Jak se podle vědy co nejsnáze naučit nový předmět?

Dostáváme od vás často otázky, jak se snáz učit. Vědci se zabývali nám velmi blízkým tématem, a to jak se nejsnáze naučit novému předmětu.

Když jsem studoval, tak nám ve škole téměř nebyly dány možnosti zastavit se a zadumat či zafilosofovat nad znalostmi, které jsme právě nabyli. Měli jsme to dělat během přestávek, které však ne vždy k tomuto účelu mohly být opravdu využity.

Důležitost pauz v průběhu učení

Nové studie však ukazují, že pokud poskytneme mysli studentů trochu cíleného prostoje, můžeme tím velmi efektivně podpořit jejich schopnost učení. Mechanismy mozku, které jsou zapojeny když mysl odpočívá a přemýšlí o nově získaných informacích, mohou posílit budoucí učení. Vyplývá to z výzkumu Texaské univerzity v Austinu zveřejněného ve sborníku Národní akademie věd (1).

Aby vědci demonstrovali tuto schopnost mozku, požádali 35 dospělých účastníků studie, aby si zapamatovali dvojice fotografií ve dvou samostatných sériích. Mezi sériemi dostali účastníci krátký čas na pasivní odpočinek. Během odpočinku jim bylo přiloženo na hlavu fMRI a účastníci mohli přemýšlet, o čem chtěli. Účastníci, kteří využili čas k přemýšlení o první sérii fotografií (podle fMRI, mozkových skenů, pořízených během přestávky), poté překonali své výsledky v následující sérii. To se nejvíce projevilo zejména v případech, kdy mezi první a druhou sérií existovala nějaká forma podobnosti. Když se informace překrývaly a zvýšila se tak podobnost sérií, přínos této přestávky byl značný.

Vědci se domnívají, že účastníci v odpočinku tvořili mentální spojení, která jim následně pomohla absorbovat informace, které nějak souvisely s poznatky, které již dříve získali.

„Nic se neděje izolovaně,“ uvedla ve svém prohlášení vedoucí výzkumná pracovnice Dr. Alison Prestonová, docentka psychologie a neurovědy na Texaské univerzitě. „Když se učíte něco nového, vybavíte si všechny věci, které znáte a které souvisejí s novými informacemi. A přitom vložíte nové informace do svých stávajících znalostí.“

Dříve se mělo za to, že starší vzpomínky narušují nové

Tato zjištění vyvracejí dřívější předpoklady, že starší vzpomínky pravděpodobně narušují ty nové. Nálezy přinejmenším v některých případech ukazují, že předchozí vzpomínky mohou při získávání nových znalostí sloužit jako užitečné spojení.

„Poprvé jsme ukázali, jak mozek zpracovává informace během odpočinku a jak tato záměrná činnost může zlepšit budoucí učení,“ řekla Prestonová. „Myslíme si, že díky přehrávání vzpomínek během odpočinku tyto dřívější vzpomínky zesílí, a to nejen ovlivněním těch původních obsahů, ale také ovlivněním těch budoucích.“

Podle Prestonové je důležité poznamenat, že účastníci nemuseli nutně aktivně reflektovat předchozí studijní zkušenost. „Naši účastníci ve skutečnosti nevěděli, že se později budou učit informace, které jsou jakkoli podobné či související s těmi z první série. Nemohli tedy vědět, proč si záměrně pamatovat, co jim právě bylo ukázáno,“ poznamenává Prestonová. „Myslíme si tak, že je pravděpodobnější, že přehrávání vzpomínek během období odpočinku je často automatický proces – mozek automaticky přemýšlí o minulých zkušenostech, aby vzpomínky na tyto události byly silnější.“

Zjištění Prestonové jsou v souladu s řadou dalších studií (2). Ty zjistily, že když je mysl ve stavu klidu (nicnedělání nebo denního snění), části mozku zodpovědné za ukládání a konsolidaci paměti i pro získávání informací jsou vysoce aktivní.

„Tato studie je v souladu s dalšími výzkumy, které naznačují, že naše schopnost představit si budoucnost čerpá ze stejného mentálního aparátu, který je nutný k zapamatování si naší minulosti,“ řekl Dr. Scott Barry Kaufman, profesor psychologie na Penn University, který studuje různé typy putování naši mysli. „Naše hluboká zásobárna vzpomínek je součástí Default Network. Ta usnadňuje nejen učení, ale také přijímání perspektiv, představivost, kreativitu, plánování do budoucna, reflexi a morálku.“

Dopřejte si odpočinek

Můj kamarád, který měl nejlepší paměť, jakou jsem kdy poznal, se učil stylem 40-50 min učení a následně 10 min spánku (Jaký vliv má spánek na paměť?). Nejnovější poznatky ukazují, že do čím hlubšího stavu klidu jsme schopni se dostat, tím lépe pro naši paměť.

Zkusme si tak mezi bloky učení dopřávat alespoň pár minut nicnedělání. Nechte jen svou mysl putovat nebo si zameditujte a následně se vraťte k učení. Dejte nám vědět, jak vám to fungovalo.