Největší výzvou v životě každé bytosti je vždy překonávání strachů. V dnešním světě nám nehrozí už zdaleka tolik přírodních výzev jako dřív. Nemusíme sice utíkat před mamutem nebo se schovávat před medvědem třikrát denně, ale strach se přesunul do sociální roviny. Nyní jsou naší výzvou mezilidské vztahy, komunikace a podobně. Jeden z největších strachů pro člověka je veřejné vystupování. Pro mnohé je horší než smrt, protože po smrti se vám alespoň uleví, ale na pódiu se s tím musíte nějak vypořádat. A smrt vás pravděpodobně nevysvobodí. Ať už se jedná o jakýkoliv strach, člověk musí disponovat určitou dávkou kuráže, aby mu mohl čelit.
Co rozhoduje o tom, jak se ke strachu postavíme?
Kuráž má své místo i ve strukturách našeho mozku, kde usměrňuje běžné chování. Tou strukturou je tzv. xiphoidní nucleus, který přepíná mezi tím, jestli se strachu postavíme, nebo ne.
Xiphoidní nucleus je jadérko v mozku, které přijímá signály ze svého okolí. Díky nim vyhodnotí situaci a nasměruje signál buď do starých částí mozku, nebo do nových. Tou starou částí je savčí mozek, tzv. amygdala, která zpracovává strach a obranné mechanismy. Když se signál vydá touhle cestou, výsledným chováním bude útěk, zamrznutí a nulová konfrontace se strachem. Když se vydá na druhou stranu, doputuje do prefrontálního kortexu, tedy centra zpracovávajícího logiku a racionální uvažování. Vlastností PFC je, že dokáže ztišit savčí mozek a překonat tu ustrašenou amygdalu v nás. A tím podpoří kuráž. Ale jak ovlivním, jestli signál půjde cestou kuráže, nebo cestou strachu?
Doplněk na překonání strachu
Neexistuje na to žádný supplement, čokoláda ani dechová technika. Je to proces habituace, zvyku, expozice. Když se budu opakovaně vystavovat svému strachu, dávkovat ho po malých doušcích, dostanu situaci více pod svou vědomou kontrolu a xiphoid si bude více vybírat cestu kuráže. Už po prvním vystavení hrozbě mozek vyplaví dopaminy a spojí si zkušenost s příjemným pocitem. V moment, kdy poprvé vkročím na pódium, amygdala a strach jedou na plné obrátky. Ale souběžně jsou aktivní i centra “kuráže” ve frontálním laloku a dopaminová odměna mi nenávratně mění struktury mozku, zesiluje neuronové svazky a zlepšuje přenos signálu. Při každém dalším vystavení hrozbě budou centra “kuráže” více podrážděná a mozek si bude volit cestu proti strachu.
Zapamatuj si:
Překonáváním strachů vzniká efekt sněhové koule; když jednou překonáme strach, následně nám to jde mnohem jednodušeji. Překonávání výzev může být ve finále návykové. Mozek se jednoduše moc rád odměňuje za to, co je pro něj nejvýhodnější.
Více informací o biohackingu najdeš v naší FB komunitě Biohacking CZ/SK, tak se připoj mezi nás.
