Jak ti pozornost mění mozek a jeho aktivitu?

Této energie také potřebuje konstantní přísun, což zajišťuje z velké míry glukóza. Byl by tedy velký problém, pokud by mozek neměl dostatečné množství energie nebo chtěl spalovat méně. No a stejně jako nemůže spalovat méně, existuje i jakýsi „hard limit“ energetických dodávek do mozku. Existuje tedy tvrdá hranice toho, kolik energie mozek dostane – kvůli celé řadě věcí od prokrvení přes teplotu atp.

Jak mozek zvládá náročné situace?

Zajímavá otázka ale je, jak mozek zvládá kognitivně náročnější situace? A jak tohle poznání využít pro lepší prožívání? Na to nám přiblíží odpověď jedna krásná studie, která zkoumala právě energetický metabolismus mozku při různých, méně či více kognitivně náročných činnostech.

Pomocí neinvazivní optické metody vědci zkoumali, kolik různé regiony v mozku spálí energie. Použili spektroskopii, které měřila míru oxidace enzymu, který se uplatňuje při energetickém metabolismu v mitochondriích – tahle metodologická část je neméně fascinující. 😀 Následně účastníkům studie dávali úlohy, které byly více či méně náročné na pozornost a kognici. Při těchto úlohách prezentovali nějaký rušivý stimul.

Ukázalo se, že mozek aktivně zvyšoval energetický metabolismus v částech mozku, které zpracovávaly danou úlohu. Efekt byl přímo úměrný tomu, jak byla tato úloha komplexní, a tudíž vyžadovala více kognitivní kapacity či pozornosti. Jak ale víme, energie se nemůže jen tak navýšit, aniž by se někde snížila, a to je přesně to, co výzkumníci zaznamenali. Docházelo ke snížení energetického metabolismu v částech mozku, které nebyly tolik potřebné pro danou činnost.

“Mozek aktivně realokuje energii do částí mozku, které je potřeba zapojit v náročnějších kognitivních činnostech.”

A jak toho tedy využít?

Slíbil jsem vám, že se dozvíte taky to, jak toho využít. Přichází zde jedno zajímavé uvědomění: Pokud mozek realokuje energii na základě soustředění, můžeme v situacích, kdy se nám aktivují strachová a emoční centra (jako např. amygdala, která je přeaktivovaná při depresích a úzkostných poruchách), využít naši vědomou pozornost a jen tím, že nenecháme naši mysl bezprizorně toulat, rekrutujeme oblasti mozku, které trošičku energie vezmou právě těm oblastem mozku, které se uplatňují v emoční reakci (+ tam pravděpodobně dochází ke kontrole z oblastí novějších – z prefrontálního kortexu).

Práce s pozorností je klíčová ve všímavosti a meditaci. Můžeme tedy využít tento jednoduchý princip pro příjemnější dlouhodobé prožívání. Krásné je i to, že tím dlouhodobě učíme mozek mít vědomou kontrolu nad svým stavem, a navíc to vede i k fyzickým změnám v mozku (doslova fyzické zmenšení amygdaly již po 8 týdnech mindfulness kurzu).

Tak co, nestojí ta meditace či všímavost za vyzkoušení?

Na světě jsou naše nové doplňky! Kup si kvalitní doplňky pro mozek a mysl, právě na pozornost a paměť!

Víc k všímavosti a mindfulness: podcast s Alžbětou Protivanskou a článek o sebe-řízené neuroplasticitě.