Čím větší aktivace, tím větší výkon?

Traduje se, že s větším vybuzením přichází vyšší výkonnost. Bod optimálního fungování říká něco jiného. 

Znáš to. Čeká Tě pohovor, vystoupení před lidmi nebo důležitá zkouška, ubíhají poslední vteřiny a Tvé tělo i mozek jako by polila vana adrenalinů. Srdce bije o sto šest, plíce se napínají a mysl neví, co si má myslet. To vše je přirozené a říká se tomu vybuzení před výkonem. Stres je v tomto případě Tvým služebníkem a zajišťuje, abys fungoval/a na sto procent! Jenže co když srdce bije o trochu víc, než by mělo a mysl se ne a ne uklidnit?

Jak to dělají TOP výkonní lidé a performeři

Doktoři, chirurgové, zpěváci, přednášející, učitelé, ale i normální člověk, kterého čeká netradičně vysoký výkon v podobě práce nebo zkoušky, to vše jsou top performeři. Lidé, kteří často vystupují na hranici svých možností a na jejich výkonnosti a soustředěnosti závisí veškerá činnost, kterou provádí. Na tak vysokých příčkách žebříčku výkonu se hraje jedna velmi citlivá hra. Jedná se o precizní a cílenou práci s energií, aktivitou a uklidněním. A s tím souvisí i jeden mýtus, který se mezi lidmi často traduje.

Víc energie z tebe neudělá raketu na pódiu

Je to tu. Chvíle, kdy ze sebe musíš vydat maximum, ale zároveň potřebuješ myslet efektivně a s nadhledem. Máš pocit, že to nezvládneš sám? No tak si dej kafe! Jedno, druhý, pořádně to v tom těle rozpumpuj a vyběhni na pódium se zorničkami velkými jak černá díra! Připomíná Ti to něco?

Před jakýmkoliv výkonem máme jako lidé často pocit, že naše běžné schopnosti nám nebudou stačit. Proto máme tendenci ze sebe dělat superhrdiny a cpát do sebe různé stres stimulující, pozornost podporující a nakopávající substance. S vyšší hladinou energie přeci přichází i lepší výkon a méně úzkosti z vystupování, no ne? Věda ale říká, že pravda leží někde uprostřed.

Bod optimálního fungování a křivka výkonnosti

Existuje totiž něco, čemu se říká křivka výkonnosti. Pro jakoukoliv činnost a dovednost totiž potřebujeme určitý výkon. A na výkon je potřeba vybuzení a energie. Když máš energie málo, tvé dovednosti se sotva někam posunou, mozek ani tělo nedostanou patřičný podnět k tomu, aby vůbec něco vykonaly. Výkonnost při malém vybuzení zůstává bez svého naplněného potenciálu.

Čím více přiliješ vybuzení a energie do dané dovednosti, tvá výkonnost bude stoupat a dostane se až do úrovně, kdy funguješ optimálně. Dostaneš se konečně do „kanálu“ výkonnosti též zvaného flow, kde není ani moc vybuzení, ale ani málo. Vše je tam namícháno tak akorát a ty se můžeš teprve předvádět!

A co se stane, když budeš ve stresu z toho, že budeš ve stresu? Hodíš do sebe jedno, dvě kafe, rozpumpuješ svůj mozek a vystřelíš svou energii jako raketu do vesmíru. Jenže křivka výkonnosti je právě křivkou, protože nejen stoupá, ale v určitý moment začíná i klesat!

Když přestřelíš svou optimální hladinu fungování, vybuzení, které Ti před chvílí sloužilo, začne působit v tvůj neprospěch. Když se tělo a mozek přeaktivují, pozornost se tříští do mnoha směrů. A místo vrcholové dovednosti se výkon posouvá do sekce roztěkanosti, úzkosti a stresu – a s tím klesá i výkonnost.

Celý proces popisuje graf invertované U-teorie tvorby návyku (Yerkes, Dodson; 1908). Ten ukazuje, jak se výkonnost podle úrovně vybuzenosti posouvá k optimálnímu bodu – vrcholovému výkonu, po němž další pře-buzení zhoršuje celkový výkon.

Prostor pro nejlepší výkon

Co můžeš udělat pro nejlepší výkonnost? Rozhodně nezůstaň jen tak nečinně ležet, ale pořádně se před výkonem vybuď! I kofein může pomoci – ze studií se dokonce ukazuje, že malá dávka kofeinu zlepšuje výkon sportovců, ale nesmí se to s ním přehnat. Výkonnost je vždy o vyrovnávání extrémů. Málo vybuzenosti vede k nečinnosti a hodně naopak ke stresu a úzkosti. Každý sám tak musí hledat svou optimální hladinu fungování, kanál flow, kde to jde jednoduše a s nadhledem.

Zdroje:

1. Caffeine and Cognitive Performance: The Nonlinear Yerkes–Dodson Law
2. Yerkes, Dodson; 1908
3. The Inverted-U Theory