Utváří nás naše geny? A má nějaký vliv prostředí kolem nás? V odborných kruzích je stále v utváření člověka populární debata “Nature vs. Nurture”, což můžeme přeložit jako “geny vs. prostředí”. Když se totiž snažíme pochopit původ nejrůznějších ať už onemocnění, nebo čistě jen psychologických nebo fyzických vlastností lidí či zvířat, jdeme hledat odpovědi v našich genech jakožto nositelích “osudu” z generace na generaci. Ale jak jsme si vysvětlili v minulém článku, náš život z velké části ovlivňuje i prostředí kolem. Prostředí je také důležitým faktorem, který ovlivňuje naše geny. Ve výsledku se jedná spíše o spolupráci dvou velmi provázaných systémů. A prostředí hraje nemalou roli právě na té genetické úrovni. Ovlivňuje totiž naši epigenetiku.
Prostředí ovlivňuje náš epigenom
A co to epigenetika je? Na to jsme se podívali v předešlých videích současného cyklu. Epigenetika je informace, která dává DNA signál, které geny se mají projevit, a které naopak tlumit. To má za následek, že buňka oka se liší od buňky mozku. V každé je totiž obsažena jiná epigenetická informace. Buňka mozku musí mít tlumené geny pro “identitu” oka, jinak by nemohla fungovat, a naopak. Pro každou buňku v těle jsou potřeba speciální podmínky dané jejím prostředím. A na základě signálů z prostředí těla podle toho, kde se buňka má usadit, se formuje její epigenetická informace.
A podobně tomu je i v makroměřítku. Epigenetická informace v buňkách je ovlivněna signály z našeho běžného prostředí. Způsob naší stravy, pohyb nebo dlouhé chvíle bez jídla, to všechno se v těle překládá do signálů, které se později otiskují na naši DNA v podobě epigenetické informace. Buňky se tak v reálném čase života mohou lépe přizpůsobit svému okolnímu prostředí. A co epigenom vlastně tvoří?
Co tvoří epigenom a může ho ovlivnit strava?
Epigenetickou informaci tvoří hlavně methylové zbytky, které se přilepují na DNA jako žvýkačky. Tyto CH3 a další žvýkačky pak ovlivňují, které geny se projeví, a které nikoliv. Methylové zbytky se v těle tvoří v methylovém metabolismu. A jako všechno ve složité biochemii našeho organismu, potřebují k tomu dostatek výrobních surovin a tělo si řadu z nich nedokáže vyrobit “z ničeho”. Proto musí být obsaženy i v naší stravě. Výroba methylových skupin, aby se naše geny správně aktivovaly a deaktivovaly, závisí například na dostatečném obsahu kyseliny listové, cholinu, betainu a dalších.
Epigenetika je fascinující oblast bádání, avšak potřebujeme ještě čas, abychom objevili a porozuměli všem jejím aspektům. Pro více informací a inspirace z této oblasti si můžete pustit dnešní video.
