděl alespoň pár otázek ohledně imunitního systému. Pokud byste se ovšem chtěli dozvědět více informací, i v rámci posílení své imunity určitě doporučuji program vytvořený lidmi z Code of Life ve spolupráci s doktory Lepší Imunita.
Zdroje:
- Kennedy, M.A., A brief review of the basics of immunology: the innate and adaptive response. Vet Clin North Am Small Anim Pract, 2010. 40(3): p. 369-79.
- Chaplin, D.D., Overview of the immune response. The Journal of allergy and clinical immunology, 2010. 125(2 Suppl 2): p. S3-S23.
- Yatim, K.M. and F.G. Lakkis, A brief journey through the immune system. (1555-905X (Electronic)).
- Prinz, W., et al., A systematic study of the effect of vitamin C supplementation on the humoral immune response in ascorbate-dependent mammals. I. The antibody response to sheep red blood cells (a T-dependent antigen) in guinea pigs. Int J Vitam Nutr Res, 1980. 50(3): p. 294-300.
- Holick, M.F., The vitamin D deficiency pandemic: Approaches for diagnosis, treatment and prevention. Rev Endocr Metab Disord, 2017. 18(2): p. 153-165.
- Yousfi, N., et al., The COVID-19 pandemic: how to maintain a healthy immune system during the lockdown – a multidisciplinary approach with special focus on athletes. Biology of sport, 2020. 37(3): p. 211-216.
